Válka skončí, až skončí Putin

ROZHOVOR

Válka skončí, až skončí Putin
"Ukrajina bez podpory Západu nebude schopna pokračovat. To je jasné jako facka. HDP se stále ještě nevrátil na předválečnou úroveň, ale dobrá zpráva je, že Evropané to mohou v podstatě financovat donekonečna. Zatím utratili méně než jedno procento evropského HDP. To je neuvěřitelně malá částka," říká politolog Branislav Slantchev. Foto: Foto: archiv
1
Týdeník
Ondřej Šmigol
Sdílet:

V minulých dnech se horečnatě vyjednávalo o konci války na Ukrajině. Nejdřív se sešel americký prezident Donald Trump se svým ruským protějškem na Aljašce. Pak do Bílého domu zavítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doprovázený sedmi evropskými lídry. Nesly se zvěsti o možném setkání Zelenského s Putinem. O bojích o Ukrajinu jak na diplomatickém, tak na válečném poli hovoříme s politologem Branislavem Slantchevem z Kalifornské univerzity v San Diegu. „Válka neskončí, dokud je Putin u moci,“ předpovídá.

Jak hodnotíte summit na Aljašce?

Putin měl pocit, že musí přijet, protože se začal bát, že Trump možná opravdu uvalí sankce, o kterých všichni mluví. To by bylo pro Rusko velmi vážné. Chtěl nalézt způsob, jak se tomu vyhnout, či aspoň to zdržet. Takže to je první bod. Druhým bylo ukázat ve světě i doma, že je vítaný, není izolovaný. Zpráva pro domácí publikum byla: Spojené státy mě hostí, což znamená, že se mi vede dobře, jinak bych tu nebyl. Takže to byly jeho cíle. Nevěřím, že chtěl nabídnout nějaké ústupky nebo že ho zajímal mír. Žádné ústupky nenabídl.

Během tiskové konference se ale Trump s Putinem navzájem chválili.

Viděl jsem tu tiskovku. Putin mluvil první, neodpověděli na žádné otázky a vypadali docela ponuře. Putin se smál takovým tím falešným způsobem, kdy víte, že se něco pokazilo. Trump to ani neskrýval. Byl velmi rozladěný, přestože se chválili. Neřekli nic konkrétního. Takže moje okamžitá interpretace byla, že summit selhal. Něco se z Trumpova pohledu velmi pokazilo. Pozdější zprávy to potvrdily. Zdá se, že Trump dorazil s celou skupinou lidí, kteří byli připraveni jednat o ekonomických dohodách, možná o snížení sankcí, myslel si, že tím nabídne Putinovi nějakou motivaci k ukončení konfliktu. Myslím, že Trump opravdu věřil, možná pořád věří, že tento konflikt lze vyřešit relativně jednoduše. Pokud zatlačí na Ukrajince, aby se vzdali některých svých požadavků, jako je návrat na hranice z roku 1991, návrat Krymu a podobně, tak Rusové na to kývnou, protože se jim nevede příliš dobře. Trump má přístup k americkým zpravodajským informacím, říkají mu přesně, jak se věci mají. Takže přišel připravený takto jednat. A byl konfrontován s realitou, že Rusy to vůbec nezajímá. Ruský pohled je naprosto jiný.

Jaký?

Jsou momentálně absolutně rozhodnuti pokračovat, jelikož kdyby to nyní zastavili, tak by to pro ně bylo uznání totální porážky. Ano, kdyby nyní zmrazili konflikt podél nynější linie kontroly, tak získají nějaká území, která zdevastovali, ale žádný z jejich hlavních cílů nebude naplněn. Četl jsem zprávy, že za zavřenými dveřmi Putin trval na tom, že podmínkou jakéhokoli dalšího jednání je, že se Ukrajinci stáhnou z celého Donbasu. To by znamenalo předání Slovjansku a Kramatorsku a tamějších obranných linií Rusům bez boje. Trump mu řekl, pokud toto je váš minimální požadavek, tak není o čem se bavit, protože toto je nepřípustné. Víme, že to je nepřípustné, protože před pár měsíci i viceprezident J. D. Vance veřejně řekl, že to je nepřípustné. Když se začaly šířit zvěsti, že Američané do toho Ukrajince tlačí, tak ministr zahraničí Marco Rubio šel do televize a explicitně řekl, že to není pravda. Spojené státy nepodporují předání zbytku Donbasu Rusku.

Jaké další otázky zazněly:
Jak hodnotíte setkání Trumpa s Evropany v Bílém domě?

Myslíte, že se Putin a Zelenskyj sejdou?

Myslíte, že Trump opravdu uvalí nové a tvrdé sankce na Rusko?

Jaký je podle vás nejpravděpodobnější konec války?

Celý rozhovor si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.

Branislav Slantchev (1973) se narodil v Bulharsku. Studoval v USA. Momentálně působí jako profesor politologie na Kalifornské univerzitě v San Diegu. Zabývá se vojenským tlakem, vyjednáním za války, vedením války a ukončením války. V roce 2011 mu vyšla kniha Military Threats: The Costs of Coercion and the Price of Peace (Vojenské hrozby: Náklady donucování a cena míru).

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články