Přidáme všem. Fialova vláda rozjíždí velké předvolební rozhazování, sibuje tisíce navíc

Do říjnových sněmovních voleb zbývá pět měsíců a rozdávat začíná i „pravicová“ vláda Petra Fialy. Jednotliví ministři postupně oznamují svůj záměr na zvyšování platů ve veřejné sféře. Nyní první vystoupil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), který avizoval, že kabinet připravuje plošné zvýšení platových tarifů od ledna 2026. Vedle toho jsou požadavky resortů vnitra, obrany i spravedlnosti, které si chtějí vyjednat vyšší mzdy pro své podřízené už v letošním roce. Odboráři ale vládu obviňují z předvolební kampaně a upozorňují, že s nimi o platech reálně nikdo nejedná.

„Jsem připraven se o tom bavit. Je logické, že budeme od 1. ledna příštího roku realizovat zvýšení tarifů,“ oznámil Jurečka před jednáním vlády. Podle něj by příslušné vládní nařízení mohlo být schváleno na přelomu září a října. Zároveň ale upozornil, že selektivní navyšování pro jednotlivé profese – například policisty nebo vojáky – považuje za nesystémové. „Debata musí být komplexní. Nesmí se zvedat jen některým, ale napříč všemi profesemi, včetně kultury, školství, zdravotnictví či sociálních služeb,“ doplnil ministr.

Vojáci, policisté, dozorci...

Jeho vyjádření ale okamžitě spustilo lavinu dalších požadavků. Ministerstvo vnitra vedené Vítem Rakušanem (STAN) chce, aby se platy policistům a hasičům zvyšovaly každoročně o pět procent, až do roku 2030. Výsledkem má být celkové navýšení tarifů o čtvrtinu. V doprovodných dokumentech vnitro upozorňuje, že kvůli současnému ohodnocení čelí služební místa nízkému zájmu a vysoké fluktuaci. „Požadujeme vyčlenit zaměstnance bezpečnostních sborů do samostatné kategorie odměňování,“ uvedlo ministerstvo s tím, že konkurovat privátnímu sektoru je čím dál těžší.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) požaduje navýšení příspěvku na bydlení pro vojáky o 3000 až 3900 korun a celkové zvýšení jejich měsíčních platů minimálně o 8300 korun. Změny by měly platit už od července. „Doufám, že vláda tento návrh schválí ještě před letními prázdninami,“ uvedla Černochová.

Své požadavky přidal také ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který trvá na tom, že pokud dostanou přidáno policisté, musí to platit i pro vězeňskou službu. „Pan ministr vnitra Rakušan žádá navýšení prostředků pro policisty. No v tu chvilku to budu chtít také,“ řekl Blažek. Připomněl, že rozdíly v platech mezi jednotlivými složkami mohou vést k odchodům zkušených lidí a k napětí mezi sbory. Materiál s návrhem už poslal na ministerstvo financí.

Vláda přitom zatím žádný konkrétní termín pro přidání bezpečnostním složkám nestanovila. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) připustil, že o tom může kabinet jednat až příští týden. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že jednání stále probíhají: „Uvidíme, jak jsou kolegové domluveni. Předpokládám, že dostaneme nějakou informaci, jak se ta jednání vyvíjí,“ míní.

Nemluví s námi, stěžují si odboráři

Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) vládní sliby vítají jen velmi vlažně. „Vláda údajně chce přidat veřejným zaměstnancům, ale od března nejsou schopni dát ani termín k jednání o platech, ke kterému jsme je vyzvali,“ kritizoval předseda Josef Středula. Podle něj nejde o reálnou dohodu, ale o „předvolební marketing“.

ČMKOS požaduje růst reálných platů ve veřejném sektoru alespoň o sedm až osm procent, nominálně tedy o devět až deset procent. Poslední úprava platů přišla letos v lednu – učitelům se zvedly tarify o sedm procent, ostatním zaměstnancům státu o 1400 korun.

Zatímco se politici předhánějí ve slibech, sílí i tlak z justice. Unie státních zástupců podpořila desítky žalob kvůli letošnímu i loňskému snížení platů. Podle ní došlo ke zpětnému zásahu do výplat pomocí novely, která je v rozporu s ústavními principy. „Platy státním zástupcům v době od července 2024 nebyly vypláceny ve výši 90 procent soudcovského platu,“ uvedla unie. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek jejich právo soudit se respektuje, ale připomíná, že státní zástupci mají podle ústavy slabší postavení než soudci.

Vše se odehrává v době, kdy Fialův kabinet usiluje o brzké znovuzvolení a potýká se s nízkou popularitou. Podle dubnového modelu agentury Median by volby vyhrálo hnutí ANO s 33 procenty hlasů, druhé Spolu má 20,5 procenta. Vládní strany by v takovém scénáři většinu ve sněmovně pravděpodobně nezískaly. I proto sílí podezření, že kabinet otevírá stavidla veřejných financí hlavně kvůli blížícím se volbám, které se konají 3. a 4. října.