„Nejdřív kontrola, pak rušení.“ Babišova státní ČT se blíží, hned to ale také nebude

Plán hnutí ANO na zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas se zatím odkládá, ale zřejmě ne o moc. Podle předsedy hnutí Andreje Babiše bude možné přistoupit ke změně až poté, co zákon umožní kontrolovat hospodaření obou institucí Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). „Samozřejmě, že to plánujeme, ale nejdřív musíme mít zákon, kde je možno Českou televizi a Český rozhlas kontrolovat Nejvyšším kontrolním úřadem,“ uvedl Babiš před několika dny v novém dílu podcastu Sorry jako.

K rozšíření pravomocí NKÚ se nyní schyluje v Senátu. Horní komora začala minulý týden projednávat ústavní novelu, která by úřadu umožnila prověřovat hospodaření veřejnoprávních médií. Pokud návrh projde výbory, mohl by ho Senát postoupit Poslanecké sněmovně na konci listopadu. „Cílem je zvýšit průhlednost hospodaření České televize a Českého rozhlasu,“ vysvětlila iniciátorka návrhu senátorka Hana Kordová Marvanová (ODS a TOP 09).

Babiš: nejdřív kontrola, pak rušení poplatků

Předseda ANO podmiňuje zrušení poplatků právě přijetím této novely. „Priorita je, aby hospodaření kontroloval NKÚ. Až to NKÚ zkontroluje, budeme se bavit o hospodaření a hledat synergie a úspory, které tam určitě jsou,“ řekl Babiš.

Podle něj má smysl uvažovat i o sloučení České televize a rozhlasu. „Dva generální ředitelé, dvojí vedení, dva internetové portály, logistika – tam všude lze šetřit. V Rakousku mají například televizi a rozhlas spojenou. Financování ze státního rozpočtu mají v 17 zemích EU, tedy většině. Není to nic, co by znamenalo konec demokracie nebo veřejnoprávních médií,“ doplnil.

Jeho první místopředseda Karel Havlíček dodal, že ANO chce „udělat to, co udělalo sedmnáct zemí Evropské unie – přejít z koncesionářských poplatků na rozpočtové financování“.

SPD souhlasí, Motoristé sobě váhají

Plán rušit poplatky a financovat média přímo ze státního rozpočtu podporuje i SPD. Ve svém programu má hnutí zrušení poplatků a sloučení ČT, ČRo i České tiskové kanceláře do jedné státem financované zpravodajské instituce.

Naopak třetí koaliční partner, Motoristé sobě, je proti přímému rozpočtovému financování. „Nechceme, aby veřejnoprávní média byla financována přímo ze státního rozpočtu – tím by se stala vládními,“ uvádí hnutí ve svém programu.

Poslanec a kandidát Motoristů na ministra kultury Oto Klempíř označuje sloučení ČT a ČRo za nevýhodné, přesto vidí prostor pro úspory a modernizaci. „Měla by se na povolební dobu dobře připravit, naplánovat vlastní rozvoj i programovou skladbu a najít vyvážený koktejl pro všechny,“ míní. Zároveň vyzval, aby média doložila, „že stovky milionů ze zvýšených koncesionářských poplatků budou vynaloženy s rozvahou, kreativně a úsporně“.

Klempíř zdůraznil, že podpora kultury nemá být aktivistická, ale založená na kvalitě a společenském přínosu. „Televize ani rozhlas přece nemají moralizovat nebo papouškovat cizí názory, ale kultivovat, vzdělávat, bavit a uchovávat tradice národa,“ doplnil.

Kritici: Hrozí ztráta nezávislosti

Opoziční politici i odborníci varují, že přechod na rozpočtové financování by mohl znamenat omezení nezávislosti veřejnoprávních médií. „Andrej Babiš chce převést ČT a ČRo pod stát. Stejný scénář jako u Fica a Orbána – média pod palcem vlády,“ reagoval předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.

Ředitel společnosti Ami Digital Vladan Crha připomněl, že Česká televize a Český rozhlas se dlouhodobě těší vysoké důvěře veřejnosti i pozitivnímu mezinárodnímu hodnocení. „Blíží se však volby do mediálních rad, a tam se nové složení Sněmovny určitě promítne,“ upozornil.

Datový ředitel Creative Dock Adam Hanka dodal, že „nezávislost médií veřejné služby po volbách neporoste“. Podle něj hrozí, že tlak na jejich ovládnutí bude sílit. „Sloučení ČT a ČRo nebo změna jejich financování by vedly k omezení nezávislé žurnalistiky a tím i k nižší informovanosti občanů,“ varoval Hanka.

Novela v Senátu jako klíčový krok

Senátní návrh, který má dát NKÚ právo kontrolovat hospodaření ČT a ČRo, je tak nyní považován za první krok k možným větším změnám. Pokud ho Senát schválí a pošle Sněmovně, může se o něm rozhodovat už v prvních měsících příštího roku.

Do té doby zůstanou televizní a rozhlasové poplatky v platnosti – po letošním zvýšení na 150 korun měsíčně u České televize a 55 korun u rozhlasu.