Rusko vojensky posiluje na dohled Skandinávie, Kreml hrozí masivní mobilizací

Čím dál častěji se objevují zprávy o přípravách Ruska na potencionální konflikt s NATO, potažmo o možném budoucím ruském útoku na Skandinávii či Pobaltí. Zatímco Kreml buduje u hranic s Finskem a Norskem nové základny a rozšiřuje kasárna, Finsko opevňuje své hranice elektronickou obranou a ostnatým drátem. Rusko také plánuje zvýšit počet svých vojáků na 1,5 milionu. Informuje o tom například Bild či Wall Street Journal (WSJ).

Asi 160 kilometrů východně od finských hranic buduje Rusko poblíž města Petrozavodsk nové vojenské základny. Má zde vzniknout zcela nové armádní velitelství, které poskytne prostor pro desítky tisíc vojáků. Jen 50 kilometrů od finských hranic, v Kamence, pak nechává Putin postavit nová vojenská kasárna pro vojáky. Satelitní snímky jasně ukazují vývoj za poslední tři roky, píše německý list Bild.

Tito vojáci, z nichž mnozí nyní slouží na frontě na Ukrajině, mají podle západních vojenských zpravodajců tvořit páteř ruské armády, která se připravuje na střet se Severoatlantickou aliancí, píše americký list Wall Street Journal. Rusko v poslední době rozšiřuje nábor vojáků, posiluje výrobu zbraní a modernizuje železniční tratě v pohraničních oblastech. Podle listu Kreml každý měsíc přijme do armády 30 až 40 tisíc nových rekrutů.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rovněž ve středu prohlásil, že Rusko je kdykoliv připraveno na masivní mobilizaci. „Pokud se velká země potřebuje postavit nepříteli, může to udělat kdykoli. O tom by neměl nikdo pochybovat,“ řekl Peskov během přednášky v Muzeu vítězství v Moskvě.

Ruské ministerstvo obrany rovněž podle WSJ oznámilo, že vojenská nemocnice v Petrohradě - postavená v 19. století - bude zrekonstruována, aby mohla pojmout více vojáků. Rusko také výrazně rozšiřuje vojenskou základnu Sputnik u hranic s Norskem. Za účelem přepravy vojenské techniky ruská armáda také vybudovala a prodloužila železniční tratě, které se nacházejí zejména v blízkosti Finska, Norska a Estonska.

Americký prezident Donald Trump, který tlačí na Ukrajinu, aby přijala dohodu o příměří, a zároveň se snaží obnovit vztahy USA s Kremlem, již dříve prohlásil, že obavy, že Rusko má nějaké ambice mimo Ukrajinu, jsou přehnané. Vojenští experti nejen v Rusku však označují aktivity podél finských hranic za součást přípravy Kremlu na potenciální konflikt s NATO.

„Až se vojáci vrátí (z Ukrajiny), budou se dívat přes hranice na zemi, kterou považují za protivníka,“ uvedl pro WSJ Ruslan Puchov, ředitel Centra pro analýzu strategií a technologií se sídlem v Moskvě. „Logika posledních deseti let ukazuje, že očekáváme nějaký konflikt s NATO,“ dodal.

Rusko také plánuje zvýšit počet svých vojáků na 1,5 milionu. Zároveň se jeho vojenské výdaje zvýšily na více než šest procent HDP. Masivně rozšiřuje také obranný průmysl: Výroba tanků T-90M vzrostla z přibližně 40 na téměř 300 kusů ročně a ve stále větším množství se vyrábí také nové dělostřelectvo a bezpilotní letouny.

"Finové se na další ruský útok připravují už 80 let. Finsko se v případě potřeby dokáže bránit," uvedl pro Bild vojenský expert Thomas Theiner. "Rusko nezaútočí, pokud Putin nedokáže obsadit celé Pobaltí během dvou až tří dnů. To by mohl udělat už dnes. Pokud Němci, Francouzi, Italové, Britové, Španělé nebo Kanaďané přesunou do Pobaltí každý jednu brigádu své armády, nebude toho schopen. Pokud však Putin uvidí, že jsou Evropané příliš slabí, zaútočí,“ dodal.