Zásadní změna datových schránek: návrh chce konec mazání zpráv po 90 dnech

S datovými schránkami nyní už dobrovolně, či v případě podnikatelů a řady dalších ze zákona, nakládají miliony lidí v Česku. Jejich fungování je však v řadě aspektů daleko od dokonalosti či uživatelské přívětivosti. Ve sněmovně je nyní návrh, který by měl práci se schránkami usnadnit, konkrétně v otázce ukládání datových zpráv. Ty totiž nyní nemilosrdně systém maže už po 90 dnech a to nehledě na to, zda si je člověk přečte či nikoliv. Alespoň tedy pokud si uživatel nepřiplatí.

Jednou z palčivých otázek, které se s datovými schránkami pojí dlouhodobě, je ukládání doručených zpráv. Na rozdíl od „papíru“, který si je možné na roky uložit do šuplíku, se totiž ze schránky po devadesáti dnech od doručení zprávy mažou. Řešením přímo v datové schránce je jedině si za ukládání zpráv zaplatit, tedy zřídit si za peníze datové úložiště.

To by se nyní mohlo změnit. Poslanec ODS Jiří Havránek přišel s pozměňovacím návrhem, který má dobu uložení zpráv výrazně prodloužit, aniž by lidé museli platit. Poslanec argumentuje v odůvodnění tím, že je nynější způsob ukládání a brzkého mazání zpráv vnímaný uživateli negativně a odporuje tomu, na co jsou zvyklí například v případě emailů či cloudových úložišť. Podle něj to i odrazuje řadu fyzických osob od toho, aby si datové schránky zřídily.

„Z uživatelských průzkumů a četných reakcí vyplynulo, že většinově preferovaným způsobem, jak problematiku řešit, je změna mechanismu dosavadního způsobu ukládání datových zpráv. Datové zprávy nově nebudou ukládány pouze po dobu 90 dnů od jejich doručení, popř. na delší dobu za úplatu ve službě Datový trezor, ale na základě využití garantované kapacity, což zajistí uložení těchto zpráv na podstatně delší dobu. Změnou principu ukládání zpráv zároveň dojde k hospodárnějšímu a efektivnějšímu nakládání s uložištěm dat v informačním systému datových schránek (ISDS). Držitelům datových schránek fyzických a podnikajících fyzických osob, kteří nemají ve svých schránkách zpravidla více než několik menších datových zpráv za rok, nebudou zprávy po uplynutí 90 dnů automaticky mazány jako doposud,“ uvádí Havránek v odůvodnění.

Podle návrhu má konkrétní parametry ve svém Věstníku sdělit Digitální a informační agentura až v době před účinností novinky na základě možností ze strany provozovatele i rozpočtu, na technickou i organizační přípravu chce návrh ponechat čas až do 1. ledna 2027, kdy by měla úprava vejít v platnost.

Ministerstvo vnitra dříve propagovalo jako řešení zdarma využití Portálu občana, pod nějž si lze datové schránky uložit a uchovávat v něm tak i doručené zprávy. To má ale zásadní háček, který se týká doručování zpráv. Zpráva je v datové schránce za doručenou považovaná ve chvíli, kdy se uživatel do datové schránky přihlásí, od té doby se také počítá lhůta 90 dní na vymazání. To však neznamená, že je možné se doručení zprávy vyhnout nepřihlášením, i zde platí takzvaná fikce doručení, tedy pokud se uživatel nepřihlásí do deseti dní po zaslání zprávy, je taktéž považovaná za doručenou.

Zmiňovaný háček se pak pojí s ukládáním zpráv zdarma do Portálu občana. V takovém případě totiž platí, že po uložení zprávy do Portálu je zpráva automaticky brána za doručenou, jakmile na ni uživateli přijde upozornění. Neběží tedy lhůta deseti dní, po které až následuje tzv. fikce doručení, kdy už je zpráva automaticky brána za doručenou.

Upozornění jdou nastavit i v samotných datových schránkách a mohou tak značně usnadnit problém s potřebou schránku kontrolovat. V nastavení datových schránek lze vybrat možnost dostávat upozornění na emailovou adresu či prostřednictvím SMS. Notifikace emailem je zdarma, v případě SMS stojí jedno upozornění 3 koruny.