Česko ukřivdilo občanovi, který se cítí jako bezpohlavní, rozhodl soud ve Štrasburku

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) rozhodl ve sporu proti České republice, v němž se občan, který se cítí bezpohlavní, domáhal změny rodného čísla. K tomu však úřady nepřistoupily a případ původně doputoval až k Ústavnímu soudu. Ten konstatoval, že se v Česku lidé dělí na muže a ženy, počítá s tím i právní řád a rozdělení může být důležité pro plnění funkcí státu. ECHR dal v jednom z bodů stěžovateli naopak za pravdu.

„Občan České republiky T.H., narozený v roce 1977 a žijící v Praze, se identifikuje jako nebinární osoba. Od raného věku měl vážné problémy s mužskou identitou, která mu byla při narození přisouzena. Z obav před možnými zdravotními komplikacemi se však rozhodl nepodstoupit nevratnou operaci změny pohlaví. Na podzim roku 2012 si změnil jméno a získal nový občanský průkaz, ve kterém však stále figuruje mužské pohlaví i mužská forma rodného čísla. Případ se týká odmítnutí ze strany úřadů změnit žadateli rodné číslo tak, aby nevyjadřovalo jeho pohlaví, s odůvodněním, že nepodstoupil zákonem požadovanou nevratnou operaci,“ popisoval případ ECHR.

Ve čtvrtek zveřejněném stanovisku pak soud uvedl, že došlo k porušení článku 8 o právu na soukromý život. Naopak se soud rozhodl nezabývat stížností na porušení článku 14 o zákazu diskriminace, na který stížnost také mířila.

„Odmítnutí žádosti stěžovatele o změnu jeho osobního číselného kódu (rodného čísla) uvádějícího pohlaví v občanském průkazu z důvodu, že nepodstoupil chirurgickou změnu pohlaví, jak vyžaduje vnitrostátní právo: Rozhodnutí představovalo odmítnutí uznat změnu pohlaví stěžovatele. Podmínění právního uznání nové genderové identity transgender osob podstoupením chirurgického zákroku, který znamená nebo může znamenat sterilizaci proti jejich vůli, představovalo podmínění plného výkonu jejich práva na respektování soukromého života zřeknutím se plného výkonu práva na tělesnou integritu. Vnitrostátní orgány opomněly spravedlivě vyvážit obecný zájem a zájmy jednotlivce,“ uvedl ve shrnutí rozhodnutí ECHR.

Česká republika má podle rozhodnutí soudu uhradit stěžovateli částku 2000 eur (zhruba 50 tisíc korun) kvůli uhrazení části nákladů na advokátní služby. Jako dostatečnou satisfakci pak soud označil to, že došlo k uznání porušení stěžovatelova práva.

V roce 2022 stížnost v tomto případě zamítl český Ústavní soud. „V České republice se lidé dělí na ženy a muže. Toto chápání binární existence lidského druhu nemá původ ve vůli státu ve smyslu vůle veřejné moci, neboť veřejná moc je pouze akceptovala jako společenskou realitu,“ argumentoval mimo jiné Ústavní soud s tím, že má binární dělení v česku právní i praktické dopady.

„Je-li ústavně akceptováno, a dokonce ústavním pořádkem předvídáno, že se lidé dělí na muže a ženy, a že toto dělení má určité právní či praktické dopady, pak se jeví logické, že stát informaci o pohlaví, tedy o tom, zda je člověk mužem, nebo ženou, v určité formě zaznamenává. Ústavní soud přitom zásadně neshledává ústavněprávní důvod, proč by pohlaví nemohlo být zaznamenáváno právě v rodném čísle, byť je obecně nutné zvažovat, v jakých případech je identifikace rodným číslem, které obsahuje informaci o pohlaví a datu narození, vhodná s ohledem na ochranu soukromí jeho nositele. V této souvislosti Ústavní soud dodal, že od užívání rodného čísla již začíná být postupně upouštěno,“ stojí také ve stanovisku Ústavního soudu.

Evropský soud pro lidská práva byl zřízen ve Štrasburku členskými státy Rady Evropy v roce 1959. Rada má nyní 46 členských států a několik zemí se speciálním statusem. Česká republika se k Radě Evropy připojila 30. června 1993.