Proč zrovna my. Životní úroveň v Česku se propadla nejvíc z celé EU

JAK ZASTAVIT PROPAD

Proč zrovna my. Životní úroveň v Česku se propadla nejvíc z celé EU
Jsme jediná země z celé Evropské unie, která se svým výkonem ještě nevrátila na úroveň roku 2019, před covidovou pandemii. Foto: Profimedia
2
Týdeník
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Je to ještě horší, než jsme očekávali, ohlásil 1. prosince Český statistický úřad výsledky ekonomiky za první tři čtvrtiny letošního roku. Ta se ve srovnání s tím předchozím propadla o 0,7 procenta. Padáme ale i ve srovnání s předchozím čtvrtletím, o 0,5 procenta. Jsme jediná země z celé Evropské unie, která se svým výkonem ještě nevrátila na úroveň roku 2019, před covidovou pandemii. Každým dalším čtvrtletím pádu se tehdejší životní úrovni vzdalujeme.

Bohužel tím, co děláme, vytváříme čím dál menší přidanou hodnotu. Ta není ničím jiným než tím vytvořeným bohatstvím. Přidaná hodnota nyní nejvíc padá v průmyslu, kde se proti roku 2022 snížila o 1,6 procenta. V obchodě, pohostinství a dopravě klesla o 1,1 procenta. Vytvořené bohatství naopak stouplo v informačních a komunikačních technologiích: o 4,4 procenta. Ve finančnictví o 2,5 procenta a ve vědě a výzkumu o 2,2 procenta. Ty první dva obory stahovaly celkové v zemi vytvořené bohatství dolů. Ty poslední tři ho naopak zvyšovaly. Z toho vidíme, ve kterých branžích ekonomiky máme problém. Průmysl, doprava, obchod. Právě průmysl ale hraje v naší ekonomice největší roli z celé Evropské unie. Ty branže, které stále dokážou i v krizi vytvořené bohatství zvedat, jako informační technologie, finance nebo výzkum, naopak mají v ekonomice menší váhu než jinde.

Právě tady je první odpověď na otázku, proč zrovna my jsme se ještě v tvorbě bohatství nedokázali ani vrátit do roku 2019. Máme větší podíl průmyslu, který tvoří nižší přidanou hodnotu, než jinde v Evropě. Jedna z klíčových odpovědí na otázku, proč zrovna my, je právě ve struktuře ekonomiky. Průmysl tvoří nižší přidanou hodnotu a zároveň je výrazně náročnější na energie než finance nebo informační technologie. Ty spojují vyšší přidanou hodnotu s výrazně nižšími nároky na energie. Prudké zdražování elektřiny, které si dekarbonizačním Green New Dealem uhnala celé Evropská unie, má výrazně větší dopad na průmyslové, energeticky náročné země s nepříliš vysokou přidanou hodnotou. Z hádanky, kdo je v Evropě nejzranitelnější, musíme přirozeně vyjít my. A vycházíme.

V našem případě se potkávají dva trendy.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středy v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy