K vraždám se hlásí dědici Banderovců

K nedávným vraždám ukrajinských proruských aktivistů Igora Kalašnikova a Olese Buzyny se přihlásila organizace zvaná Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Oznámil to dnes v Kyjevě politolog a šéf Střediska politických studií Volodymyr Fesenko, který vzkaz UPA našel v elektronické poště.

UPA byla ve 40. a 50. letech minulého století bojovou složkou ukrajinských nacionalistů vedených Stepanem Banderou. O její soudobé jmenovkyni se veřejnost nyní dozvěděla poprvé. Ukrajinská tajná služba SBU ale vzápětí existenci UPA zpochybnila.

Podle tajné služby byl elektronický vzkaz Fesenkovi odeslán z ciziny, z německého poštního serveru, a to s využitím maximální možné míry utajení odesilatele. Navíc jej podle znalců nepsali rodilí Ukrajinci, což dokazují větné konstrukce i hojnost výrazů převzatých z ruštiny. „Zpochybňuje to jak důvěryhodnost sdělení, tak i záměry autorů,“ uvedl poradce šéfa SBU Markijan Lubkivskyj.

Kalašnikov, bývalý poslanec za Stranu regionů sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče, byl zastřelen před svým domem ve středu. Buzynu, promoskevského novináře a donedávna šéfredaktora ukrajinského listu Segodňa, stihl stejný osud o den později. Policie dosud po vrazích pátrá marně.

Čtěte více: Další vražda v Kyjevě: proruský novinář zastřelen

V médiích se objevilo mnoho spekulací o pozadí obou vražd. Hovoří se o provokaci Moskvy, která má poštvat veřejné mínění proti ukrajinským národovcům, či o likvidaci svědků, kteří by mohli vypovídat o pochybném zákulisí hnutí Antimajdan, jež se stavělo proti prozápadním demonstracím v Kyjevě.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko dnes vyslovil domněnku, že vraždy mohou být dílem radikálních ukrajinských nacionalistů, jimž skrytě vedla ruku ruská tajná služba, aniž by to atentátníci věděli.

Podle Fesenka se e-mailový vzkaz zmiňuje i o odpovědnosti UPA za smrt několika dalších ukrajinských proruských politiků, jejichž úmrtí v nedávné době vzrušilo ukrajinskou veřejnost a podle některých novinářů zůstalo nevysvětlené. Jde zejména o únorovou údajnou sebevraždu bývalého poslance Strany regionů Mychajla Čečetova, který vypadl ze 17. patra obytného domu v Kyjevě, nebo o březnovou smrt jeho stranického kolegy Stanislava Melnyka, který se zastřelil nedaleko Kyjeva. Neobjasněné zůstalo úmrtí Oleksandra Peklušenka, bývalého šéfa Záporožské oblasti, který byl v polovině března nalezen s prostřelenou hlavou.

UPA byla v minulém století ozbrojenou složkou Organizace ukrajinských nacionalistů vedené Banderou. Za války bojovala za nezávislost Ukrajiny, odpovědná je ale za kruté vyvražďování tisíců Poláků a Židů. Po skončení války likvidovala oddíly UPA Rudá armáda a sovětská tajná policie NKVD, některé jednotky se pokoušely proniknout přes tehdejší Československo na Západ. Poslední oddíly UPA byly v lesích na západě Ukrajiny zničeny až na přelomu 50. a 60. let.