Ta hrůza, ruší se daň z mobilu

KOMENTÁŘ

Ta hrůza, ruší se daň z mobilu
Babišova vláda se rozhodla dostát programovému prohlášení ve věci rušení koncesionářských poplatků, z nichž se financují Česká televize a Český rozhlas. Foto: Michal Čížek
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Babišova vláda se rozhodla dostát programovému prohlášení ve věci rušení koncesionářských poplatků, z nichž se financují Česká televize a Český rozhlas. Rozhodnutí je to potenciálně populární, ale současně choulostivé, což poznáme jednak z toho, jak opozice okamžitě začala bít na poplach před „demontáží svobody slova ve veřejnoprávních médiích“ (Vít Rakušan; opoziční strany se podle něj mají spojit v obraně veřejnoprávních médií, počítá i s aktivizací občanské společnosti). A jednak z toho, že vládní politici se zdráhají odhalit, jak tedy ty veřejnoprávní stanice chtějí platit oni.

 

Zrušení modelu, v němž jsou občané nuceni platit sami a tím mají získat pocit, že to je vysílání jejich, a nikoli politiků, je docela výrazný posun. Nemuselo k němu dojít, kdyby předchozí koalice zosobněná ministrem kultury Martinem Baxou nešla ČT a ČRo na ruku tak moc. Fialova koalice prosadila zvyšování koncesionářských poplatků rozšířením množiny plátců o všechny, kdo vlastní aspoň chytrý mobil, a o firmy. Ustanovení, kdy se po dosažení kumulované inflace šest procent automaticky o šest procent zvyšují i koncesionářské poplatky, mělo být Baxovo perpetuum mobile, jednou provždy mělo dát veřejnoprávním stanicím jistotu příjmu. Jenom Česká televize by do dvou let k dosavadním 7,5 miliardy získávala ročně další 1,5 miliardy korun, to jsou jejich vlastní propočty. Vzhledem k politické jednostrannosti obou stanic – a Český rozhlas je ještě tendenčnější a ideově monolitější – to bylo neudržitelné.

Financovat se tedy nově bude ze státního rozpočtu. Babišova koalice se ještě nedohodla, jak vysoko bude státní příspěvek nastaven. Na stole leží nápad, aby se objem peněz určil jako pevně dané procento buď rovnou z celkové výše státních příjmů, nebo z výběru té které daně. Změna systému, kdy už ČT a ČRo nebudou inkasovat od občanů a firem samy, ale ze svého je bude financovat stát, by asi nedávala velký smysl, kdyby se při té příležitosti celkový „baxovský“ objem peněz neomezil.

Když Andrej Babiš přicházel do vlády poprvé, bylo obhájců veřejnoprávních stanic víc než dnes, včetně autora komentáře. Za těch dvanáct let se ale staly dvě věci. Babiš se konečně zbavil mediálního impéria, takže potřeba vyvažovat ho i něčím větším než jen garážovými projekty, jako jsme byli my, zanikla. A pak je tu otřesná zkušenost covidu a lockdownů, kdy veřejnoprávní molochy zásadně přispěly k hysterii v politice a ve společnosti a mimo jiné i  k následné inflaci a hospodářskému útlumu. Ekonom Karel Kříž už roku 2020 na stránkách Echa navrhoval, ať se roční rozpočet Kavčích hor napříště odvíjí od vývoje HDP. Dnes jde vývoj v podstatě Křížovým směrem. Ať ČT a ČRo s národem bohatnou, chudnou, prostě dýchají.

A konečně Rakušanova, Kupkova, Hřibova obava o nezávislost veřejnoprávní žurnalistiky po zrušení poplatků nedává věcně smysl. Stejně jako sněmovna nastaví výši státního příspěvku, mohla by měnit výši koncesionářského poplatku. Jediné, co z Kavčích hor a Vinohradské zmizí, a to asi definitivně, je nimbus nedotknutelnosti.

×

Podobné články