Medveděv vyzval k tvrdé odpovědi na „zradu Západu“ a připustil i preventivní údery

Rusko musí tvrdě reagovat na kroky Západu a v případě potřeby být připraveno i k preventivním úderům. Uvedl to místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro agenturu TASS u příležitosti 80. výročí zahájení Postupimské konference.

Podle Medveděva je pro Západ typické nejen zrádné chování, ale i „chorobná a zastaralá představa o vlastní nadřazenosti“. Proto by se Rusko mělo podle něj chovat odpovídajícím způsobem — tedy reagovat „na plné obrátky“ a pokud to bude nutné, podnikat i preventivní údery.

Bývalý prezident a nynější místopředseda bezpečnostní rady uvedl, že podle něj západní spojenci Sovětského svazu z období druhé světové války porušili dohody z Postupimské konference. Rusko si z těchto zkušeností podle Medveděva vzalo ponaučení a už si nedělá iluze o vztazích se Západem.

Porážka nacistického Německa v květnu 1945 postavila členy protihitlerovské koalice před nutnost nalézt shodu na uspořádání poměrů v poválečné Evropě, ačkoli v Tichomoří druhá světová válka ještě probíhala. Nejvyšší představitelé USA, Británie a Ruska jednali o budoucnosti kontinentu už během války na konferencích v Teheránu a Jaltě. Potřetí se sešli 17. července 1945 v německé Postupimi.

Podpis závěrečných dokumentů postupimské konference na počátku srpna 1945 byl prezentován jako velký diplomatický úspěch, přestože řada sporných otázek zůstala nedořešena. Během jednání se navíc stále zřetelněji projevovala názorová propast mezi Sovětským svazem na jedné straně, a Spojenými státy a Británií na straně druhé. Prezident Truman například opakovaně kritizoval Stalina za jeho politiku ve východní Evropě a na Balkáně. Západní spojenci rovněž odmítli některé požadavky Moskvy, mimo jiné územní nároky vůči Turecku nebo převzetí kontroly nad částí italských kolonií v severní Africe.