Windfall tax nesplnila očekávání. Hampl za daní stojí, popsal, co bylo jinak, než se čekalo

Takzvaná windfall tax (WFT), tedy daň z neočekávaných zisků uvalená končící vládou Petra Fialy (ODS) na určitá odvětví v čele s energetikou, ke konci letošního roku skončí. Dojem z ní je rozpačitý, podle končícího ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) skončí její výběr za očekáváním. Daň čelila ostré kritice minoritářů ČEZu i opozice. Její spoluautor a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl pro Echo24 řekl, že WFT byla i zpětným pohledem vhodný nástroj pro krizovou dobu, popsal ale, k jakým neočekávaným změnám došlo oproti původnímu návrhu daně. V roce 2025 už podle Hampla daň nemá opodstatnění z hlediska krytí nákladů energetické krize.

Daň dlouhodobě kritizuje opozice, ale také třeba minoritní akcionáři společnosti ČEZ, který odvedl zdaleka nejvíce peněz. Předpokládá, že celkem na dani odvede zhruba 95 miliard korun ze 107 miliard, které celkem odvedou energetické firmy. Ministerstvo financí si původně slibovalo, že přes třicet miliard zaplatí banky, ty ale podle České televize odvedly jen jednu miliardu. Méně než miliardu pak odvedl i další zdaněný sektor, kam se řadí třeba rafinerie.

Zpětně by daň postavil jinak i končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Je to daň, kterou jsme zavedli poprvé. Bylo to v době, kdy jsme věděli, že musíme vydávat kolem 150 miliard nových mimořádných výdajů na pomoc s vysokými cenami energií. Po třech letech by to samozřejmě každý z nás konstruoval trochu jinak,“ řekl České televizi Stanjura.

Konečný výběr daně skončí podle končícího ministra průmyslu Lukáše Vlčka za očekáváním. „Nebudu kritizovat ministerstvo financí ani Národní rozpočtovou radu za konstrukt této daně, která při zavedení měla své opodstatnění. Budu doufat, že naše společnost nebude v dalších letech v situaci, kdy bude nutné podobné daně zavádět,“ řekl pro Echo24 Vlček. „Podařilo se nám překonat energetickou krizi, aktuálně klesají ceny energií, v oblasti pohonných hmot máme dokonce jedny z nejnižších cen v EU,“ dodal Vlček.

Spolukonstruktér mimořádné daně a šéf NRR Mojmír Hampl pro Echo24 řekl, že i při zpětném pohledu hodnotí vznik WFT jako vhodný nástroj v danou chvíli (vysoké ceny v energetické oblasti, postcovidová inflace, vysoké úrokové sazby), který umožnil financovat mimořádné náklady, které stát vynakládal na pomoc reálné ekonomice zejména v souvislosti s energokrizí, tedy stropování cen, úsporný tarif, přenesení poplatků za OZE na stát a tak dále.

„Byl koneckonců inspirován podobnou daní zavedenou Rishi Sunakem v roce 2022 ve velké Británii, kde tato daň dále platí i za horizont roku 2029. U nás letoškem končí. A byl to tržně konformnější nástroj, než řada jiných zvažovaných, jako třeba znárodňování celých odvětví, přísné cenové regulace jako v Maďarsku a podobně,“ uvedl Hampl.

Jako spoluautor ideového materiálu dál stojí za tím, že odhad, že tato daň může vynést desítky miliard, se ukázal jako správný. „Spolu s mimořádnou daní zavedenou na úrovni EU (takzvaný odvod z nadměrných příjmů v roce 2023) tento typ dočasného zdanění vybraných sektorů přinesl přes 130 miliard korun a kryl (spolu s výjimečně velkou dividendou ČEZ) náklady, které stát s pomocí ekonomice měl, a které by jinak jen zvýšily dluh. Takže výnos určitě není za očekáváním – v součtu je tomu naopak. A to tam nepočítáme dodatečný výnos ze srážkové daně a daně z příjmů právnických osob, který stát získal díky vyššímu úročení depozit,“ dodal Hampl.

Co se změnilo oproti předpokladům?

Hampl dodal, že se pochopitelně neúčastnil samotného projednávání návrhu ve sněmovně, jeho úprav a implementačních detailů, to pak byla již čistě politická věc a týkala se zejména bank. Pravděpodobná budoucí ministryně financí Alena Schillerová (ANO) mimochodem označuje končícího ministra Stanjuru za „ministra bank“, protože konstrukce daně byla podle ní „ve prospěch bank“.

Že nakonec dominantní výnos je ze sektoru výroby elektrické energie, odpovídá podle Hampla realitě let po roce 2022. „Přece největší problém Česko mělo právě s cenami elektrické energie. Úrokové sazby naopak už dále nerostly (jak předpokládal ideový materiál), naopak začaly klesat. A v oblasti petrochemie (ceny benzínu či nafty), už delší dobu též nemá ekonomika problém.
To, že se zlobila malá část menšinových akcionářů ČEZ je pravda, ale jejich námitky vůči WFT zcela odmítla Evropská komise, řekl bych, že svou stížnost minoritáři prohráli 10:0,“ uvedl Hampl, který o „škodlivosti“ WFT daně pro kapitálový trh psal už dříve pro Echo zde.

Co bylo tedy ve finále jinak, než bylo předpokládáno? Hampl uvedl, že právě to, že větší část výnosu byla nakonec z energetiky. Dále pak to, že WFT byla aplikována i v roce 2025, když už nemá opodstatnění z hlediska krytí nákladů energokrize. „Došlo k velkému lobbyingu u části bank a design se pozměnil ve sněmovně. Nakonec byl fakticky správně ze strany MF stanoven pevný konec té daně, spontánně by díky vyšším cenám energií nezmizela, jak zněla původní úvaha, ale to vzbuzuje otázku, jestli fakticky neměla tedy platit v energetice déle,“ řekl dále pro Echo24 Hampl.

„A především makroekonomicky bylo jinak to, že v roce 2022 nakonec mimořádně velké zisky zaznamenal v průměru celý podnikatelský sektor – výnos daně z příjmu právnických osob byl vysoký napříč odvětvími, protože vysoká inflace způsobila jednoduchou reakci – všechny firmy se v cenové nejistotě bránily jejím negativním důsledkům zvyšováním vlastních cen výstupů. Což výnos daně z příjmu právnických osob táhlo nahoru celou ekonomikou…“ uvedl Hampl.

Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka měla být windfall tax nástrojem na krytí nákladů, které na sebe vzal stát v době energetické drahoty, ale trval déle, než asi bylo nutné. „Letos je to už jen ‚příjemný‘ bonus vylepšující příjmy rozpočtu o více než 30 mld. korun. Nakonec jej primárně zaplatila největší tuzemská energetická společnost,“ uvedl Dufek.

Daň měla podle něj původně postihnout i finanční sektor, ale vzhledem k její konstrukci se tak vůbec nestalo. „Přesto efekt měla, i když ne takový, s jakým se původně pro rozpočet počítalo. Nepřímo totiž zatraktivnila financování státního dluhu a pravděpodobně vedla i k navýšení úročení klientských depozit v bankovním sektoru,“ dodal Dufek s tím, že v roce 2023 se od ní čekalo mnoho, nakonec její výnos výrazně zaostal, když se na místo 85 miliard vybrala méně než polovina. V dalších letech už MF tak velké oči podle Dufka nemělo, takže se předpoklady výběru naplnily, respektive ještě letos naplňují. „Zároveň se však ukázalo, jak ,návykové‘ jsou dodatečné daně pro rozpočet. Lehce se zavádí, těžko se pak za ně hledá náhrada,“ dodal Dufek.

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil pro Echo24 řekl, že windfall tax vnímá jako mimořádný nástroj pro mimořádné období. Teoretický koncept této daně má některé neoddiskutovatelné výhody. Z ekonomického pohledu je elegantní v tom, že nemění chování dotčených aktérů, tedy nepokřivuje trh. „Praktické uplatnění této daně nicméně málokdy probíhá přesně tak, jak předpokládá ekonomická teorie. Všechny relevantní parametry – jako je samotná definice neočekávaných zisků, výběr zasažených sektorů či doba trvání – musejí být v praxi pouze odhadovány a podléhají nejistotě i politickým tlakům. Česká zkušenost z posledních let ukazuje, že v tomto procesu nevyhnutelně dochází k chybám a omylům,“ uvedl Hradil s tím, že samotné použití daně v krizovém období tedy považuji za pochopitelné, jeho konkrétní realizace však v některých ohledech zanechala poněkud rozpačitý dojem.