Polovina studentů hlásajících „od řeky k moři“ neví, oč se jedná

ANTISEMITSKÝ SLOGAN

Polovina studentů hlásajících „od řeky k moři“ neví, oč se jedná
Téměř polovina propalestinských demonstrantů neví, co znamená slogan "Od řeky k moři". Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

Heslo „Od řeky k moři, Palestina bude svobodná“ se stalo symbolem propalestinských demonstrací a rostoucího antisemitismu na amerických univerzitách. Většina studentů ho podporuje, avšak 47 % z nich neví, které řeky a jakého moře se týká a k čemu explicitně vyzývá, tedy k zániku státu Izrael. Vyšlo to alespoň z krátkého průzkumu, který zpracoval profesor politologie na Univerzitě v Berkley Ron E. Hassner. Hassner v komentáři pro Wall Street Journal varuje, že školský systém selhává, když studenti neznají základní fakta o věcech, které podporují. Jeho výzkum proběhl mezi 250 studenty různých amerických univerzit.

Podle průzkumu podporuje slogan „Od řeky k moři“ 53 % respondentů, 32 % z nich dokonce entuziasticky. Hassner se však rozhodl studentů zeptat, zda vědí, které moře a kterou řeku slogan popisuje. Dostalo se mu plejády různorodých odpovědí. Od Nilu a Eufratu z pohledu řek, po Mrtvé moře až po středoamerický Karibik.

Dotazovaných studentů se ptal také na další základní fakta o izraelsko-palestinském konfliktu. Méně jak čtvrtina podporovatelů sloganu například věděla, kdo byl Jásir Arafat a 12 z nich ho dokonce označilo za prvního izraelského premiéra. Čtvrtina podporovatelů hesla odmítla, že by mezi palestinskými reprezentanty a Izraelem někdy v minulosti probíhala mírová jednání.

Hassner se však nespokojil jen s dotazováním, ale studenty konfrontoval i s fakty. Osmdesáti studentům ukázal mapu regionu, ve kterém teče řeka Jordán a kde se nachází Středozemní moře. Tři čtvrtiny z podporovatelů sloganu, z nichž někteří podporovali dvoustátní řešení konfliktu, změnilo následně názor, když zjistili, že Palestina od řeky k moři by znamenala nulový prostor pro Izrael. Část studentů v průzkumu otevřeně prohlásila, že chtějí nahradit Izrael Palestinou. Šedesát procent z nich však změnilo názor, když byli konfrontováni s tím, že by to pravděpodobně znamenalo genocidu 7 milionů Židů.

„Není žádná ostuda něco nevědět, tedy pokud člověk nevolá po likvidaci milionů,“ uvádí Hassner. Celkově dvě třetiny respondentů změnily svůj úvodní pohled na lákavý pokřik, poté co byli konfrontováni s fakty. „Ti, kteří podporují extremismus, závisí na politické nevědomosti svého publika. Je na čase, aby dobří učitelé šli do boje proti zaujatosti ve vzdělání,“ uzavřel svůj komentář Hassner.

Vlny antisemitismu si všímají po celých Spojených státech. Velkou vlnu kritiky vyvolalo vystoupení rektorek MIT, Harvardu a Pensylvánské univerzity na slyšení před Kongresem. Při dotazu, zda volání po genocidě Židů porušuje univerzitní pravidla, odpovídaly vyhýbavě s tím, že záleží na kontextu či na tom, zda se verbální útoky přelijí do fyzických. Mnozí politici, byznysmeni či mluvčí Bílého domu vyjádření odsoudili. Někteří vyzvali rektorky k rezignaci. Nejdále zatím zašla správní rada na Pensylvánské univerzitě, když vyzvala rektorku k odstoupení.

Velký zájem také vzbudila rezignace rabína Davida Wolpeho z komise proti antisemitismu na Harvardu. V odůvodnění své rezignace uvedl, že ho k ní vedla atmosféra na univerzitě a otřesné slyšení v Kongresu, které ho přesvědčilo, že nemůže nic změnit. Varoval, že myšlení, které ovládlo elitní univerzity, se nepodaří změnit odvoláním jednoho člověka, ale je nutné vzdělat celou jednu generaci, která podlehla kmenové mentalitě.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články