Státem dotované hypotéky: proč platit z peněz daňových poplatníků milionové půjčky?

Jak vyřešit nedostupné a drahé bydlení? Dát lidem státní dotaci na hypotéku. I to je jeden z aktuálních návrhů, se kterým přišli zástupci developerů. Těm by se vyšší poptávka po novostavbách vyplatila. Jinak však mají dotované hypotéky mnoho úskalí. Znamenalo by to vzít peníze daňových poplatníků a začít dotovat lidem milionové úvěry na stavění milionových nemovitostí, říká hlavní ekonom Roklenu Pavel Peterka.

Potřebujeme dnes státem dotované hypotéky?

Záleží na tom, kdo by je dotoval. Předpokládám, že soukromý kapitál by to nebyl. Pokud jde o státní dotace, záleží vždy na podmínkách. A výpočty a předpoklady, kolik se z toho státu vrátí na daních, jsou vždy dost ošemetné. Z obecného pohledu platí, že Česká národní banka v posledních letech zvyšovala úrokové sazby, a to i kvůli tomu, aby trochu korigovala hypoteční trh. A také zavedla tři limity pro získání hypotéky (nyní už platí jen limit LTV, který stanovuje maximální poměr výše hypotečního úvěru vůči hodnotě zastavené nemovitosti, pozn. red.). Korigování přišlo proto, aby nedošlo k tomu, co nastalo během hypoteční krize v roce 2008. Tedy že si hypotéku vezme spousta lidí, kteří ji následně nezvládají splácet. Stát by tedy na jednu stranu skrze ČNB prodražoval úvěrové financování bydlení, a z druhé kapsy by na hypotéku nějakému segmentu obyvatel poskytoval dotaci.

Takže to není dobrý nápad ani řešení nedostupného bydlení?

Znamenalo by to vzít peníze daňových poplatníků a začít dotovat lidem milionové úvěry na stavění milionových nemovitostí. Proč by se na to měli skládat lidé, kteří by si kvůli výši svých příjmů nemohli dovolit ani dotovanou hypotéku? Pokud už má probíhat podobná redistribuce, čekal bych když už, že to bude opačným směrem. Tedy že by se z daní dobře finančně zajištěných domácností a firem financovaly nějaké smysluplné veřejné projekty.

O tom mluví vládní Starostové a lidovci, podle kterých by se mohla zavést bankovní daň a z ní by se mohlo financovat třeba dostupné bydlení.

Podle mě to není dobrý nápad. Ale když by stát něco v oblasti bydlení dotoval, mělo by to jít takovým směrem. Stejně tak za nesmyslnou jsem považoval dotaci Oprav dům po babičce (dotace na zateplení a jiné úsporné úpravy starších domů, pozn. red.), kdy se na rekonstrukci zděděných domů v hodnotě několika milionů mohou ze svých daní skládat ti, kteří nevlastní žádné nemovitosti.

A co si přesto myslíte o podmínkách poskytování dotovaných hypoték? Tedy že by o ně mohli žádat jen lidé do 36 let věku, jejichž měsíční příjmy v domácnosti by nesměly přesáhnout dvojnásobek průměrné hrubé mzdy. Ta za loňský rok byla přes 43 tisíc korun, dohromady tedy přes 86 tisíc korun.

Bylo by velmi důležité, jak přesně by se průměrný příjem počítal. Typicky u živnostníků, pro které je těžší dostat hypotéku, když uplatňují výdajové paušály. Pokud živnostník v daňovém přiznání vykáže 60 procent příjmů jako náklady, neodpovídá jeho příjem na papíře realitě. To je ale na širší debatu. Podstatnou otázku je, zda dotovat někomu půjčky na bydlení je opravdu ve veřejném zájmu. Ještě v tomu kontextu debat o šetření ve výdajích státního rozpočtu. Když chceme řešit nedostupnost bydlení, tak se musíme nejdříve zbavit největšího problému, což je fakt, že se u nás z různých důvodů staví pomalu.

Uvolnění podmínek nebo dotování by navíc zřejmě vedlo k vyšší poptávce, a tedy i k růstu cen bytů.

Ano, očekáváme pokles úrokových sazeb, hypotéky začnou být zajímavější, a kdybychom k tomu ještě přidali dotace, na trh vstoupí mnoho nových žadatelů. Poptávka poroste a ceny domů a bytů budou určitě vyšší, obzvlášť v lokalitách, které nedostupností bydlení trpí nejvíce. Dovedu si představit, že zavedení dotovaných hypoték by podpořilo vznik velké skupiny obyvatel, která bude mít předschválený úvěr, vyřízenou dotaci a bude po realitním trhu kroužit a hledat, co si vůbec mohou koupit.