Státy EU mají dohodu o efektivnějším řešení migrace, ČR je pro r. 2026 osvobozena od příspěvku

Státy Evropské unie v pondělí dosáhly shody na dvou předpisech, které by měly urychlit a zefektivnit azylová řízení pro lidi, kteří nemají nárok na ochranu v nynější sedmadvacítce. Jde o nařízení o bezpečné třetí zemi a nařízení o bezpečné zemi původu. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Členské státy se také shodly na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí migračního a azylového paktu EU. Česká republika je pro toto období od solidárního příspěvku osvobozena.

Postoj Rady schválili na pondělním zasedání v Bruselu unijní ministři vnitra. Česko na jednání zastupuje velvyslanec při EU Vladimír Bärtl. Státy mohou nyní zahájit jednání s Evropským parlamentem s cílem dohodnout se na konečném právním textu. Europarlament svou pozici schválil již minulý týden, takzvané trialogy tak mohou začít velmi brzy.

„Čelíme velkému přílivu nelegálních migrantů a naše evropské země jsou pod tlakem. Tisíce lidí se topí ve Středozemním moři nebo jsou zneužívány na migračních trasách, zatímco pašeráci lidí vydělávají jmění,“ uvedl Rasmus Stoklund, dánský ministr pro migraci, jehož země nyní EU předsedá. „Jsem rád, že jsme se my – členské státy – dohodly na obecném přístupu k revizi konceptu bezpečné třetí země, který umožňuje státům uzavírat dohody s bezpečnými třetími zeměmi o vyřizování žádostí o azyl mimo Evropu,“ dodal.

Společný unijní seznam bezpečných zemí původu má přispět k rychlejšímu vyřizování nedůvodných žádostí o mezinárodní ochranu. Seznam by měl rovněž snížit druhotné migrační pohyby mezi členskými státy. Návrh předkládá konkrétní seznam zemí, které by bylo možné označit jako bezpečné země původu. Mezi tyto státy byly zařazeny země se statusem kandidátské země s určitými výjimkami a dále Kosovo, Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Maroko a Tunisko. Žádosti o azyl občanů těchto zemí budou moci státy EU vyřídit ve zrychleném řízení.

Bezpečná země původu je podle mezinárodního práva taková země, která je obecně považována za bezpečnou pro její vlastní občany ve smyslu toho, že tam nedochází k politickému pronásledování a neexistuje zde hrozba vážné újmy kvůli ozbrojenému konfliktu, mučení či trestu smrti.

Koncept bezpečné třetí země umožňuje členským státům EU zamítnout žádost o azyl jako nepřípustnou (tedy bez přezkoumání její věcné podstaty), pokud žadatelé o azyl mohli požádat o mezinárodní ochranu v zemi mimo EU, která je pro ně považována za bezpečnou. „Hlavní změnou je možnost poslat žadatele o azyl nejen do bezpečné třetí země, na kterou má žadatel vazbu, ale také do bezpečné třetí země, přes kterou tranzitoval anebo se kterou má EU či členský stát EU podepsanou dohodu,“ uvedlo na sociální síti X stálé zastoupení ČR při EU.

ČR osvobozena na příští rok od solidárního příspěvku

Rada EU rovněž formálně potvrdila konečnou dohodu týkající se jiného předpisu souvisejícího s migrační politikou, který má posílit evropskou policejní agenturu Europol. Cílem normy, která nyní čeká už jen na vyhlášení v Úředním věstníku EU, je zefektivnit policejní spolupráci v boji proti převaděčství a obchodování s lidmi.

V rámci Europolu vznikne Evropské středisko pro boj proti převaděčství, které bude členským státům poskytovat strategickou, operativní a technickou podporu ve snaze předcházet obchodování s lidmi a v boji proti němu. Europol má na své nové úkoly získat dodatečné lidské i finanční zdroje – 50 zaměstnanců a 50 milionů eur.

Státy EU také dosáhly politické dohody na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí migračního a azylového paktu EU. Ministři vnitra na jednání v Bruselu rovněž potvrdili, že Česká republika je pro toto období osvobozena od solidárního příspěvku kvůli množství uprchlíků z Ukrajiny, kteří mají v zemi dočasnou ochranu. Informovalo o tom na sociální síti X stálé zastoupení ČR při EU. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že říkal, že Česko výjimku dostane, zatímco budoucí vláda tvrdila, že ne.

O takzvaném mechanismu solidarity, který se týká zemí pod migračním tlakem a pomoci ostatních států, rozhodla Evropská komise letos v listopadu. Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si mohla požádat o vynětí z mechanismu solidarity, což ihned učinila. Všechny ostatní státy, které migračnímu tlaku nečelí, si ale mezi sebou musely dohodnout způsob, jakým se na solidaritě budou podílet, zda financemi, technicko-logistickou pomocí či relokací migrantů.

„Fond solidarity je jedním z hlavních prvků migračního a azylového paktu EU a poskytuje účinnou podporu těm členským státům, které jsou vystaveny migračnímu tlaku,“ uvedla ve svém prohlášení Rada EU.

Migrační pakt, který byl schválen v loňském roce a vstoupí v platnost 12. června 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů se shodla na odmítnutí paktu. „Zavedeme politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Odmítneme migrační pakt EU a přijmeme nový zákon o migraci a azylu,“ stojí v návrhu programového prohlášení.