Není kunda jako kunda
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
SITUACE V NĚMECKU
Němci mají letos největší obavy kvůli stoupajícím cenám a následkům migrace. Vyplývá to ze studie, kterou ve středu v Berlíně představila pojišťovací společnost ...
Patrně málokdo nezaznamenal, že vtipná věc se podařila a že v anketě, kterou vyhlásila letecká společnost airBaltic s cílem najít jména pro čtyřicet osm letadel své flotily, skutečně s absolutním předstihem zvítězil mezi jinými toponymy název estonského městečka (a řeky) Kunda. Opravdu se tak bude jmenovat letoun, který bude od příštího roku přistávat patrně také v Praze a Bratislavě. Lidé, tedy našinci, se smějí a jsou s výsledkem spokojeni, jelikož dobrý prank je holt dobrý prank a protože představa vulgarismu svobodně vrženého do prostoru osvobozuje.
Ostatně nemohu nevzpomenout na rozesmátý zájezd slovenských školáků, který jsem potkal v saském Budyšíně v tamním Lužickosrbském muzeu, kde se děti náramně bavily nad spojením łapanje kokota. To přitom neoznačuje to, co vás patrně napadlo (a co tehdy samozřejmě napadlo je), nýbrž docela krutý, sexuprostý starý pohanský slovanský zvyk, jenž v srbské Lužici dodnes přetrval a který se česky nazývá stínání kohouta. (Mimochodem, abych vás dorazil: vítěz tohoto každoročního klání získává titul Superkokot.)
Ale zpět k pobaltské anketě. Dlužno k ní totiž podotknout, že firma samotná v oficiálním prohlášení nesdělila, proč vyhrálo zrovna zmíněné město, ostatně nesdělila ani počet hlasů (den před uzávěrkou hlasování však město Kunda mělo náskok čtvrt milionů hlasů na druhé místo, městečko Püssi, jemuž na stříbrnou pozici také výrazně pomohly české hlasy). AirBaltic pouze věcně konstatovalo, že na výsledky hlasování měli vliv také hlasující ze zahraničí. Zato na sociálních sítích našinci Pobalťanům samozřejmě nadšeně vysvětlovali, co se děje a proč české a slovenské mluvčí tak fascinuje název jednoho malinkatého města na severovýchodě Estonska.
Zdrženlivost pořadatelů je ovšem nasnadě: jednak oficiálně velebit vulgaritu nikdo nechce, jednak pozadí ankety je ušlechtilé. Šestnáct litevských, šestnáct lotyšských a šestnáct estonských letadel má připomínat jeden z nejvíce emocionálních a silných protikomunistických protestů v dějinách lidstva: pokojnou demonstraci, spojení lidí tří národů toužících po samostatnosti a osvobození, aneb skoro sedm set kilometrů dlouhý lidský řetěz, které se v srpnu roku 1989 táhl napříč Pobaltím. Je to samozřejmě významná událost, slavná, ale myslím, že u nás málo známá.
Ale i kdyby byla více, na hlasování by to nemělo vliv: Češi doložili svou pověst ironiků, jímž není nic svaté. Je to vlastně dobře, humor nemá mít hranice. Zároveň je ale dobře chápat, že na druhé straně potenciálně znesvěcujeme významný symbol. Sami přitom ryjeme do svého, protože pod kundou si nepředstavujeme jenom vaginu, ale vzpomínáme také na výrok prezidenta Miloše Zemana. V listopadu uplyne kulatých deset let, co Janu Pokornému vysvětloval, jak se vyslovuje anglické slovo pussy a co znamená: „Kunda sem, kunda tam, jo,“ je věta, která češtině zůstala.
Význam slova kunda je ovšem bohatší, než by vás možná napadlo. Nejde jen o to, že v zeměpisu se tak jmenuje více míst na světě včetně dvou letišť (takže létat tam airBaltic, může Kunda létat do Kundy a čeští mluvčí se mohou rozbolavět od smíchu). Ale kupříkladu se tak nazývá se také africký jazyk v Zimbabwe, Zambii a Mosambiku. V češtině kunda kromě ženského pohlavního orgánu značí ničemu. To také v sousední polštině v některých regionech, v jiných je to v polštině pes – obecná polština však slovo kunda patrně nezná. Zato ve zrovna tak sousední lužické srbštině v jejích katolických nářečích se kunda vyskytuje běžně, ale ne v ženském rodu, nýbrž v mužském. Je to ten kunda a znamená to „dobrý kamarád“. Takže se vám může stát, že vás někdo na party pozdraví: „Na witaj, kundo!“
Čili vzpomenutý někdejší Zemanův výrok bychom mohli klidně překládat jako „kámoš sem, kámoš tam“. To by nejvíce překvapilo patrně exprezidenta samotného, jelikož se tehdy navážel do ruské dívčí pěvecké skupiny, chtěl ji urazit, zesměšnit, ponížit, ale paradoxně, nasvítíme-li uvedený výrok jenom maličko jinak, ji pochválil a hrdě se k ní přihlásil. Chci říct: zacházejme se slovy opatrně, protože každý fór nakonec lze vykládat různě.