Ministerstvo spravedlnosti navrhuje „odčerpání majetku,“ pokud je podezření, že pochází z trestné činnosti

Stát má získat možnost odčerpat majetek protiprávního původu, který není možné postihnout v předchozím trestním řízení. Počítá s tím návrh zákona předložený ministerstvem spravedlnosti, který v pondělí projedná vláda. Pro orgány činné v trestním řízení je nyní obtížné postihovat takzvané průtokové účty u praní špinavých peněz ze zahraničí nebo například majetek nabytý nelegální výrobou a distribucí drog. Odčerpání podezřelého majetku zabrání jeho využívání k dalšímu páchání trestné činnosti, uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.

"V praxi se opakovaně vyskytují případy, kdy je v trestním řízení zajištěn majetek, který byl podle závěrů orgánů činných v trestním řízení pravděpodobně získán trestným činem. Pro důkazní nouzi jej však s ohledem na nemožnost prokázat konkrétní trestný čin a dosáhnout odsuzujícího rozsudku nelze odčerpat a musí být vrácen, ačkoli silné podezření o jeho trestním původu přetrvává," upozornili autoři návrhu.

Policie a státní zástupci v trestních řízeních každoročně zajistí majetek v hodnotě několika miliard korun. Trestní zákoník aktuálně umožňuje propadnutí věci, zabrání věci a zabrání části majetku. Pro využití těchto postupů je ale nezbytné odsouzení pachatele trestného činu, nebo alespoň jednoznačné prokázání vztahu mezi majetkem a konkrétním trestným činem, z nějž pochází. Odčerpat tedy nelze zajištěný majetek, který sice podle závěru soudu pochází z trestné činnosti, ale nepodařilo se jej bez pochybností spojit s konkrétním prokázaným trestným činem.

Podle připraveného zákona by státní zástupce mohl od července 2026 po pravomocném skončení takového trestního řízení navrhnout soudu řízení o odčerpání podezřelého majetku. Bylo by to možné ohledně zajištěného majetku v hodnotě nejméně jednoho milionu korun nebo majetku spojeného s organizovanou zločineckou skupinou.

V odčerpávacím řízení se podle navrhovatelů nebude prokazovat spáchání konkrétního trestného činu konkrétní osobou - rozhodné budou pouze podezřelé skutečnosti týkající se majetku zajištěného v trestním řízení, který má být odčerpán. Proto se zde neuplatní zásada presumpce neviny.

O odčerpání má rozhodovat trestní samosoudce, důkazní břemeno ponese státní zástupce. Nebude zapotřebí prokázat nelegální původ nade vší pochybnost. Postačovat bude přesvědčení soudce, že majetek z trestné činnosti skutečně pochází a že neexistuje žádné stejně pravděpodobné nebo pravděpodobnější vysvětlení o jeho zákonném původu. Soud má vycházet například z hrubého nepoměru mezi majetkem a příjmy nebo ze spáchání závažného trestného činu majetkové povahy. Soudce rozhodne ve veřejném zasedání usnesením, proti kterému bude možné podat stížnost s odkladným účinkem. S možností dovolání zákon nepočítá.

Nejvyšší státní zastupitelství i Nejvyšší soud nepokládají zvolenou trestní variantu za vhodnou. Podle nich by bylo účinnější zvolit k odčerpávání majetku správní nebo civilní postup. Ministerstvo však uvedlo, že to není možné kvůli související evropské konfiskační směrnici. Tu musí Česko převést do listopadu příštího roku. "Této připomínce bylo možné vyhovět pouze tak, že bude sledováno, jak se nová úprava osvědčí v praxi, a v případě potřeby ji lze následně doplnit též mimotrestní úpravou odčerpávání podezřelého majetku," uzavřel úřad.

Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek loni na podzim uvedl, že zákon proti průtokovým účtům by v Česku výrazně pomohl v boji s mezinárodním organizovaným zločinem. Zamezil by totiž praní špinavých peněz z postsovětského prostoru. Přes ČR podle něj za rok "proteče" i 50 miliard korun ročně.