Jak zajistit na Ukrajině mír. V Trumpově plánu hrají Američané specifickou roli

Donald Trump jedná s evropskými spojenci o plánu, který by měl zajistit bezpečnostní záruky Ukrajině. Hlavními prvky mírového plánu v případě, že se nakonec podaří dojednat mezi Kyjevem a Moskvou klid zbraní, jsou podle zjištění deníku The Telegraph vytvoření demilitarizované zóny, postavení ukrajinských jednotek jako první linie obrany, omezená americká podpora zpravodajstvím a logistikou a vyjednávání o velení případné mírové mise NATO či USA. Plán vzbuzuje diskuze o územních ústupcích, zapojení zahraničních vojáků a praktických rizicích pro evropské spojence. Američané by každopádně měli zůstat v pozadí.

Trumpův plán pro Ukrajinu – hlavní body

1. Demilitarizovaná zóna – návrh ve fázi myšlenky: pásmo 20 km po každé straně fronty, střežené mezinárodními pozorovateli či mírovými jednotkami.

2. Ukrajinské jednotky jako první linie obrany – vyzbrojené a vycvičené NATO, hlavní obranná linie proti možné ruské invazi.

3. Americká podpora zpravodajstvím a logistikou – USA poskytují průzkumné a satelitní kapacity, podporu logistiku a zpravodajství, vlastní vojáky nebudou nasazovat.

4. Velení mise NATO nebo USA – stále se vyjednává, zda velení převezme NATO nebo americký generál; konečné rozhodnutí zatím není učiněno.

Demilitarizovaná zóna

Jedním z klíčových návrhů je vytvoření demilitarizované zóny, která by po ukončení bojů oddělila ukrajinské a ruské síly. Deník The Telegraph píše o pásmu širokém 20 kilometrů na každé straně fronty, jež by mohli střežit mezinárodní pozorovatelé nebo mírové jednotky. Myšlenka má ale vážné odpůrce. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci prohlásil, že pokud chce Moskva větší vzdálenost, může se stáhnout sama. Podle serveru Politico navíc není jasné, zda by Kyjev přijal plán na vznik demilitarizované zóny, protože by pravděpodobně znamenal územní ústupky.

Server Politico však upozorňuje, že v diplomatických kruzích se hovoří až o 40 kilometrech. Takto široký koridor by pro Ukrajinu znamenal citelné územní ústupky a zároveň by si vyžádal nasazení tisíců až desítek tisíc zahraničních vojáků. Podle evropských diplomatů se diskutuje o 4 000 až 60 000 mužích, ale jednotlivé státy zatím nejsou ochotné závazně slíbit své síly. Německo a Polsko účast odmítají, zatímco Británie a Francie tlačí na to, aby jejich jednotky tvořily jádro případné mise.

Dalším sporným bodem je, kdo by zónu vůbec garantoval. Kreml naznačil, že by v ní rád viděl čínské jednotky, což Evropa odmítá. Trump při jednání připustil i tuto variantu, ale většina evropských lídrů trvá na tom, že jejich vojáci nemohou stát přímo mezi ukrajinskou a ruskou armádou. Bývalý představitel Pentagonu Jim Townsend varoval, že Evropa tím riskuje příliš. „Rusové se Evropanů nebojí. Pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od postupu na Ukrajinu, tak se mýlí.“

Ukrajinské jednotky jako první linie obrany

Zatímco Trumpův plán počítá s tím, že hlavní obrannou linii budou tvořit samotné ukrajinské jednotky vyzbrojené a vycvičené NATO, evropští diplomaté upozorňují na praktické problémy při nasazení zahraničních sil. Server Politico uvádí, že se diskutuje o počtu vojáků k hlídání demilitarizované zóny v rozmezí 4 000 až 60 000, přičemž jednotlivé státy zatím nejsou schopny dát závazné sliby.

Některé země již jasně daly najevo, že se vojáky do takové mise vysílat nehodlají. Mezi nimi jsou například Polsko a Německo, které se obávají, že by jejich účast mohla oslabit obranu vlastního území nebo vyvolat diplomatické komplikace. Tato nejistota znamená, že plánované rozmístění zahraničních jednotek zůstává otevřenou otázkou a vyžaduje další jednání mezi spojenci.

Naopak Británie a Francie aktivně prosazují, aby jejich jednotky tvořily jádro případné zahraniční přítomnosti v oblasti. Menší státy, například Estonsko, už nabídly alespoň symbolické síly, čímž demonstrují podporu plánu, i když kapacitně nemohou poskytnout velké jednotky. Celkově je tedy jasné, že konkrétní složení zahraničních sil zůstává nejisté a bude záviset na dalším diplomatickém vyjednávání.

Americká podpora zpravodajstvím a logistikou

Podle The Telegraph i Politico je americká armáda v plánu spíše v pozadí. Prezident Donald Trump odmítá přímé nasazení amerických vojáků na Ukrajinu. Připouští však, že by mohly být nasazeny americké soukromé vojenské firmy, které by na Ukrajině stavěly opevnění, základny a chránily zájmy USA, zatímco americká armáda by zůstávala v pozadí a poskytovala zpravodajskou a logistickou podporu. Spojené státy by tak mohly dodat například satelitní sledování a průzkumné kapacity, které evropským spojencům chybí.

Pentagon už každopádně spojencům sdělil, že Washington bude hrát pouze „minimální roli“. To znamená, že hlavní tíhu mise a obrany zůstává na evropských jednotkách a ukrajinských silách, zatímco americká podpora bude spíše doplňková a technická.

Velení mise NATO nebo USA

Vedení případné mise zůstává stále předmětem vyjednávání. Diskutuje se, zda velení převezme NATO jako celek, nebo zda by konkrétní velení měl americký generál. Evropské státy se shodují, že jejich jednotky nemohou stát přímo mezi ukrajinskou a ruskou armádou bez jasného velení a právního rámce. Konečné rozhodnutí zatím nebylo učiněno a další jednání mezi spojenci pokračují.