Zpátečka u daně na tiché víno. S opozicí by zákon zřejmě zařízla i jižní Morava

Po vleklých debatách o možnosti zavedení spotřební daně na takzvané tiché víno se zdá, že jeho prosazení není zdaleka jisté. Téma rozděluje nejen vládní koalici, kde se proti staví především lidovci, ale problém dělá i opozice. Ukazuje se totiž, že kdyby se zdanění mělo prosadit formou zákona ve sněmovně, pravděpodobně vše zhatí ANO a SPD. A zřejmě nejen oni.

Šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová se totiž nechala slyšet, že „její“ poslanci by takovou věc nepodpořili. „Udělat z České republiky skoro jedinou vinařskou zemi v EU, která zatíží tiché víno spotřební daní, je vyloženě nekompetentní návrh,“ prohlásila.

Původně se přitom hovořilo o tom, že by rozhodnutí o zavedení daně mělo padnout do konce května. Očekával to ministr financí Zbyněk Stanjura. Vláda podle něj už má dost podkladů, aby o takovém kroku rozhodla. Ministr se kloní ke zdanění vína, které je jediným alkoholickým nápojem osvobozeným od spotřební daně.

„Nebráním se politické debatě o výši sazby, ale udržovat v době úspor daňovou výjimku u alkoholu podle mě není obhajitelné. Navíc tím z rozpočtu dotujeme hlavně zahraniční výrobce,“ uvedl Stanjura nedávno na síti X. Zároveň ale upozornil na to, že očekávaný výnos daně je v jednotkách miliard korun, nelze proto očekávat, že zásadně ovlivní rozpočtový deficit.

Víceméně pro přitom byli i „problematičtí“ lidovci. Teď se vše ale zase o něco posunulo. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že kvůli ničivým mrazům, které zasáhly nejen vinaře, není na tuto debatu správný čas. „Je to věcí předsedů koaličních stran a ministra financí. Já myslím, že nelze pominout tu aktuální situaci a je potřeba vidět, že se to týká zvláště těch vinařů v Čechách, to jsou opravdu srdcaři, kterým to zničilo 90 nebo sto procent úrody, tak nevím, jestli je to rozumná doba na podobnou debatu. Byl bych ale rád, aby to rozhodnutí padlo rychle,“ řekl Výborný.

Sám se prý byl ptát poslanců hnutí STAN či ODS z jižní Moravy a nemá pocit, že by pro záměr byla dostatečná podpora. „Oni říkají: Ne, pro tohle ruku nezvedneme. Tak já si potom kladu otázku, kde bude ta většina, která pro to bude hlasovat. Všichni ti, kteří říkají médiím: Pojďme zdanit alkohol kompletně včetně tichého vína, tak já potom slyším v kuloárech něco úplně jiného. A trochu mě štve, když pak vidím titulky, že lidovci něčemu brání,“ dodal Výborný s tím, že Česko by se stalo jediným producentským státem se spotřební daní, což je výrazná konkurenční nevýhoda.

Někteří odborníci ze zařazení zpátečky u vína nemají radost. „Cílem spotřební daně není jen vybrat peníze, ale především omezit spotřebu. Ta je v případě alkoholu v České republice mimořádně vysoká a generuje ročně ztráty v desítkách miliard Kč. Toto je další prohra odpovědné politiky založené na důkazech,“ uvedl například lékař Marián Hajdúch.

Zdanění vína

O možnosti zavést v Česku spotřební daň na takzvané tiché víno se hovořilo opakovaně, ale vždy to vyvolalo silný odpor domácích vinařů. Stejně tomu bylo i loni na jaře, kdy zdanění tichého vína doporučila vládě jako jednu z možností pro zlepšení stavu veřejných financí Národní ekonomická rada vlády (NERV). Vloni v květnu vláda oznámila, že daň na tichá vína v plánu na ozdravení veřejných financí zavádět nechce.

Od té doby se o dalším postupu vedou diskuze bez jasného výsledku. Pracovní skupina, která se tímto tématem znovu zabývá, v minulosti probírala několik variant. Patří k nim podle už dříve diskutovaná minimální cena za jednotku ethanolu v alkoholických nápojích nebo varianty sazby 23,40 koruny na litr, která nyní platí pro šumivá vína.

„Jednání proběhla, nedošli jsme ale k finálnímu jednotnému závěru. Pracovní skupina dnešním dnem končí své působení a další kroky musí být připraveny ze strany správce daně, čili ministerstva financí, a musí být o nich rozhodnuto na politické úrovni, nikoliv na úrovni ministerstva zemědělství,“ uvedl před časem Výborný.

Pokles spotřeby vína, obavy ze zavedení daně z tichého vína i klimatických změn vedou vinaře v Česku k opatrnosti. Vysazují méně vinic a méně jich i obnovují. V průzkumu mezi svými členy to zjistila Vinařská unie, která sdružuje 30 největších producentů vína v Česku. Informovala o tom v březnu v tiskové zprávě.

„Potýkáme se s klesající spotřebou tichých vín, rostoucími požadavky na ekologizaci vinic i nejistotou ohledně spotřební daně, kvůli kterým nevíme, co nás čeká. Náš obor je přitom extrémně citlivý na změny a vyžaduje pečlivé plánování na řadu let dopředu. Například u výsadby nových vinic, kdy vinař sklidí první hrozny po čtyřech letech, je v současnosti riziko tak vysoké, že ho většina vinařů nemůže podstoupit,“ uvedl prezident unie Ondřej Beránek.

Na druhou stranu v Poslanecké sněmovně sílí iniciativa něco dělat s alkoholem jako takovým. Skupina poslanců a poslankyň se chce v příštích měsících po prosazení zákona s regulací psychomodulačních látek zaměřit na návrhy k případné regulaci alkoholu v Česku. Už se uskutečnila první pracovní setkání. Podílí se na tom například poslankyně Klára Kocmanová (Piráti) a Michaela Šebelová (STAN). Jako možná opatření zmínily třeba dvojí ověřování věku při nákupu.

Současně se v tuzemsku souladu s celoevropským trendem snižuje spotřeba vína. Průměrná cena za litr vína se loni zvýšila o jedno procento, což dělá z tichých vín kategorii s jedním z nejnižších nárůstů ceny. „Změny spotřebitelského chování a nižší zájem zejména u mladší generace pociťují všechny státy EU. Do nižších prodejů u nás se pak letos jistě promítne také zrušení daňové uznatelnosti tichého vína jako firemního dárku, které vstoupilo v platnost v lednu,“ uvedl prezident svazu vinařů Martin Chlad.