Trh s pivem dostal ránu. Češi už pijí jinak
NEJLEPŠÍ TEXTY 2023
Poslední tři roky s covidem, uzávěrami, na jejichž konec plynule navázala válka na Ukrajině a mohutná inflace doma, byly zátěžovou zkouškou i pro české pivo. Jednu takovou bilanci prováděli odborníci, historici a fandové národního nápoje v minulých dnech na půdě pivovaru Falkenštejn v severočeské Krásné Lípě.
Salon Echa navštívili Martin Altschmied z Cechu domácích pivovarníků, ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová, historik Michal Horáček, autor Pivandrů, tedy pivních průvodců českými kraji, Kryštof Materna a pořadatel konference i většinový majitel pivovaru Falkenštejn Jan Srb.
Daly poslední tři roky českému pivovarnictví zabrat?
Ferencová: Samozřejmě že daly. Z našich čísel je jasně vidět, jakou ránu během covidu trh s pivem dostal. Ještě dnes se pohybujeme o milion hektolitrů pod úrovní roku 2019. V České republice se vyrobí ročně zhruba 20 milionů hektolitrů piva, z toho víc než čtvrtina jde na export. Před těmi třemi roky jsme zavřením restaurací a hospod přišli o distribuční kanál. Pivovary musely úplně změnit způsob, jakým pivo svému zákazníkovi doručí. A zákazník se naučil pivo konzumovat jinak než jen v hospodě nebo doma. Musel si hledat nové cesty.
To, že party lidí začaly masově narážet sudy v garážích, je pravda, nebo jsou to víc mediální zkazky?
Ferencová: To určitě nejsou. Myslím, že všichni tady máme kamarády, co si pořídili domů výčepy. Jedním z našich členů je Thermotechnika Bohemia; a v téhle firmě se během covidu nezastavili, jak lidem pořád dodávali zařízení na domácí výčepy. Současně byla první vlna uzavírek, tedy jaro 2020, vlnou ohromné solidarity zákazníků s jejich pivovary, na akce typu Zachraň pivo dodnes s dojetím vzpomínám.
Altschmied: Za domovarníky mohu říci, že jsme dělali výzkum mezi lidmi, kteří si vaří pivo doma. Sešlo se nám asi 700 odpovědí, z tohoto slušného vzorku mi na otázku Co vás přivedlo k vaření piva doma? nemálo lidí zmiňovalo právě uzávěrky za covidu. Že nemohli chodit do hospod a jednu dobu pomalu ani ven. Lidi neměli co dělat, takže si našli na internetu návod, sehnali si základní výbavu, v zásadě k tomu stačí velký hrnec a nádoba na kvašení, to je základ, a začali si pivo vařit sami. Členská základna cechu se přes lockdowny slušně rozrostla.
Ale vaření piva byl u nás fenomén už před covidem?
Altschmied: To ano. Jiná otázka z průzkumu zněla: Jak dlouho vaříte pivo doma? A velká část lidí se umístila v rozmezí čtyři až šest let, což zhruba koreluje s vlnou minipivovarů, která do českých zemí přišla jen o pár let dřív. Osobně mi přijde, že tu jdou oba jevy ruku v ruce. V malých pivovarech lidé ochutnávají nové styly, pivo je začíná víc bavit, zajímají se o technologie a výrobní postupy, až si pak část z nich řekne: No a proč bych si nemohl pivo uvařit sám? Navíc pak se z některých domovarníků stávají profesionální sládci.
Materna: Ovšem pozor, když už mluvíme o malých pivovarech, ty covidem moc zasaženy nebyly. Čísla dokonce ukazují, že minipivovarů za tu dobu víc vzniklo, než zaniklo. Jistěže konkrétní pivovary zanikly, a každého je škoda, ale celkově je to pořád trvající vlna, která zatím ani nevyvrcholila.
Jak velkou část trhu drží minipivovary?
Jakým tempem probíhá přechod od čepovaného k lahvovému pivu?
Pije dnešní mládež opravdu méně, než bylo zvykem ještě před patnácti dvaceti lety?
Nakolik je ležák český příspěvek světu?
Jak se díváte na fenomén plzeňského Prazdroje? Je prostě tak dobrý, že si ho mohou dovolit zdražit o padesát a třeba sto procent, a lidi ho pořád budou pít?
Celý text najdete ve speciálu Best of Echo 2023. Koupit si jej můžete za 149 korun zde.
