„Absolutně sociálně necitlivé.“ Koho zasáhne směrnice EU o zelených budovách

KLIMATICKÁ OPATŘENÍ

„Absolutně sociálně necitlivé.“ Koho zasáhne směrnice EU o zelených budovách
Jako první budou tedy ve výstavbě zasaženy továrny, haly, kanceláře či obchodní domy. „Rezidenční nemovitosti to více zasáhne až ve druhém kole." Foto: Shutterstock
1
Domov
Markéta Malá
Sdílet:

Další opatření ze zeleného unijního klima balíčku Fit for 55, které prodraží běžné fungování Evropanů. Jde o směrnici o energetické náročnosti budov, kterou euparlament schválil v březnu a kterou se teď vláda snaží převést do českých podmínek. Podle směrnice budou muset mít všechny budovy postavené po roce 2030 nulové emise. Jde jak o rezidenční, tak nerezidenční budovy. Zpřísnění se navíc týká i už postavených budov. Už dnes platí, že novostavby musí splnit skoro nulovou spotřebu energie, jinak se těžko shání stavební povolení.

Podle EU se snížením energetické náročnosti budov „výrazně lépe“ dopracujeme ke klimatické neutralitě v roce 2050. Na provoz budov totiž podle výpočtů připadá 36 procent celkově vyprodukovaných emisí a 40 procent spotřeby energií. Vytápění, chlazení a příprava teplé vody představují prý v rámci EU 80 procent energie, kterou domácnosti spotřebovávají. „Povinností České republiky nebude zrenovovat všechny budovy, ale vytvořit takové podmínky, které k tomu budou majitele budov motivovat a umožní tak tento cíl splnit,“ uvádí naše ministerstvo průmyslu.

Směrnice rozlišuje mezi nově postavenými budovami a stávajícími budovami. Nové budovy budou muset splňovat bezemisní standard od roku 2030, veřejné budovy od roku 2028. „U stávajících budov se zaměřuje na zvýšení energetické efektivity prostřednictvím renovací, přičemž směrnice vybízí členské státy k podpoře těchto renovací, aniž by však stanovila povinnost renovovat všechny stávající budovy. Cílem je podpořit výrazné snížení energetické náročnosti a emisí skleníkových plynů v celém fondu budov,“ uvádí dále resort.

Pro připomenutí, z českých europoslanců v březnu podpořili směrnici Luděk Niedermayer (TOP 09), Stanislav Polčák (STAN), Markéta Gregorová, Marcel Kolaja, Mikuláš Peksa (Piráti) a Radka Maxová (nestr., S&D).

Co se týče rezidenčních budov, podle nových pravidel musí dojít k tomu, že průměrná spotřeba energie v nich klesne do roku 2030 alespoň o 16 procent, do roku 2035 pak alespoň o 20 až 22 procent. A to je nakonec „mírnější“ podoba. Evropská komise původně u rezidenčních budov navrhovala ještě přísnější cíle. U nerezidenčních budov platí, že unijní státy budou muset do roku 2030 renovovat 16 procent energeticky nejnáročnějších, do roku 2033 pak 26 procent nejnáročnějších. Jak také uvádí vláda, Česko si nejprve musí definovat, jaké budovy spadají do nejhoršího stavu. U novostaveb je opatření nastaveno tak, že všechny budovy postavené po roce 2030 budou muset mít nulové emise. Pro budovy ve vlastnictví státu to bude platit již od roku 2028.

„Pro získání stavebního povolení se už nyní novostavba bez využití moderních technologií téměř neobejde. Stejně tak je třeba při stavbě použít materiály a technologie, které minimalizují energetické ztráty. Jde například o adekvátní tepelnou izolaci a zajištění dostatečného větrání,“ říká k tomu vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů René Neděla.

„Absolutně necitlivé ze sociálního pohledu“

Na tlak na udržitelnost a přibývající regulace co se týče výstavby budov upozorňují už dlouhodobě developeři. „Dosud se nejvíce mluví o nízké energetické náročnosti a bezemisních budovách. Ale přidává se k tomu další trend související s klimatickou změnou. Do loňského roku jsme standardně uvažovali o optimalizaci projektů na energetickou účinnost. Dnes už musíme uvažovat i nad tím, aby byly při výstavbě použity udržitelné materiály nebo aby byly budovy správně chlazeny. Osobně si myslím, že Evropa se vydala cestou přílišné regulace. Pokud bychom komerční sféru nechali přicházet s vlastními inovacemi, došli bychom za dvacet let mírnější formou ke stejnému výsledku. Obávám se, že regulace je absolutně necitlivá ze sociálního pohledu. Přináší extrémní dodatečné náklady, ať už se jedná o fotovoltaiku, tepelná čerpadla, rekuperaci či nucené zastínění, a k tomu ještě velmi pravděpodobně přibudou jiné formy chlazení,“ uváděl v nedávném rozhovor pro Echo šéf Finepu Tomáš Pardubický.

Jako první budou tedy ve výstavbě zasaženy továrny, haly, kanceláře či obchodní domy. „Rezidenční nemovitosti to více zasáhne až ve druhém kole. Myslím si, že z politického hlediska je nyní vhodný čas na přehodnocení toho, kdy začnou přísnější zelené regulace platit. Byty si přeci jen musí udržet rozumnější cenu adekvátní růstu mezd,“ tvrdí Pardubický.

Směrnice má „vyzvednout miliony Evropanů z energetické chudoby“. Klimatická politika je ovšem velmi nákladná a funguje na přerozdělování prostředků směrem k domácnostem s nižšími příjmy, na které zelená opatření dopadají nejvíc. A právě opatření týkající se bydlení jsou velmi citlivá. Peníze se budou rozdělovat ze Sociálního klimatického fondu disponujícím 87 miliardami eur. Resort životního prostředí k tomu píše:

„Sociální klimatický fond (financovaný z povolenek) bude moct část prostředků posílat nízkopříjmovým skupinám rovnou do kapsy, abychom zajistili, že zelená modernizace bude sociálně citlivá a spravedlivá. Česko získá z fondu přes 50 miliard korun (...) Dalších 50 miliard bude mířit na zmírnění dopadů klimatických opatření přímo do státního rozpočtu.“ Česko bude mít přístup k fondu od roku 2026.

 

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Není nad dobře natočenou vraždu

PODCAST MUŽI ZA PULTEM

Muži za pultem se rozplývají nad filmem MaXXXine, závěrečným dílem hororové trilogie režiséra Ti Westa, oblíbence Martina Scorseseho a dalších veličin. Trpěli ...

00:01

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články