Děti tráví příliš času na sítích. Zakažte mobily na školách, žádá výzva ministerstvo školství

S volbami se ze zákazu mobilních telefonů na školách stalo opět politické téma a tlačit na něj začínají i některé iniciativy. Ty argumentují zkušeností ze zahraničí i některými studiemi, podle kterých má zákaz mobilů o přestávkách dobrý vliv na studijní výsledky či problémy se šikanou na školách. Zatímco v zahraničí už v řadě zemí existují plošná opatření k zákazu či regulaci využívání mobilních telefonů na školách, v Česku zůstává situace na individuální úrovni. Řada českých škol tak k zákazům už několik let přistupuje. Ne všichni odborníci jsou však k zákazu mobilů naklonění.

Zákaz mobilních telefonů na školách se jako téma periodicky vrací, v minulém roce například vyvolalo pozdvižení, když se radní v čele se starostou Jiřím Čunkem ve Vsetíně rozhodli pro plošný zákaz na místních školách. Nyní si ho do volebního programu vepsalo hnutí ANO. „Moderní technologie a jejich využívání patří do výuky, ale závislost na sociálních sítích a mobilech do školy nepatří, přestávky mají děti trávit v reálném světě a aktivně,“ stojí v programu hnutí. Mezi politickými stranami však na zákazu nepanuje shoda.

Na zákaz ale netlačí jen politici, na ministerstvo školství tento týden zamířila výzva iniciativy Dětství bez mobilu. Podle ní se Česko diskuzi o vlivu mobilních telefonů na děti vyhýbá a ministerstvo by mělo zavést plošná pravidla, která by zakázala používání mobilních telefonů během vyučování i přestávek. Zároveň by podle iniciativy mělo ministerstvo zavést metodickou podporu pro systematické vzdělávání dětí o zodpovědném používání digitálních technologií.

Česká iniciativa Dětství bez mobilu vznikla na začátku roku 2025, jejím cílem je ovlivnit debatu o tom, jak děti používají digitální technologie. „V Česku máme sklon problémy spojené s chytrými mobily podceňovat, což se ukazuje i na tom, kolik dětí je používá rizikově. Proto chceme propojit rodiče, které téma stejně pálí, vnést do české debaty nový pohled: že zvyšovat věk, ve kterém děti dostávají chytrý mobil, a zároveň snižovat čas, který na něm tráví, není nic divného, ale naopak zdravého,” uvedla členka iniciativy Anna Uhnák Kárník.

Podle iniciativy by ministerstvo školství mělo vytvořit národní standard, který by zavedl zákaz používání mobilních telefonů během vyučovacích hodin i o přestávkách s výjimkou zdravotních důvodů. Telefony by děti měly podle iniciativy moci používat jen pro vzdělávací účely na vyzvání učitele. Zároveň by mělo ministerstvo podle nich zavést financování a metodickou podporu pro systematické vzdělávání žáků o odpovědném používání digitálních technologií. Podpora by se podle iniciativy měla týkat i preventivních programů zaměřených na rizika spojená s digitálními závislostmi.

K iniciativě se připojila i organizace Iuridicum Remedium (IuRe), která se dlouhodobě zabývá ochranou soukromí i v digitálním prostoru. „Jsme dlouhodobě skeptičtí k tomu, aby se problémy dětí na internetu řešily skenováním komunikace či třeba ověřováním věku. Stejně jako nechceme takto totalitní stát, tak ale nechceme ani totalitní technologie, které až příliš ovládají náš život. To, že děti průměrně s technologiemi dnes tráví až příliš času a má to na jejich duševní i fyzické zdraví a mezilidské vztahy řadu negativních dopadů, považujeme za prokázané. Regulace mobilů na školách je podle nás relativně jednoduchá cesta, jak děti podpořit v nalézání a rozvoji alternativ k trávení času v digitálním světě a v rozvoji zdravého přístupu k chytrým telefonům, které je jinak sledují na každém kroku,” vysvětluje připojení k výzvě výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil.

Pokud ministerstvo školství nechce zavést plošná pravidla, mělo by podle iniciativy vysvětlit, jak hodlá například řešit problémy se soustředěním, zhoršujícími se studijními výsledky žáků či s kyberšikanou. Výzvu podepsali také například Barbora Richtrová z Asociace klinických logopedů, Táňa Smolková za Asociaci waldorfských mateřských škol či Michaela Slussareff za Slow Tech Institute.

Ne všichni odborníci však věří, že mají zákazy mobilů na školách takový dopad. David Šmahel z Masarykovy univerzity se na únorové akci Týden pro wellbeing ve škole při argumentaci opíral kromě jiného o svůj výzkum týkající se dopadů technologií na wellbeing, tedy osobní pohodu, u adolescentů. Vyplynulo z něj, že používání mobilů zvyšuje stres zhruba u 20 procent zkoumaných dospívajících, na většinu to nemá žádný dopad. „Sociální sítě měly malý vliv na zhoršení nálady. Dále jsme zjistili, že technologie nemají vliv na sociální kompetence,“ uvedl. Hlavním sdělením je, že všichni adolescenti nejsou stejní a dopady technologií se liší podle individuálních charakteristik. „Zákaz mobilů ve školách by měl být založený na výzkumu a naše ukazují, že to nemá opodstatnění. Evropská skupina vědců také výrazně argumentuje právy dítěte být on-line, být ve spojení s rodinou a kamarády,“ uvedl tehdy.

Zakázat ve školách mobilní telefony chce 73 procent českých učitelů základních škol, proti je asi pětina. Vyplývá to z průzkumu, který mezi učiteli uskutečnil vydavatel učitelských průkazů ITIC, společnost GTS Alive. Naopak umělou inteligenci ve výuce či při přípravě využívá 56 procent učitelů středních a základních škol, na Slovensku je to 29 procent. Výsledky průzkumu zveřejnila společnost letos na jaře.

Například Francie zakázala žákům základních a středních škol používat telefony v prostorách školy už v roce 2018. Používání mobilních telefonů a dalších chytrých zařízení bude pro žáky zakázané i v Jižní Koreji. Zákaz bude platit od začátku příštího školního roku, což je v Jižní Koreji od března 2026.