Před maďarskými volbami se rozehrála hra o Benešovy dekrety. Opoziční Tisza šla rovnou ke slovenské ambasádě

Nový slovenský zákon budí vášně v sousedním Maďarsku, kde před volbami hlasitě vrátil do hry téma Benešových dekretů. Novela trestního zákoníku totiž zavádí tresty za jejich kritiku a zpochybňování a to včetně trestu vězení. Maďarská opozice kvůli tomu podpořila sobotní demonstraci před slovenskou ambasádou v Budapešti, strana Tisza někdejšího premiérova spojence Pétera Magyara pak oznámila, že hned po nástupu do vlády by žádala stažení zákona a dekrety by měly být zrušeny. Maďarská vláda se pak kvůli novele obrátila na Evropskou komisi.

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku před Vánoci. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení.

Péter Magyar se pak objevil na sobotní demonstraci před slovenskou ambasádou. „Péter Magyar jasně uvedl, že po nástupu do vlády budoucí ministr zahraničních věcí neprodleně naváže kontakt se slovenskou stranou, požádá o vysvětlení a bude požadovat zrušení tohoto zákona. Pokud nedojde k podstatnému pokroku, Maďarsko nevylučuje ani použití dalších diplomatických prostředků. Péter Magyar uvedl, že Benešovy dekrety a jejich ochrana jsou v rozporu s evropskými zásadami, a proto by měly být zrušeny. Jasným poselstvím strany Tisza je, že ochrana Maďarů na Slovensku není otázkou stranické politiky, ale národním minimem, ve kterém není místo pro kompromisy,“ uvedla následně strana v prohlášení.

Hlavní poradkyně maďarského premiéra Katalin Sziliová se mezitím obrátila na Evropskou komisi (EK). Úřad slovenské vlády uvedl, že tento postup plně respektuje. Budapešť vyzvala Brusel, aby zakročil, protože slovenský zákon „útočí na základy evropského právního systému“ a omezuje právo na svobodu projevu. Kriminalizace kritiky je podle poradkyně premiéra Viktora Orbána nepřiměřená a nedemokratická, napsal server Hungary Today.

„Pokud mezi dobrými sousedy vznikne otázka, zda vnitrostátní předpis jednoho z nich je, anebo není v souladu s právem Evropské unie, existují mechanismy k vyřešení takové otázky. Předmětem rozdílného výkladu je slovenská novelizace trestního zákona upravující popírání uspořádání vztahů po druhé světové válce. Úřad vlády vidí opodstatněnost změny trestního zákona, ale v plném rozsahu respektuje postup hlavní poradkyně maďarského premiéra, která se obrátila na Evropskou komisi, aby novelu posoudila,“ stojí ve stanovisku slovenské vlády.

V otevřeném dopise, zveřejněném také na sociálních sítích, poradkyně maďarského premiéra vyzývá Brusel, aby zakročil. Novela je podle ní v očividném rozporu s článkem 11 listiny základních práv EU, který zaručuje svobodu projevu a informací. V demokracii musí být možná svobodná debata o činech historického významu – a hodnocení Benešových dekretů je nepochybně věcí veřejného, vědeckého a společenského zájmu v celé Evropě, argumentuje Sziliová ve výzvě určené předsedkyni EK Ursule von der Leyenové.

Kontroverzi ale zákon vyvolal i na Slovensku. Kvůli novele, kterou v prosinci podepsal prezident Peter Pellegrini, se chce slovenská opozice obrátit na ústavní soud. Sziliová odkazuje také na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Podle článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech požívá svoboda projevu zvláštní ochrany, pokud jde o vyrovnávání se s minulostí a odpovědnost státu. Štrasburský soud už několikrát jasně uvedl, že stát nemůže vynucovat „historickou pravdu“ prostřednictvím trestního práva, připomněla Orbánova hlavní poradkyně. Vyjádřila obavy také z vágního znění zákona. To, že kritika se má trestat bez jasných definic, Sziliová považuje za porušení zásad právní jistoty a předvídatelnosti, což je v rozporu se zavedenou praxí Soudního dvora EU.