Dávat si pozor na ústa je opět v módě

KOMENTÁŘ

Dávat si pozor na ústa je opět v módě
Chcete opravdu šokující statistiku? 38 procent Čechů si myslí, že si dnes musí dávat pozor na to, co veřejně říkají, aby se nedostali do problémů s policií. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Martin Weiss
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Chcete opravdu šokující statistiku? 38 procent Čechů si myslí, že si dnes musí dávat pozor na to, co veřejně říkají, aby se nedostali do problémů s policií. Pochází z čerstvého průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Jak jsme se tam dostali? Začněme tím, že v průzkumu se objevuje i otázka na to, jak se u nás situace se svobodou slova změnila za posledních deset let. Na tom je zajímavé nejen to, že 37 procent respondentů se domnívá, že se zhoršila. Na tom je zajímavé, že před deseti lety svoboda slova sotva koho zajímala.

Ne že by tehdy nenastávaly situace, kdy by o svobodu slova šlo. Probíhala policejní vyšetřování i občanskoprávní procesy. Ale pokud vás skutečně zajímala svoboda projevu jako koncept (na rozdíl od předmětu či tématu těch sporů), pak jste asi museli číst blog Tomáše Peciny. Ten se systematicky věnoval mimo jiné procesům s aktéry extrémně pravicové scény obviňovanými například z šíření nacistické literatury, analyzoval jejich právní stránku, žaloby, znalecké posudky.

 

Pokud si říkáte, jaký Pecina, dává vám to odpověď na otázku, zda jste se zajímali o svobodu projevu. Do širšího informačního prostoru tato problematika tuším pronikla jen jedenkrát, a to když advokátní komora zavedla kárné řízení se svým členem Petrem Kočím. Uložila mu roční zákaz výkonu činnosti kvůli tomu, že se snažil zpochybnit znalecký posudek mimo jiné tím, že znalec je Žid. Ale více se o těchto procesech nedebatovalo, do zpravodajství pronikly nanejvýš suchým oznámením rozsudku (a někdy ani to ne, zejména když se žaloba rozsypala).

Ze svobody projevu se stalo téma u nás i globálně teprve v důsledku několika kroků. Nejdříve přišlo masové rozšíření sociálních sítí a přesun politické aktivity na ně. Pak přišel brexit a zvolení Donalda Trumpa v roce 2016, jež vzbudilo u části publika paniku. Nečekané výsledky těchto voleb si neuměli vysvětlit a vysvětlení hledali v zahraničních dezinformačních operacích. Jejich vliv na výsledek voleb se sice nikdy neprokázal, jenže to se už mezitím vytvořil sektor boje s dezinformacemi, který myšlenku ve vlastním zájmu rozvíjel a udržoval při životě. To pak pokračovalo za covidové pandemie a dál s vypuknutím války na Ukrajině. Informační prostor začal být pojímán jako nový pros