Krvavý Súdán: konflikt, který svět ignoruje

KOMENTÁŘ

Krvavý Súdán: konflikt, který svět ignoruje
V Súdánu o moc soupeří regulérní súdánská armáda a RSF. Foto: Shutterstock (Ilustrační foto)
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Je to zřejmě jedna z nejhorších humanitárních katastrof současnosti a zároveň ta, které veřejnost věnuje nejmenší pozornost. Řeč je o občanské válce v Súdánu. Od dubna 2023 si vyžádala více než 150 tisíc obětí, ale některé odhady mluví až o 400 tisících. Na 14 milionů lidí přišlo o domov. Podle Světového potravinového programu je téměř polovina Súdánců ohrožena „vysokou mírou akutní potravinové nejistoty“. Po dobytí města Fášir na konci října tam rebelové ze Sil rychlé podpory (RSF) spáchali masakr, který si vyžádal minimálně tisíce obětí.

 

V Súdánu o moc soupeří regulérní súdánská armáda a RSF. Ty mají základ v arabských milicích, které se zformovaly během konfliktu v Dárfúru, jenž začal v roce 2003, a podporovaly vládu v boji proti nearabským obyvatelům v regionu. V roce 2019 po lidových protestech armáda odstranila diktátora Umara al-Bašíra. Chvíli to vypadalo, že by se v Súdánu mohla uchytit demokracie, ale v říjnu 2021 armáda společně s RSF provedla převrat a svrhla civilní vládu. Nejmocnějšími muži ve státě se stali generál Abdel Fattáh al-Burhán a šéf RSF Mohamed Hamdán Dagalo, známý jako Hemedti. Spojenectví ale dlouho nevydrželo, nastaly boje o moc, které v dubnu 2023 přerostly v otevřenou válku, když se RSF pokusily převzít moc. Obě strany jsou obviňovány z válečných zločinů, ale zdá se, že zvláště RSF si počínají neobvykle brutálně.

Proč je této tragédii věnována násobně menší pozornost než souběžným válkám v Gaze a na Ukrajině? Jedna z odpovědí může být, že občanská válka v Súdánu je spíše pravidlem než výjimkou. Súdán nikdy nepatřil mezi nejstabilnější země. Od roku 1956, kdy získal nezávislost, zažil 20 pokusů o převrat, sedm z toho úspěšných. Již rok před získáním nezávislosti začala občanská válka mezi křesťanským jihem a muslimským severem. Ta, s přestávkou v letech 1972 až 1983, trvala do roku 2005, kdy Jižní Súdán získal autonomii. V roce 2011 se odtrhl úplně a o dva roky později se propadl do vlastní občanské války.

Již jsme zmiňovali válku v Dárfúru, jež přerostla v genocidu, kdy režim Chartúmu během dvou let zavraždil na 200 tisíc lidí.

Pravdou je, že Súdán je v rozkladu od momentu nezávislosti. Stát, ve kterém spolu existovaly islám, křesťanství a tradiční náboženství, který sdílela nejrůznější etnika, kde spolu vedli spory kočovníci a usedlí farmáři o pozemky, byl odsouzen k neustále se opakujícím konfliktům.

Nyní obrátil svůj zrak k súdánské válce sám velký mírotvůrce Donald Trump. Americký prezident se sice zpočátku odmítal konfliktem zabývat, považuje ho celkem správně za „šílený a mimo kontrolu“. Po návštěvě saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána ve Washingtonu ale slíbil, že jeho administrativa „na tom začne pracovat“.

Jestli někdo má šanci vyjednat mír v Súdánu, jsou to právě Američané. V poslední době sílí tlak na Spojené arabské emiráty, které údajně patří mezi hlavní dodavatele zbraní pro RSF, aby Hemedtiho od dodávek odřízly. Emiráty ale popírají, že by s RSF měly cokoli společného. Súdánská armáda je zase podporována Saúdy, Katarem a Egyptem. Všechny zmíněné státy jsou oficiálně spojenci USA. Amerika tak teoreticky může skrze ně vykonávat nátlak na válčící strany. K míru ale je zjevně ještě dlouhá cesta. Včera jak Hemedti, tak al-Burhán americký návrh příměří odmítli.

×

Podobné články