Německo děsí rekordní počty firemních bankrotů. Dusí je byrokracie i ztráta konkurenceschopnosti

Počet firemních insolvencí v Německu dosáhl v uplynulém roce nejvyšší úrovně za posledních dvacet let. Celkem bylo zaznamenáno 17 600 bankrotů, což podle ekonomů odráží dlouhodobé problémy německé ekonomiky. Výrazně pak vyrostl počet bankrotů velkých firem. Podle expertů jde o důsledky několikaleté stagnace ekonomiky, nejde tak jen o krátkodobé potíže, ale o dlouhodobý vážný stav, který přirovnávají k horečce.

Deník Bild poukazuje na to, že jde o průměrně 48 bankrotů denně. Zvláště výrazně vzrostl počet insolvencí velkých firem. Studie poradenské společnosti Falkensteg uvádí, že v minulém roce zkrachovalo 471 podniků s ročním obratem přesahujícím deset milionů eur. To představuje meziroční nárůst přibližně o 25 procent. Autor studie a partner společnosti Falkensteg Jonas Eckhardt uvedl, že od nejnižšího bodu po pandemii covidu-19 v roce 2021 se počet velkých insolvencí téměř ztrojnásobil. Stav německé ekonomiky podle serveru Die Welt přirovnal Eckhardt k situaci, kdy už nejde jen o „bolest hlavy“, ale o „horečku“.

Analytici zároveň neočekávají, že by se situace v nejbližší době výrazně zlepšila. Podle odhadů Falkenstegu by mohl počet velkých firemních bankrotů v roce 2026 dále vzrůst o deset až dvacet procent a dosáhnout zhruba 530 případů. Pod největším tlakem má zůstat především zpracovatelský průmysl. Studie upozorňuje, že německá ekonomika se bude v roce 2026 zotavovat jen velmi pomalu, protože se zde kumuluje několik strukturálních problémů zároveň. Mezi ně patří postupná ztráta konkurenceschopnosti, nedostatek kvalifikovaných pracovníků, rozsáhlá byrokracie a stagnující investice.

ECHO PORADA: Přijde msta Motoristů za urputnost Petra Pavla? Poradí si někdo s Trumpem?

Zpracovatelský průmysl je podle autorů studie zasažen obzvlášť silně. Firmy se potýkají s nadbytečnými kapacitami a klesajícími maržemi, což narušuje jejich obchodní modely a komplikuje potřebnou transformaci. Další tlak může přinést i nový pětiletý plán Číny, jehož zveřejnění se očekává v únoru a který se zaměřuje na technologickou soběstačnost. Tento krok by mohl zvýšit konkurenční tlak na klíčová německá odvětví, zejména strojírenství a automobilový průmysl.

Studie jako hlavní příčiny rostoucího počtu insolvencí uvádí kombinaci strukturálních krizí v automobilovém a strojírenském sektoru, dlouhodobě slabou spotřebitelskou poptávku a geopolitickou nejistotu. Podle Jonase Eckhardta už pro mnoho středně velkých podniků nejde jen o běžné hospodářské zpomalení, ale o otázku samotného přežití. Varoval, že cyklický pokles se postupně mění ve strukturální kolaps a že impulzy ze státních infrastrukturních programů zatím zůstávají jen málo znatelné.

ECHO SALON: Hlavně chodit po schodech! Jak vidí rok 2026 pražští politici

Detailní pohled na jednotlivá odvětví ukazuje výrazné rozdíly. V roce 2025 byli nejvíce postiženi výrobci kovových výrobků, u nichž bylo zaznamenáno 65 insolvencí. Tento sektor se tak poprvé dostal na první místo negativního žebříčku a předstihl automobilové dodavatele. Oproti předchozímu roku jde o nárůst o více než 35 procent. Počet bankrotů mezi automobilovými dodavateli zůstal s 59 případy na vysoké úrovni. Největší relativní nárůst zaznamenaly elektrotechnické firmy, kde se počet insolvencí zvýšil téměř o 77 procent na 53 případů.

V oblasti spotřebního sektoru byl vývoj nejednoznačný. Zatímco počet insolvencí v maloobchodě klesl zhruba o deset procent, u výrobců potravin a spotřebního zboží vzrostl přibližně o 30 procent.