Trumpova Amerika mění pravidla světové politiky. Kdo se o nás postará?

Rok 2026 začal sérií událostí, které názorně ukázaly, že změny ve světě akcelerují. Spojené státy nejen potvrzují svoji hegemonii na západní polokouli, ale celkově se nevzdávají pozice světové supervelmoci. Postupně si uvědomujeme, že náš „světový řád“ byl bublina a že příznaky nové reality jsme tak dlouho odmítali brát na vědomí, až nás zaskočila zcela nepřipravené. Bublina praská a reakcí je dětská otázka: Kdo se o nás teď postará? Více o tom píše Maciej Ruczaj v novém vydání Týdeníku Echo.

Maduro se spolčil s narkomafiemi. Ty se teď dají do pohybu. Je to už přes týden, co Američané unesli venezuelského vůdce Nicoláse Madura a odvezli ho do New Yorku, aby ho postavili před soud. Oficiálním zdůvodněním je jeho zapojení do obchodu s drogami, snaha dostat pod kontrolu venezuelskou ropu a potřeba hájit americké zájmy na západní polokouli. O tom, jaké reakce to vyvolalo v Latinské Americe, jak vážný je problém s drogovou mafií a jestli se lidé bojí dalších amerických intervencí, hovořil Ondřej Šmigol s profesorkou Eliškou Krausovou, která žije v Kolumbii od roku 1968.

„Kyjev respektuje, že už na granáty nedáme ani korunu.“ Macinka o Ukrajině, Turkovi i Babišovi. Na překvapivou státní návštěvu do Kyjeva se minulý pátek vypravil ministr zahraničí Petr Macinka. O další podpoře Ukrajiny a situaci Filipa Turka s ním po návratu mluvil Daniel Kaiser.

Rozpadlá Venezuela: V ulicích řádí vyděrači a zabijáci. Madurova junta vládne dál. Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka jsou ve vězení v New Yorku, kam je převezly americké jednotky. Znamená to, že tím skončil i venezuelský režim? O tom debatoval Ondřej Štindl s Ivanem Pilipem, někdejším politikem, nyní nakladatelem a šéfem Nadace Casla zaměřené na podporu demokratických sil v Latinské Americe, Radkem Bubnem, iberoamerikanistou z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a Eduardem Freislerem, publicistou, který ve Venezuele často pobývá.

Je Pán prstenů pravicový, nebo levicový? V tomto roce uplyne 25 let od okamžiku, kdy se na stříbrném plátně poprvé objevila Středozem. Filmové zpracování Pána prstenů od J. R. R. Tolkiena se stalo světovým fenoménem, považovaným za jeden z nejlepších kinematografických počinů všech dob. Není tedy překvapením, že se studio Warner Bros. rozhodlo nyní v lednu v USA znovu uvést celou trilogii. Tolkien se ale nevrací jen do kin. Stále častěji se stává součástí politického diskurzu. Přesněji řečeno, tolkienovské fanouškovství bývá stále častěji spojováno s „krajně“ pravicovou politikou. Více o tom píše Ondřej Šmigol.

Konec máme za sebou. K postapokalyptické filozofii Antonína Kosíka. „Helejte se, já už jsem kauzalitu úplně opustil,“ napsal mi v jedné z posledních zpráv filozof, matematik a překladatel Antonín Kosík, syn filozofa Karla Kosíka a literární historičky Růženy Grebeníčkové. Krátce nato, 13. prosince 2025, zemřel. Mohlo by se zdát, že tato věta vyjadřuje smíření s očekávaným koncem. Možná spíš míří k jádru jeho filozofie. Píše o tom v nekrologu Tereza Matějčková.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.