Škrty ve státní správě začnou v září. Ukáže se, kteří úředníci jsou zbyteční

STÁTNÍ SPRÁVA

Škrty ve státní správě začnou v září. Ukáže se, kteří úředníci jsou zbyteční
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Foto: Úřad vlády ČR
1
Domov
Jan Křovák
Sdílet:

První krok ke škrtům ve státní správě proběhne v září. Ministerstvo vnitra totiž vládě předá metodiku na revizi agend tzv. eráru. Po následném provedení analýzy by mělo být jasné, jaké pozice jsou zbytné. Resort pod vedením Víta Rakušana (STAN) dokončuje vlastní pilotní analýzu, následně ostatním ministrům předá i příklady z praxe. Pro Echo24 to řekla mluvčí MV Hana Malá. Počet státních zaměstnanců by se už příští rok měl snížit o pět procent.

„Aktuálně se u ministerstva vnitra dokončují práce na analýze agend. V druhé polovině srpna se uskutečnilo jednání, na kterém byly projednány návrhy na doporučení a priority pro další postup. Veškeré tyto návrhy jsou nyní zpracovávány tak, aby mohly být následně projednány v rámci celého vedení ministerstva,“ uvedla pro Echo24 Malá.

Poté už by mělo MV poskytnout metodiku ostatním ministrům. „Metodika na revizi státních agend a konkrétní příklady z praxe ministerstva vnitra bude poskytnuta členům vlády v září letošního roku,“ řekla Malá. Snižování výdajů ve státní správě je součástí vládního programového prohlášení i tzv. konsolidačního balíčku. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nicméně nemusí škrty v této oblasti nutně znamenat propouštění.

„Těch možností je více, například zbavit se neobsazených míst, neobsazovat místa po lidech, kteří odcházejí do penze. A samozřejmě chceme, aby se zrušila některá zbytečná oddělení nebo odbory,“ řekl Fiala v květnu v České televizi Fiala. Jestli se bude propouštět, podle něj bude záviset na rozhodnutí konkrétních resortů.

„Nepředpokládám, že by se někomu snížil plat. Je potřeba rozlišovat dvě věci – platy a celkový objem mzdových prostředků. V každé státní organizaci to musí být dvě procenta. Někde zřejmě dojde i k omezení počtu státních zaměstnanců, což ale souvisí i s dalšími opatřeními, jako je digitalizace. Musíme to nechat na těch resortech a na státních institucí. Tím dosáhneme zeštíhlení státu, který ale bude efektivnější,“ míní Fiala. Podle ministra Rakušana je analýza agend v ideovém souladu s tím, co představuje tzv. ozdravný balíček.

Počet státních zaměstnanců by se měl příští rok snížit o pět procent na 475 760, celkové výdaje na jejich platy klesnou o 3,3 procenta na 244,8 miliardy korun. Vyplývá to z příloh k návrhu státního rozpočtu na příští rok, který ministerstvo financí poslalo vládě. Materiál předpokládá další úbytek státních zaměstnanců i v roce 2025. Největší počet státních zaměstnanců by měl být i nadále v resortu školství, návrh rozpočtu předpokládá, že jich příští rok bude zhruba čtvrt milionu a objem platů pro ně bude 129 miliardy korun. Proti rozpočtu na letošní rok se počet zaměstnanců v resortu má snížit o zhruba 20.000, mzdové prostředky klesnou o 7,8 miliardy korun.

„Tato vláda to nestihne“

Ministerstvu vnitra s metodikou pomáhal i NERV. „My jsme byli u toho, když ta metodika vznikala, je to ale zkrátka nekonečně dlouhý proces a to, že stát někdy reálně dokáže zmapovat všechny své agendy, je těžko představitelné. Abyste si to uměli představit, úplně nejtěžší bylo na začátku si nadefinovat, co je to vůbec agenda. To trvalo týdny, možná měsíce, než se vůbec jako řeklo: Dobře, agenda je tohle,“ uvedl už v květnu pro Echo24 ekonom a člen NERV Dominik Stroukal.

„Pak se teprve mohlo začít mluvit o jejich analýze. To je něco, co by se určitě mělo stát, ale těžko si dokážu představit, že to zvládne jedna vláda za své volební období,“ dodal Stroukal s tím, že je jednoznačně správné, že o tom začalo mluvit, ale nevěří, že se to stane v dohledné době.

Poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček pro Echo24 řekl, že kdykoliv se rozhodne, že se má nějaká agenda zrušit, začnou proti tomu dotčení úředníci bojovat. „Nejprve se snaží vytvářet dojem, že bez jejich agendy by stát nemohl existovat. Později jsou někteří schopni vynášet informace do médií,“ uvedl Křeček.

„V tu chvíli se začne formovat odpor proti původnímu záměru a politik začne pochybovat, zda je rozhodnutí správné. V této fázi se takříkajíc láme chleba. Silný politik neucukne a celou záležitost dotáhne do konce. Slabý politik se začne vykrucovat a celou záležitost zdržuje,“ dodal Křeček.

Metodika, kterou MV předá vládě, může podle něj posloužit jako podpůrný argument. „Slabí politici se díky metodice budou moci vymluvit, že rozhodnutí neudělali oni, ale rozhodla za ně ona metodika, kterou je potřeba dodržet. Díky metodice bychom tedy v rušení zbytných agend mohli být úspěšnější,“ míní Křeček.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články