Záhadné dění se systémem GPS
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
FICO VS. NOVINÁŘI
Slovenská vláda to má těžké, ale funguje, tak přestaňte „do ři*i lhát“,“ řekl slovenský premiér Robert Fico na tiskové konferenci poté, co koaliční poslanci ...
„Strategická obranná iniciativa“ neboli SDI byla projekt Reaganovy administrativy, jehož cílem bylo ničit balistické rakety už v letu. Jelikož balistické rakety létají vysoko, minimálně část obranného systému by musela být nasazena na oběžné dráze, a tak se projektu začalo říkat „hvězdné války“.
Sovětská propaganda z „hvězdných válek“ šílela, protože tehdejší SSSR už pomalu ekonomicky zdegeneroval do stavu velké benzinové stanice s jadernými zbraněmi, a pokud by jaderné zbraně přestaly být účinnou hrozbou, byla by z něj holt jen ta benzinka. Zároveň ale plány na výstavbu SDI přesvědčily Gorbačova a jeho kolegy, že už nemá dále cenu hrotit závody ve zbrojení a že bude lépe hledat mírovější způsoby soužití se zbytkem světa.
Ironie spočívala v tom, že SDI byla ve své době pravděpodobně za hranicemi technicky možného a šlo spíš o teoretického strašáka s velmi působivým PR, jehož realizace by byla nejistá a velmi drahá; řečeno pokerovou terminologií, bluf. Ani samotná vesmírná technologie, ani IT (kterému se ještě neříkalo IT) patrně ještě nebyly na úrovni, kdy by něco takového šlo spolehlivě vystavět a udržovat. Ke konci studené války tak do značné míry přispěla v zásadě vědecko-fantastická myšlenka.
O čtyřicet let později začíná být militarizace kosmu naprosto reálnou vyhlídkou. Mezinárodní vztahy jsou v nejhorším stavu za skoro půl století a technologie mezitím také pokročila. V posledních dnech se nad Baltským mořem děje něco záhadného se systémem GPS, problémy s určením polohy nahlásilo více než tisíc letadel. Patrně si nějaká armáda zkouší své rušičky globálního satelitního systému a vzhledem k tomu, že anomálie se koncentrují kolem Kaliningradu, to nejspíš bude armáda ruská. Dá se čekat, že na to spojenci nějak odpovědí.
Na základně Starbase v jižním Texasu mezitím probíhají zkoušky největší rakety světa, Starship, která by měla být schopna vynést na nízkou oběžnou dráhu snad až 150 tun nákladu při opakovaném použití nebo dvojnásobek jednorázově. Do takového nákladu už se vejde leccos a také není pochyb, že „tam nahoru“ leccos opravdu poletí. Už teď nemají u SpaceX o tajné zakázky nouzi, a až bude Starship hotova, nepochybně jich přibude.
Mezitím jsme si tady dole zvykli na to, že naši polohu určuje GPS, a pomalu si začínáme zvykat i na dostupnost jiných služeb, jako je třeba satelitní internet Starlink. Ten je pro lidi a firmy, které se nacházejí mimo hustě osídlené oblasti, hotovým požehnáním. Ale podobně jako to GPS je to strategicky důležitá služba a jednoho dne může bez varování přestat fungovat. Třeba na hodinu nebo na den. Nebo na měsíc. Tohle je těžké určit dopředu.
Kolik uživatelů je na to aspoň okrajově připraveno a má nějaký plán B? Po různých sklepích a půdách ještě leží krabice papírových map, ale sám nevím, zda bych se v nich ještě vůbec vyznal. Ta posouvající se tečka na displeji, která vám tak přátelsky ukazuje, kde vlastně jste, je pěkně návyková. Jenom ji bohužel „vlastní“ někdo zcela jiný než tu mapu, kterou vám na dálku z ruky nevytrhnou…