Němci nasypou průmyslu peníze na drahé energie. Pravidla EU tomu brání, Brusel se ale asi ohne

Německý plán na pomoc energeticky náročnému průmyslu s drahými energiemi spočívá v tom, že bude jednotlivým firmám rozdělovat dotace na pokrytí těchto nákladů. Celkem by se mělo podle odhadů jednat o v přepočtu zhruba čtvrt bilionu korun. Pravidla Evropské unie nicméně zapovídají státům takto přímo průmysl dotovat, neboť velké a bohatší státy by pak měly výhodu nad menšími. Podle expertů ale Brusel Berlínu do určité míry ustoupí, píše server Politico.

Navrhovaný systém by v zásadě omezil ceny elektřiny na výhodnou sazbu pro německé energeticky náročné podniky a zbytek by hradila vláda. Pro nový německý kabinet kancléře Friedricha Merze by to podle serveru Politico znamenalo značné náklady – zhruba 10 miliard eur do roku 2030. Pro průmyslová odvětví, která se potýkají s problémy souvisejícími s drahými energiemi, by to však mohla být záchrana.

Tento plán má nicméně jeden háček. Pravidla EU technicky brání tomu, aby země předávaly průmyslovým podnikům peníze tímto způsobem. Cílem je zabránit bohatším zemím, jako je právě Německo, v rozdělování vládních peněz společnostem. Menší a finančně slabší země by to však udělat nemohly a to by tak vedlo k nespravedlivému narušení trhu EU.

PODCAST: Augustin a kulturní války: Když Bůh prý zničil Řím

„Brusel to v žádném případě nedovolí bez boje,“ domnívá se šéf právnické společnosti Euclid Law Oliver Bretz, který mimo jiné radí rumunskému sdružení energeticky náročného průmyslu.

Přesto EU podle bruselského serveru Politico v postpandemickém světě stále více ohýbá svá vlastní pravidla, protože se snaží oživit svou stagnující ekonomiku a nezůstat pozadu za USA a Čínou. A to se očekává i v tomto případě, řekli serveru oslovení právníci a ekonomové s tím, že pro obě strany bude výhodné dojít k nějaké formě kompromisu.

„Průběžné dotování cen elektřiny nebude Evropská komise považovat za nic jiného než provozní podporu, kterou nesnáší, protože ji vnímá jako umožnění přežití neefektivních odvětví,“ dodal k tomu Bretz.

Z uniklého interního dokumentu německého ministerstva hospodářství vyplývá, že úředníci jsou si vědomi, že jejich plány představují „značné problémy“ podle práva EU. „Výhrady jsou značné a vyhlídky na schválení velmi nejisté,“ uvádí se v dokumentu. Pozornost přitahuje nejen legálnost tohoto kroku – ale i jeho dopad na jednotu EU.

Komise bude navrhovat alternativy

Menší země se obávají, že dotace by mohly narušit jednotný evropský trh, který teoreticky poskytuje otevřené a rovné podmínky pro více než dvě desítky zemí a rozšiřuje obchodní příležitosti pro všechny. Tato obava je podle expertů obzvláště akutní vzhledem k pokračujícímu konfliktu na Ukrajině a obchodní válce, kterou Evropě hrozí americký prezident Donald Trump. Německu je navíc vyčítáno, že si za své problémy s drahými energiemi může samo, například tím, že odpojilo své jaderné elektrárny.

Souběžně s Německem reviduje EU svůj soubor pravidel pro státní podporu. Jde o součást snahy předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové, která se snaží pomoci průmyslu v EU, oslabit předpisy, snížit byrokracii a nasměrovat více vládních peněz do strategických odvětví.

Koncem června Brusel představí nová pravidla, podle nichž bude posuzovat plány zemí na dotování průmyslu. Očekává se, že aktualizované pokyny usnadní vládní úsilí o podporu projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a rozvoj vznikajících technologických odvětví šetrných ke klimatu. Další iniciativy budou pravděpodobně následovat.

Přestože Komise upravuje část dotačních pravidel, základní principy pravděpodobně zůstanou zachovány. Proto experti podle Politica očekávají, že se Brusel v případě Německa „ohne, nikoliv zlomí“. Jednání budou podle insiderů pravděpodobně spočívat v tom, že exekutiva EU navrhne Německu způsoby, jak dosáhnout podobných výsledků, které by byly více slučitelné s pravidly bloku, uvedl zmíněný advokát Bretz.

Úředníci by podle něj například mohli navrhnout, aby Německo podpořilo ekologické investice a energetickou účinnost, „ale ne jen tím, že bude dávat peníze přímo průmyslu“.

Samotná Komise je připravena s Německem vést dialog. „Jedná se o složitou otázku, v níž musí německé orgány úzce spolupracovat s Komisí, aby bylo zajištěno plné dodržování pravidel EU, která zajišťují hospodářskou soutěž mezi firmami se sídlem v různých členských státech,“ uvedla mluvčí EK Lea Zuberová.

Dodala, že Komise je „připravena pomoci Německu při rozvíjení jejich myšlenek a navrhování způsobem, který je v souladu s pravidly státní podpory a odvětvovými právními předpisy, aby se zabránilo narušení jednotného trhu“.