Dne 12. dubna americký prezident Donald Trump poslal íránskému nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu dopis, ve kterém mu dal 60 dnů na uzavření dohody o íránském jaderném programu, nebo bude čelit konsekvencím. Přesně 61 dní po tomto varování Izrael spustil jednu z nejefektivnějších vojenských operací s cílem eliminovat íránský jaderný program. Na dvě stě letadel zaútočilo na cíle po celém Íránu. Bombardovala nejen jaderná zařízení, ale i íránské vedení. Zabit byl velitel Islámských revolučních gard, tedy hlavní vojenské opory režimu, Hosejn Salámí, a celá řada dalších vysokých důstojníků. Cílem byli i íránští vědci pomáhající sestavit atomovou bombu.
Íránská jaderná bomba byla noční můrou nejen Izraele, úhlavního nepřítele Íránu, ale celého regionu. Perský Teherán se nijak netajil svou ambicí stát se místním hegemonem a šířit svou představu šíitského islámu do světa. Okolní arabské sunnitské země na to hleděly s velkým znepokojením. Írán již řadu let destabilizuje Blízký východ skrze svou síť nejrůznějších milic, teroristických hnutí a sabotážních operací. S jadernou pumou by se stal mnohonásobně nebezpečnější.
Izrael vedl proti Íránu tajnou válku. Íránský jaderný fyzik bylo jednu dobu snad nejnebezpečnější povolání na planetě, íránská jaderná zařízení měla tendenci záhadně vybuchovat a čelit počítačovým virům. Všechny tyto operace ale mohly vývoj jaderné bomby jen zbrzdit.
Celý svět tak očekával, že Izrael bude muset ukončit íránský jaderný program silou. Něco podobného dokázal v minulosti již dvakrát. V roce 1981 izraelské letectvo bombardovalo irácký jaderný reaktor Osirak, aby zabránilo Saddámu Husajnovi ve výrobě atomové zbraně. V roce 2007 stejný osud potkal asadovskou Sýrii.
Íránci o těchto precedentech věděli, a proto se dobře připravili. Jaderný výzkum měli rozmístěný na více místech, často v bunkrech pod zemí. Íránské ozbrojené síly také měly být o několik stupňů výše než ty irácké nebo syrské.
Proto například administrativa Baracka Obamy usoudila, že bude lepší s Íránem vyjednávat. Výsledkem byl v roce 2015 „společný komplexní akční plán“ neboli íránská jaderná dohoda. Ta byla široce kritizována, jelikož v nejlepším případě znamenala, že Teherán odložil vývoj jaderné bomby o deset let. Trump od dohody později odstoupil. Joe Biden se snažil vyjednat její obnovení.
Také Trump se po návratu do Bílého domu snažil o nějakou dohodu s Íránci. Střídavě hrál hodného a zlého policistu, sliboval zářné zítřky, pokud Írán bude souhlasit, nebo strašný osud, pokud ne. Írán se jakékoliv dohodě bránil, ale vyjednávání pokračovala, Trumpův emisar Steve Witkoff plánoval na neděli cestu do Ománu, kde se mělo odehrát další kolo negociací. Média reportovala o varováních Trumpa izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, aby se o nic nepokoušel.
Všechno to nejspíš byla jen kouřová clona. V dnešním světě satelitů a sociálních sítí je téměř nemožné vojenskou operaci takového rozsahu utajit. Trump měl doopravdy zájem na dohodě s Íránci, zároveň se ale chystal na splnění svého ultimáta. Izrael tak například obdržel dodávky speciálních bomb na rozbíjení bunkrů, nad Sýrií a Irákem byla spatřena hlídkující izraelská letadla, Izrael přesouval své systémy protivzdušné obrany. USA nařídily stažení „nadbytečného“ personálu a rodinných příslušníků z ambasád na Blízkém východě. Velitel pro Blízký východ, generál Michael Kurilla, zrušil kvůli napětí na Blízkém východě plánované slyšení před Senátem. A pizzerie v okolí Pentagonu jely na plné obrátky. To bývá ukazatel velké krize, jelikož to naznačuje přesčasy v Pentagonu. V Teheránu ale usoudili, že je to jen třesení zbraněmi ve snaze donutit zemi k ústupkům ve vyjednávání.
Jak ale řekl Trump reportérovi Brettu Baierovi z Fox News: „Nešlo o žádné překvapení.“ Američané věděli o izraelských plánech dlouho dopředu. A i když se americká letadla útoku nezúčastnila, Američané poskytli zpravodajskou podporu.
Trumpa k vydání finální „zelené“ pro úder mohly přesvědčit i zprávy, že Írán je sestrojení jaderné bomby blíž než kdy jindy. Izraelské tajné služby tvrdily, že Írán má dostatek obohaceného uranu na sestavení patnácti bomb. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), obyčejně opatrná instituce, poprvé potvrdila, že Írán porušuje své jaderné závazky. Rakouská tajná služba hlásila, že Írán rychle směřuje k bombě. Vídeň je plná íránských špionů a sídlí tam MAAE, takže je dost dobře možné, že v tomto případě mají Rakušané dobré informace.
Není to ovšem konec. Izrael v náletech pokračuje, avizoval, že toto je pouze začátek zhruba čtrnáctidenní kampaně. Není jasné, nakolik útoky doopravdy poškodily jaderná zařízení, například zařízení na obohacování uranu Fordo nebylo v první vlně zasaženo vůbec. Jeruzalém plánuje práci dokončit.
Očekává se íránská reakce. Ten vyvěsil „rudý prapor pomsty“. A večer vypálil salvu asi stovky balistických raket. Několik jich sice proniklo protivzdušnou obranou a zranily několik desítek lidí. Podle ranních informací médií tři z nich zemřeli. Teherán ale působí naprosto bezradně. Vojenské velení bylo zdecimováno, protiletecká obrana neexistuje, ukázalo se, že přímo v Íránu operovala izraelská komanda, která zničila některé vojenské objekty „po ukrajinsku“ – pomocí dronů.
Je čím dál víc zřejmé se, že masakr Hamásu ze 7. října byl jednou z nejdementnějších vojenských akcí v dějinách. Spustil tím válku, kterou Izrael nezačal, ale je rozhodnut ji dokončit. Uvědomil si, že íránské obklíčení není nějaká zvladatelná nepříjemnost, nýbrž existenční hrozba. Dne 6. října Írán vypadal jako mocný nepřítel, který úspěšně obklíčil Izrael pomocí svých spojenců Hamásu, Hizballáhu, asadovské Sýrie a Hútíů. Gaza je v ruinách a Hamás se ukrývá kdesi v tunelech, Hizballáh si prošel vlastní drtivou porážkou a vzkázal Teheránu, že se tentokrát nezapojí, Asad utekl z Damašku do Moskvy, jen Hútíové občas vystřelí nějakou tu raketu.
Izrael demonstruje, jak vypadá sebevědomá a odhodlaná společnost, rozhodnutá vzkvétat i v moři nepřátel. Znamená to, že nemůžete jen do nekonečna vyjednávat a vydávat rezoluce, občas musíte na někoho hodit bombu. Vojenská řešení existují.
00:01
