Babišův kalendář: Kdy bude premiér a jak to bude s Turkem

Složení nové vlády ANO, SPD a Motoristů, termín jejího jmenování i hlasování o důvěře dostávají v posledních dnech jasnější obrysy. Spolu s nimi také klíčová otázka: kdy a jak má budoucí premiér Andrej Babiš vyřešit svůj střet zájmů, aby byl jeho nástup do čela kabinetu v souladu se zákonem a ústavní praxí.

Hrad po čtvrtečním Babišově oznámení nového trustového řešení střetu zájmů uvedl, že prezident Petr Pavel jmenuje předsedu ANO předsedou vlády v úterý 9. prosince. Prezidentova kancelář to potvrdila na síti X a v tiskovém prohlášení.

Oznámené řešení, v němž mají Agrofert spravovat nezávislý správce a nezávislý protektor a v němž Babiš podle svých slov s holdingem „nebude mít nic společného“, považují ústavní právníci za přijatelné. „Z mého pohledu se už nedalo udělat více,“ soudí ústavní právník Jan Kudrna.

9.–12. prosinec – období po jmenování premiéra: vláda do několika dní

Koaliční partneři očekávají, že celý kabinet bude prezidentem jmenován velmi brzy po Babišovi: Šéf sněmovny Tomio Okamura uvedl, že vláda vznikne „v řádu dní po jmenování předsedy Babiše premiérem“, tedy zřejmě mezi 10. a 12. prosincem.

Prezident dokončí schůzky s kandidáty na ministry v pondělí v poledne, kdy měl původně dorazit i sporný kandidát Motoristů Filip Turek. Ten se ale nakonec omluvil ze zdravotních důvodů. „Prezident Pavel přijme v pondělí 8. prosince 2025 na Pražském hradě pouze dva z původních tří kandidátů na ministry budoucí vlády. Filip Turek, kandidát na ministra životního prostředí, se z pondělní schůzky ze zdravotních důvodů omluvil,“ uvedl Hrad.

Podle předsedy Motoristů Petra Macinky se koalice k Turkovi vrátí až po jeho setkání s prezidentem. „Nevím, proč by neměla být šance,“ řekl s tím, že věří ve schopnost Turka Pavla přesvědčit. Pavel naopak vnímá jeho jmenování jako málo pravděpodobné:
„Občané by měli mít na ministry náročnější kritéria než jen to, že nejsou stíhaní.“ Dodal, že případná kompetenční žaloba na hlavu státu kvůli obcházení Ústavy by mohla být „užitečná“, pokud by na ní došlo. K tomu se ale podle jejich slov nemá ani šéf Motoristů Macinka, ani Andrej Babiš.

Po jmenování vlády: tři schůze ještě před Vánoci

Okamura současně potvrdil, že první jednání kabinetu proběhne ještě letos: „Máme naplánována dvě až tři zasedání ještě před Vánoci.“ První – čistě organizační – se má konat ihned po jmenování. Další, už s věcnou agendou, den poté. Staronový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že ministři chtějí hned řešit změnu stavebního zákona. „Nechceme zdržovat nic ani o jeden den,“ tvrdí.

Hlasování o důvěře ve sněmovně

Sněmovní předseda Okamura současně oznámil pravděpodobný termín, kdy by si nový kabinet měl jít říci sněmovně o důvěru. „Hlasování o důvěře nové vlády by mohlo být 13. ledna, nebo následující den,“ míní. Jako předseda dolní komory už začíná schůzi připravovat.

Řeč ještě bude i o Babišovi a zbavování se koncernu Agrofert. Zákon o střetu zájmů ukládá premiérovi vyřešit svůj střet „bez zbytečného odkladu po zahájení výkonu funkce“, nejpozději do 30 dní od jmenování. Právníci upozorňují, že toto je klíčová lhůta, která běží až po jmenování, nikoli před ním. Ústavní právník Ondřej Preuss říká: „Právní úprava skutečně směřuje k tomu, aby byl případný střet zájmů odstraněn až po jmenování. Konkrétně do 30 dnů.“

Prezident ale žádal záruky předem – podle Preussova kolegy Jana Kysely legitimně, „Pokud by se nestihlo vyřešit střet zájmů do 30 dnů od jmenování a vznikl by protiprávní stav, tak to může mít důsledky pro ČR,“ řekl.

Karel Havlíček v posledních týdnech slíbil, že Babiš bude rychlejší: „Stačí do třiceti dnů, ale slíbil to vyřešit, bude to rychlejší.“ Ústavní soud v nálezu, který se zabývá střetem zájmů veřejných činitelů, uvádí, že ve vyspělých státech je standardem vyřešit problém okamžitě při nástupu do funkce a vyhnout se riziku nejmenování či ztráty mandátu. Soud připomněl, že přísnější právní úpravy v řadě zemí dávají funkcionářům silnou motivaci, aby své poměry vyčistili předem.

„Veřejný funkcionář se při nástupu do funkce oprostí od situací možného střetu zájmů dobrovolně, aby nemusel čelit kritice a s ní spojeným rizikům nejmenování, nezvolení nebo dokonce ztráty funkce,“ uvedli ústavní soudci v nálezu z roku 2020. Nález dále uvádí příklady přísných limitů v Rakousku, Polsku, Kanadě či Chorvatsku, kde může být podíl ve firmách zakázán už od 0,5 procenta, případně jeho nesplnění vede až ke ztrátě úřadu či pokutám.

Přechodné období: dvě vlády zároveň

Stejně jako po minulých volbách jde o období, kdy v zemi několik týdnů existují dvě vlády současně – dosluhující kabinet Petra Fialy vykonává své pravomoci až do jmenování nového kabinetu.

„My nechceme připustit, aby tady v žádném okamžiku nebyla vláda. Proto ta stávající vláda vykonává funkci, dokud není kompletně nová,“ popsal dočasnou situaci ústavní právník Ondřej Preuss.

Klíčové bude, zda Babišova nová trustová struktura skutečně splní nejen formální, ale i materiální požadavky zákona. Právnička Marie Zámečníková upozorňuje, že bude záležet na vybraných osobách. „Účinnost řešení bude záviset zejména na tom, jak nezávislý bude skutečný výkon správy trustu a kdo bude osobou, která správce a protektora určí,“ uvedla.