Scholz a Macron se zavázali omezit právo veta v EU a vyzývají ke „klimaticky neutrálnímu kontinentu“
BUDOUCNOST EU
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz vyzvali v pátek, dva dny před pravidelným společným jednáním obou vlád, k posílení „suverenity“ Evropské unie a zároveň se zavázaly rozšířit většinové hlasování v EU. Pro EU je klíčovou výzvou "zajistit, aby se Evropa stala ještě suverénnější a měla geopolitické schopnosti utvářet mezinárodní řád," píší ve společně podepsaném článku v denících Journal du Dimanche a Frankfurter Allgemeine Zeitung francouzští a němečtí lídři před 60. výročím podepsání Elysejské smlouvy. Evropa podle nich také musí více investovat do svých ozbrojených sil a svého zbrojního průmyslu.
Macron se Scholzem v článku s francouzským titulkem "Budujeme naši Evropu pro příští generaci" a s německým "Sedm strategických cílů k posílení Evropy," tvrdí, že usilují o "rychlý a konkrétní pokrok v procesu rozšiřování EU". Na vstup do EU čekají země západního Balkánu a nově také válkou zmítaná Ukrajina. S tím ale souvisí to, že podle nich musí být zajištěno, že rozšířená EU bude i nadále schopna jednat. To vyžaduje efektivnější instituce a rychlejší rozhodovací procesy, „zejména prostřednictvím rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě“. Tím by se ale zcela marginalizovaly postoje malých států, kterým právo veta (stejně jako velkým) umožňuje v pro ně důležitých otázkách věc zablokovat a většinou dosáhnout pro ně nějakého kompromisu.
[🔴 EXCLUSIF] Emmanuel Macron et Olaf Scholz : «Bâtir notre Europe pour la prochaine génération»
— Le JDD (@leJDD) January 20, 2023
«Nous devons, nous assurer que les prochaines générations d’Européens pourront vivre sur un continent où règnent la paix, la prospérité et la liberté.»https://t.co/pVVvfEs3u3
Státníci zmiňují také masivní vládní americké dotace, které ve svém důsledku sankcionují evropské firmy na americkém trhu a volají po více suverénní Evropě. "Lepší schopnosti Evropy a silnější evropský pilíř v rámci NATO z nás také učiní silnějšího partnera vůči druhé straně Atlantiku a Spojeným státům. Lépe vybaveného, efektivnějšího a výkonnějšího," zdůrazňují. Zároveň chtějí zásadní posílení ozbrojených sil a zbrojního průmyslu.
Evropská suverenita by se však neměla měřit pouze z vojenského hlediska, ale také podle schopnosti „odolnosti a perspektivního jednání ve strategických oblastech“. To podle nich znamená diverzifikaci strategických zásobovacích řetězců.
Evropa musí také udělat vše pro to, aby se "stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě," píší Macron se Scholzem a jako další cíle uvádějí, že se Evropa musí stát "světovým lídrem ve výrobě a inovacích" a že právě "ekonomický a sociální pokrok jde ruku v ruce s ekologickou transformací".
V neděli se v Paříži u příležitosti 60. výročí Elysejské smlouvy o usmíření mezi oběma zeměmi koná slavnost a poté společné zasedání obou vlád. Jinak pravidelné jednání německé a francouzské vlády se mělo uskutečnit už v říjnu, ale kvůli neshodám mezi Berlínem a Paříží bylo odloženo.
Elysejská smlouva jako dohoda o těsné spolupráci ve všech oblastech mezi Francií a Německem byla podepsaná 22. 1. 1963. Oba státy se v ní zavazují k "hledání pokud možno společné pozice" k veškerým významným ekonomickým, politickým a kulturním otázkám. Smlouva vytvořila "osu Paříž-Bonn (Berlín)", která se v mnoha směrech stala rozhodující silou Evropského hospodářského společenství, později EU.
