Selhání eDokladů u voleb. Je třeba digitalizovat za každou cenu?

KOMENTÁŘ

Selhání eDokladů u voleb. Je třeba digitalizovat za každou cenu?
Technickou organizaci voleb ale hyzdil jeden aspekt – nefunkční aplikace eDoklady. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Volby jsou za námi a Česká republika znovu potvrdila, že se v jejich organizaci řadí ke světové špičce. I přes zvýšený zájem byly fronty relativně krátké, výsledky spočítané za pár hodin a všeobecně přijímané. Již v neděli ráno si tak prezident mohl na Hrad pozvat vítěze i poražené voleb, aby s nimi probral další kroky. Takováto rychlost a stabilita není zcela běžná ani na západ od nás. Technickou organizaci voleb ale hyzdil jeden aspekt – nefunkční aplikace eDoklady.

Pro aplikaci, skrze kterou je možné mít občanský průkaz uložený v mobilu, to měla být zářná chvíle. I když elektronickou občanku lze již používat na úřadech nebo při prokazování se policii, toto byly první volby, kdy bylo možné před komisí vítězoslavně vytasit svůj telefon místo plastové kartičky. Zjevně toho využila řada nadšenců digitalizace, momentálně má eDoklady aktivované asi 800 tisíc lidí, kteří ale ve volebních místnostech narazili. Aplikace řadě z nich nefungovala. Jednou z postižených byla i šéfka TOP 09 a předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která se musela vrátit domů pro fyzickou občanku. Zájem evidentně překvapil Digitální a informační agenturu (DIA), jež má systém na starosti. Důvodem problémů podle ní bylo přetížení.

 

Zatímco DIA horečně pracovala na stabilizaci, které se definitivně podařilo dosáhnout až hodinu před koncem hlasování, politici se obviňovali, kdo za selhání může. Zatímco někteří ukazovali prstem na Piráty, kteří se v minulosti chlubili tím, jak zavedení eDokladů a digitalizaci perfektně zvládli, Piráti ze selhání obvinili ministra Mariana Jurečku, který je v současnosti také vicepremiérem pro digitalizaci. Podle nich podcenil přípravu na vyšší zátěž.

Nicméně celá debata se točí kolem otázky, kdo za problém může, a ne zda nekonečně kupředu postupující digitalizace musí být vždy ku prospěchu.

Nejsme žádní luddité, abychom byli proti technologickému pokroku – digitalizace v mnoha případech šetří čas i peníze. Právě případ eDokladů však ukazuje, že její výhody nejsou vždy zcela zřejmé. Aplikaci nelze použít k ověření identity na internetu, pouze v reálném světě. Hlavní výhodou tak je, že nemusíte u sebe nosit kartičku, nevýhodou, že jste náchylní minimálně na výpadky systému.

Na svých webových stránkách se eDoklady dušují, že elektronickou občanku je nemožné zfalšovat, údaje jsou bezpečně uložené ve vašem mobilu a není sledována státem. Nemáme důvod eDoklady podezírat z nepravdy. Nakolik jsou eDoklady opravdu odolné proti nějakému hacknutí, neumíme posoudit. I když nepochybujeme, že stát jejich užívání nesleduje, neznamená to, že by někdy v budoucnu nemohl začít. Nicméně i pokud toto ujišťování vydrží na věčné časy, volby prokázaly problematičnost systému.

Představme si Česko za pár let, kdy drtivá většina lidí má eDoklady. Povinnost vlastnit i reálný občanský průkaz byla zrušena, obnovení dokladu z jakýchkoli důvodů lze vyřídit od počítače, čehož mnoho lidí rádo využije. Plastová občanka sice není zcela minulostí, ale stát tu digitální tvrdě tlačí – jednak z pocitu, že co je elektronické, to je lepší, zadruhé z ekologických důvodů. Kolik plastu se tím ušetří!

Nastává ale celostátní výpadek systému. Může jít o nějakou chybu, elektronický útok nepřátelské země nebo vydírání ze strany hackerů. Velká část země nemůže prokázat svou identitu. Republika je paralyzovaná. Opravdu katastrofický scénář by nastal, pokud by k výpadku došlo znovu v den voleb. Tentokrát by nešlo o pár naštvaných voličů, kteří by se museli vrátit domů, ale o ohrožení legitimity hlasování.

V zahraničí už máme příklady podobných výpadků. Letos 19. července v Dánsku na několik hodin vypadl systém pro platby kartou. V zemi, kde 90 % transakcí v obchodech probíhá elektronicky, to znamenalo znatelný problém. Zkolabovala například doprava na mostě Storebæltsbroen spojujícím dva největší dánské ostrovy, jelikož nebylo jak zaplatit mýto.

Nebo přesně rok předtím chybná aktualizace antivirového programu od společnosti CrowdStrike způsobila zamrznutí zhruba 8,5 milionu počítačů po celém světě. Výsledkem byla paralýza letišť, nemocnic, médií, bank a úřadů po celé planetě. Zrušeno bylo 5078 letů a celosvětové škody se odhadují na 10 miliard dolarů.

Na národní úrovni podobné výpadky zažily třeba v roce 2022 Kanada a v roce 2023 Austrálie.

Výhoda plastu a papíru je v tom, že nemůže spadnout ani ho nikdo nehackne. Případ eDokladů ukazuje, že digitalizace může zajít příliš daleko.