Muž s detektorem našel na poli stříbrný poklad Vikingů, největší za 50 let

Amatérský lovec pokladů a hledač s detektorem našel na severozápadě Dánska jeden z největších pokladů starých Vikingů. Stříbrný poklad starých Seveřanů, který byl nalezen uprostřed kukuřičného pole, se skládal z velkého množství stříbrných šperků, okrasných koulí, kroužkových spon a ze tří stovek velmi vzácných vikingských mincí. Součástí starobylého pokladu je také směs dánských, germánských a arabských mincí, které dokazují rozsáhlé obchodní a nájezdní sítě vikingských mořeplavců. Poklad se nacházel nedaleko vikingského hradiště Fyrkat z roku 980 n. l. a jedná se o největší stříbrný poklad za posledních 50 let, píše historický portál Ancient Origins.

Kromě stříbrných mincí a šperků jsou součástí pokladu zdobené stříbrné koule a kroužkové spony. Odborníci z tamního Historického muzea v Severním Jutsku se domnívají, že se jedná o součást neobvykle velkého stříbrného kroužkového kolíku, který mohl používat někdo z královské rodiny nebo biskup. Podle archeologů a historiků byl stříbrný poklad do Dánska zavlečen vikingskými mořeplavci, kteří cennosti ukořistili na svých loupežných výpravách.

Hlavní hodnota pokladu spočívala pro Vikingy v samotné hmotnosti stříbra. Na hodnotu samostatných mincí z arabských a německých zemí nehleděli. „Podobný poklad je velmi vzácný a obsahuje hned několik obzvlášť zajímavých a málo viděných předmětů, které Vikingové používali,“ prohlásil ředitel Severojutského muzea Lars Christian Norbach, který cenné artefakty vystavuje.

An amateur detectorist has discovered #Viking bounty in a Danish cornfield, including a rare coin trove & silver jewelry, revealing global Viking trade & raiding.https://t.co/DyG4kAvDyS

— Ancient Origins (@ancientorigins) April 24, 2023

Podle archeologů nebyla praxe zakopávání pokladů během válek mezi Vikingy nijak neobvyklá a je pravděpodobné, že majitelé pokladu jej v době války nebo konfliktu zakopali do bezpečí a už se jim ho nepodařilo vyzvednout, uvádí web Ancient Origins.

Odborníci předpokládají, že poklad je starší více než 1000 let a dánské stříbrné mince pochází z pozdějšího období vlády krále Haralda Blåtanda, který v polovině svého života konvertoval ke křesťanství. Díky tomu je vidět na mincích vyražený symbol kříže, který se před polovinou 60. let 9. století v Dánsku prakticky nevyskytoval.

Nedaleko stříbrného pokladu se nachází starobylé hradiště Fyrkat, které bylo v provozu pouze krátkou dobu kolem roku 980 n. l. a vyhořelo ve stejné době jako je datovaný poklad. Je možné, že Vikingové, kteří poklad zakopali, měli vztah k pevnosti a mohli se podílet na jejím zničení.

Archeolog, muzejník a historik Torben Trier Christiansen uvádí, že „hrady možná nebyly odevzdány zcela dobrovolně a možná se tak stalo v souvislosti se závěrečným zúčtováním mezi Haraldem Blåtandem a jeho synem Svendem Tveskægem“. Poukazuje tak na starodávné příběhy, které vypráví o boji o trůn mezi otcem a synem, uvádí Severojutské muzeum na svém webu.

„Otřesy způsobené bojem o moc spolu s následujícími staletími zemědělské činnosti mohly vést k tomu, že hromady stříbrných cenností byly rozptýleny na větším území, takže pro odborníky bylo obtížné s jistotou určit, ze kterého hrobu který jednotlivý předmět pochází,“ řekl Treir Christiansan a dodal: „Tyto dva stříbrné poklady jsou samy o sobě fantastickým příběhem.“

Obdivuhodný nález amatérského hledače pokladu je také významný díky tomu, že se jedná o největší nově objevený vikingský poklad po více než 50 letech. „Ale najít je opuštěné v osadě vzdálené pouhých osm kilometrů od vikingské pevnosti Fyrkat Haralda Blåtanda je neuvěřitelně vzrušující,“ podotkl Treir Christiansen s tím, že k poslednímu podobnému nálezu došlo v roce 1968 také v Dánsku, ale jednalo se o „pouhých“ 82 mincí.