Po útlumu za covidu opět vzestup. V Česku vzrostl počet vražd i násilných trestných činů

KRIMINALITA NA VZESTUPU

Po útlumu za covidu opět vzestup. V Česku vzrostl počet vražd i násilných trestných činů
V roce 2022 přibylo vražd i dalších trestných činů. Příčiny zlomu zatím nejsou zcela jasné. Foto: Shutterstock
4
Domov
Jakub Fujáček
Sdílet:

Počet všech trestných činů, kterých z dlouhodobého hlediska strmě ubývá, se v loňském roce opět zvýšil. Na detailnější čísla se ještě čeká, už teď je ale jasné, že policie za prvních jedenáct měsíců uplynulého roku evidovala přes 170 tisíc trestných činů, což je asi o pětinu více než v roce 2021. Násilná trestná činnost vzrostla o 10 procent. Růst byl podle policejního prezidenta Martina Vondráška způsoben zrušením protiepidemických opatření. Kromě probuzení společnosti z útlumu mohou ale za nárůstem kriminality stát i začínající projevy ekonomické krize, kterou společnost pociťuje.

Policisté evidovali od ledna do listopadu roku 2021 celkem 142 492 trestných činů. V roce 2022 to ale bylo za stejné období podle dat policejního prezidia už 170 096. A ačkoli nejde o více než v roce 2019, je zde patrné výrazné oslabení trendu celé poslední dekády, kdy trestných činů soustavně ubývalo.

„Za prvních jedenáct měsíců loňského roku podle průběžných statistických výstupů stoupla celková kriminalita o 19 procent v porovnání se stejným obdobím roku 2021. Rok 2021 nelze však objektivně srovnávat z důvodu pandemie covidu,“ řekl redakci mluvčí policejního prezidenta Jakub Vinčálek.

Násilná trestná činnost vzrostla podle policejního prezidia za stejné období o 10 procent. Ještě více přibylo vražd. Do listopadu podle policejních statistik došlo k 150 vraždám, zatímco o rok předtím to bylo pouze 98. Vzestupnou tendenci nabraly ale i všechny další kategorie trestných činů.

„Nejvýznamnější nárůst o necelých 60 procent je v oblasti nekvalifikované majetkové trestné činnosti. Pro lepší představu se jedná například o krádeže, zpronevěry, podvody, včetně těch na internetu,“ dodává mluvčí prezidia Vinčálek. Objasněnost trestné činnosti se pohybovala stejně jako v minulých letech kolem 45 procent.

Policejní prezident: Ve společnosti je nervozita

Podle policejního prezidenta Martina Vondráška je to ale dáno i tím, že rok 2021 byl ovlivněn vládními opatřeními proti šíření covidu-19 a pachatelé „neměli prostor pro tradiční trestnou činnost“. Někteří se přesunuli na internet. „Jsme pod úrovní roku 2019, mírně nad úrovní roku 2020 a o 19 procent víc než v roce 2021, který byl ale zcela jistě ovlivněn covidem,“ řekl v rozhovoru pro server Novinky policejní prezident.

Vondrášek nicméně dodal, že například na počtech případů sebepoškozování nebo sebevražd je patrné, že „ve společnosti je nervozita“. „Platí a bude platit, že doba blahobytu nevytváří takový prostor pro názorové a jiné střety. Kdežto jakákoli recese, ještě ve spojení s válkou, ano. Tu změnu atmosféry myslím vnímá každý občan ČR,“ dodal Vondrášek.

Příliv uprchlíků neměl dle jeho názoru na růst trestné činnosti výraznější vliv. Meziročně totiž vzrostl jen o 1,2 procenta. „V případě Ukrajinců to předloni bylo 2,5 procenta, v roce 2022 je to 3,1 procenta, takže nárůst pouze o 0,6 procenta.“

Souvislost s krizí nepozorujeme, říká vedoucí výzkumníků

Jakub Holas, vedoucí výzkumné skupiny na Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, pro deník Echo24 řekl, že Česko momentálně zažívá pouze „mírný vzestup kriminality“. „Nemám z toho ale pocit, že by nějak překračoval čísla, která jsme pozorovali například v ‚předcovidových letech‘. Jde o vzestup relativní, kdy v minulých dvou letech díky covidovým restrikcím trestná činnost masivně poklesla,“ uvedl.

Vývoj registrovaných případů kriminality podle dat policejního prezidia (do roku 2021).
Vývoj registrovaných případů kriminality podle dat policejního prezidia (do roku 2021). Foto: Policie ČR

I na počet vražd je podle něj potřeba dívat se v dlouhodobém horizontu jako na klesající. „Ten skok je většinou daný nějakou anomálií. V relativně nízkých počtech vražd, které tady máme, stačí pouze jedna či dvě větší rodinné vraždy, a tím nám to číslo vyskočí. Například v roce 2017 byl počet vražd téměř stejný jako letos, aby hned v roce následujícím poklesl. Zatím nevidím signály, že by tam docházelo k rostoucímu trendu. Při pohledu na dlouhodobé řady tam růst nevidíme. Oproti 90. létům minulého století, kdy se třeba obchodní spory řešily nájemnými vraždami, sledujeme dlouhodobý pokles,“ říká Holas z kriminologického institutu.

Řada kriminologických studií se dle Holase snaží dávat do korelace ekonomickou trajektorii státu s kriminalitou. Kriminologický institut podle něj ale zatím žádnou viditelnou souvztažnost v uplynulém roce, kdy začala válka na Ukrajině doprovázená ekonomickou krizí, nepozoruje. „Pokud jde o vliv hospodářské situace. Dělali jsme srovnání s rokem 2008, ale velký vzestup kriminality v přímé souvislosti s krizí jsme nepozorovali. Pokud nejde o nějaký extrém, kdy padne měna, nebo dojde třeba k revoluci, nemám dojem, že by se to v podmínkách našeho civilizačního okruhu začalo markantně projevovat. Ale netvrdím, že krize nemůže na naši ekonomiku v budoucnu dopadnout výrazněji, třeba v průběhu roku 2023 nebo roku dalšího, a může se něco takového začít ukazovat,“ konstatuje Holas.

Vývoj registrovaných případů kriminality podle krajů mezi lety 2020 a 2021.
Vývoj registrovaných případů kriminality podle krajů mezi lety 2020 a 2021. Foto: Policie ČR

Kompletní statistiku za celý rok 2022 chce policejní prezidium podle svého vyjádření zveřejnit v pátek 13. ledna na výroční tiskové konferenci.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články