Hřebíky do rakve demokracie

KOMENTÁŘ

Hřebíky do rakve demokracie
Nestranický kandidát na rumunského prezidenta Calin Georgescu, který nečekaně vyhrál první kolo rumunských prezidentských voleb a který se nelíbí evropskému a rumunskému establishmentu. Foto: Volební tým Calina Georgeska
1
Komentáře
Maciej Ruczaj
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Rumunský ústavní soud rozhodl o nutnosti opakovat první kolo prezidentských voleb. Rozhodl poté, co už výsledky prvního kola potvrdil, a v okamžiku, když už začalo (alespoň mezi krajany) hlasování v kole druhém, ve kterém se měli utkat zástupce antisystémových sil Calin Georgescu a liberálka (nicméně nepocházející ani z jedné ze dvou vládnoucích stran v zemi po roce 1989) Elena Lasconi.

Obvinění ohledně zřejmého vnějšího vměšování do volební kampaně skrze mohutné zneužití sociální sítě TikTok jsou závažná, nicméně nejde o falšování voleb. Zásah „cizího státního aktéra“ se týká kampaně, nikoli samotného volebního aktu. Nikdo nemluví o manipulaci s urnami či o nákupu hlasů, pouze o působení skrze propagandu. Tedy o jevu starém jako demokracie sama, přítomném i v době před TikTokem.

 

Těžko můžeme pochybovat, že se Moskva s vervou pustila do ovlivňování rumunského veřejného mínění, jakmile vycítila šanci (tedy rostoucí nespokojenost společnosti s 30 let vládnoucím establishmentem dvou hlavních politických stran) oslabit klíčový stát východního křídla NATO. A zcela určitě právě toto rozuzlení je nejlepším, co si Vladimir Putin mohl přát. Namísto nejisté výhry „jeho“ kandidáta ve druhém kole se mu podařilo umístit časovanou nálož pod celou rumunskou demokracii.

Jde o událost bezprecedentní, která hrozí „ztrátou důvěry občanů v systém“, jak napsal politolog Adam Eberhardt. Není divu, že když v reakci na rozhodnutí rumunského soudu polský ministr vnitra Siemoniak napsal na Twitteru, že „ubrání Polsko před podobným scénářem“, strhla se hned diskuse, zda šlo o uklidnění občanů, nebo spíše skrytou výhrůžku politickým oponentům před polskými prezidentskými volbami.

Pokud je totiž takové jednání možné, můžeme ztratit tu poslední jistotu, kterou jako občané demokratických státu máme, tzn. že jsme schopni jednou za určenou dobu změnit ty, kteří nám vládnou. Což je mimochodem jedna z hlavních drobností, která odlišuje naše země od moskevského impéria.

Na více teoretické úrovni je takovým krokem zpochybněna celá západní koncepce občanství, založeného na představě jednotlivce obdařeného nezcizitelnými právy, mezi která patří svobodná vůle. Demokracie bez předpokladu, že jsme schopni samostatných svobodných rozhodnutí, postrádá smysl. Od pátečního večera se objevila spoustu hlasů, které v rozhodnutí rumunského soudu vidí spíše projev hrdé „obranyschopné demokracie“, která se dokáže postavit svým nepřátelům. Osobně mi to připomíná zacházení s občany jako se zákazníky McDonald’s, kteří nemohou dostat kávu, aniž by nebyli pětkrát upozorněni, že obsah je opravdu horký a mohli by se popálit.

Nakonec ale možná podstata věci je mnohem banálnější. Expert na rumunskou politiku Kamil Całus vysvětluje, že Ústavní soud je už roky vnímaný jako instituce personálně zcela ovládnutá nominanty (postkomunistické) sociální demokracie. Její kandidát, premiér Marcel Cilacu, se k všeobecnému překvapení do druhého kola nedostal a nyní je opět ve hře. Hle, obranyschopná (sociální) demokracie v akci…

Bohužel toto je jen jedna ze série událostí z poslední doby, které působí jako nové a nové hřebíky zatloukané do rakve politického řádu, ve kterém jsme si zvykli žít a který přinesl střední Evropě 30 let poklidného růstu.

V rámci tohoto týdne bohatého na špatné zprávy belgická policie prohledala nemovitosti spojované s bývalým komisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem. Je vyšetřován kvůli podezření z praní špinavých peněz neznámého původu. Toto šetření běželo i v době, než nastoupil do čela evropské spravedlností, a nyní, když přišel o imunitu, se policie okamžitě vrátila na stopu. Pro polská média to byl obzvláště lákavý kousek. Reynders byl totiž tváří bruselského boje proti předchozí polské vládě vedeného jménem „obrany právního státu“ kvůli změnám v polském soudnictví. Pro morální poučení pro Středoevropany nechodil nikdy daleko. „Základní hodnoty EU jsou pro nás velmi důležité, proto se těchto hodnot musíme držet, to právě z nás děl