Zelení aktivisté požadují zpomalení rychlovlaků. „Ty tratě Česko musí mít,“ tvrdí Kupka
RYCHLOVLAKY
Ekologičtí aktivisté brojí proti rychlovlakům. V současné době usilují alespoň o jejich zpomalení. Obce, spolky, ale i jednotlivci vznášejí své požadavky k připravované podobě rychlotrati, která má vést z Ústí nad Labem přes Prahu a Brno až na hranice s Rakouskem. Nelíbí se jim zejména vysoká rychlost kvůli nutnosti zásahu do krajiny a zvýšenému hluku. Podle ministerstva prostředí nejsou ale ústupky možné, protože by narušily technickou realizaci projektu. O podrobnostech informuje asociace ekologických organizací Zelený kruh. Ministr dopravy Martin Kupka varuje před tím, aby se Česko nestalo z hlediska vysokorychlostních tratí "bílým místem na mapě Evropy".
Aktivisté uznávají, že zavedení rychlovlaků působí jako potřebná ekologická alternativa dopravy. I s ohledem na současné krize životního prostředí je však podle nich potřeba podobné projekty pečlivě zvážit, tvrdí ekologičtí aktivisté. Kritika přichází například na příliš pozitivní vyhlídky CBA (analýza nákladů a přínosů). Na základě očekávaného velkého počtu cestujících má podle analýzy dojít k výrazné úspoře času, ekonomická analýza projektu vysokorychlostních tratí proto vykazuje kladná čísla. Porovnání na základě zkušeností ze zahraničí však podle aktivistů ukazuje, že nízká poptávka vede ke ztrátám, vysoké investice se totiž nevyváží počtem cestujících.
S tím nesouhlasí ministr dopravy Martin Kupka (ODS). "Otázka tedy není v tom, jestli se vysokorychlostní tratě vyplatí. Určitě se vyplatí, ale hlavně je Česká republika musí mít, aby nezůstala bílým místem na mapě Evropy," uvedl ministr.
Další vyslovenou výhradou ze strany ekologických aktivistů byla rychlost vlaků a následný dopad. Projekt úseku z Brna přes Modřice a Rajhrad podle projektu slibuje maximální rychlost 320 kilometrů v hodině s možností navýšení na 350. Jelikož při rychlosti nad 200 km/h nastává nutnost oddělení vlaku od krajiny, přáli by si aktivisté zpomalení.
Jsou vysokorychlostní tratě skutečně projekt národního významu?
— Martin Kupka (@makupka) March 15, 2024
O tom, co všechno přinesou vysokorychlostní tratě se mluví už několik let. Je to ale také předmětem zkoumání vědců jak Univerzity Karlovy, tak Masarykovy univerzity. Ti vytvořili Institut pro dopravní ekonomii,… pic.twitter.com/dyDOk11Pl9
Při budování trati uzpůsobené k tak vysoké rychlosti není snadné vyhnout se ekosystémům a navíc dochází k většímu záboru půdy. Negativní by mohl být podle odhadů i dopad na živočichy nebo zvýšený hluk.
K rychlovlakům se vyjádřili i starosti obcí, kterými má plánovaná trať vést. “Vycházeli jsme ze stanoviska Zeleného kruhu, který problematiku prozkoumal celkově a tvrdí, že pokud je rychlost plánovaná na 320, tak emise při stavbě a při provozu budou pro přírodu jednou tak zatěžující, jako kdyby to bylo na dvousetkilometrovou rychlost,“ uvedla Kateřina Hlaváčková, starostka Hrobců na Litoměřicku pro iDnes.
Podle ministerstva životního prostředí nejsou však ústupky požadavkům možné. Jakákoliv změn plánu by totiž měla další dopady na jeho realizaci. Není jasné, zda by jiné varianty bylo při výstavbě možné technicky zvládnout.
Výstavba vysokorychlostní tratě představuje strategický projekt. Za VRT považuje česká a evropská legislativa nově vybudovanou železniční trať, na které se dosahuje traťové rychlosti 201 km/h a vyšší. Plány na výstavbu a provoz rychlovlaků přichází za účelem dekarbonizace dopravy (snížení uhlíkové stopy). Další výhodou má být zrychlení železniční dopravy na úkor silniční a letecké. I přesto však ekologičtí aktivisté nevnímají nápad rychlovlaků pozitivně.
