„Nechceme dluhy eurozóny a zdražování.“ Česko se zřejmě příští roky k euru nepřiblíží

Česká republika se v příštích letech s velkou pravděpodobností k přijetí eura nepřiblíží. Pokud by po volbách vznikla vláda vedená hnutím ANO, které zřejmě bude potřebovat koaliční partnery typu hnutí STAČILO!, Motoristé či SPD, euro by prozatím zůstalo mimo hru. Všechny tyto strany zavedení společné evropské měny jednoznačně odmítají – a většina veřejnosti je na stejné vlně.

„Nepodporuji, zavádět euro chce koalice Spolu. Když budou nedej Bože znovu ve vládě, nemám pochyb, že euro zavedou. My nechceme ručit za dluhy států eurozóny, které mají podstatně vyšší zadlužení. Přechodem na euro by zase všechno podražilo,“ prohlásil předseda ANO Andrej Babiš. Podle něj by Česko mělo jít stejnou cestou jako „bohaté severské země typu Dánska či Švédska“ a zůstat u koruny.

Podobně ostře se vyjadřují i možní Babišovi partneři. Předsedkyně hnutí STAČILO! Kateřina Konečná varuje: „Euro znamená zdražení. Ukazují to zkušenosti například z Chorvatska, které euro přijalo nedávno. Jsem proti tomu, abychom se vzdali české koruny, čímž bychom se mimo jiné vzdali i další části své suverenity.“ STAČILO! chce navíc umožnit lidem o přijetí eura rozhodovat v referendu.

Motoristé vedení Petrem Macinkou hovoří podobně. „Odmítáme euro. Odmítáme zrušení české koruny, která funguje a jejíž plovoucí kurz dobře plní svou funkci. Navíc bychom se vzdáním se koruny zbavili další části naší suverenity a podřídili se ještě více Bruselu,“ tvrdí.

SPD vedená Tomiem Okamurou se staví k euru stejně vyhraněně: „Zásadně odmítáme přijetí eura v ČR, protože to není pro ČR výhodné. Museli bychom ručit za dluhy totálně zadlužených velkých států západní Evropy, na které přitom nemáme žádný vliv. Navíc, jak vidíme na příkladu Slovenska či Chorvatska, přijetí eura způsobilo zdražení. Navíc česká koruna je i národním symbolem.“

Veřejnost euro spíš nechce

Obavy z drahoty sdílí i veřejnost. Podle dřívějšího průzkumu Medianu z počátku roku 2024 si více než dvě třetiny Čechů myslí, že přijetí eura by pro ně nebylo prospěšné. Tři z pěti lidí by navíc chtěli o tak zásadní změně hlasovat v referendu. „To, že je pro ně euro přínosné, říkají především studenti. Říká to 45 procent z nich. A dále to často uvádějí podnikatelé, tam to říkají dva z pěti podnikatelů,“ uvedl spoluautor průzkumu Ivan Cuker.

Zatímco politická reprezentace se k euru staví skepticky, podnikatelé o něj často stojí. Průzkum společnosti PwC ukázal, že téměř 70 procent generálních ředitelů českých firem považuje přijetí eura za byznysově přínosné. „Sedm z deseti šéfů přesvědčených o pozitivním dopadu eura na jejich firmu je už hodně silný signál vyslaný nové vládě vzešlé z podzimních voleb,“ řekl partner PwC Jan Brázda.

Podniky si od eura slibují hlavně úsporu transakčních nákladů, odstranění kurzových rizik a posílení důvěry investorů. Na druhé straně analytici varují před ztrátou měnové autonomie nebo rizikem přenosu dluhových problémů jižních států eurozóny.

Kdo euro podporuje?

Z politiků podporují zavedení eura zejména představitelé dnešní vládní koalice a Piráti. Vicepremiér a šéf STAN Vít Rakušan je jednoznačně pro: „Rozhodně ano. Česko by mělo přijmout euro v nejbližším možném termínu. Paralelně s tím ale musí probíhat věcná diskuse, která vyvrátí mýty o euru.“

Podobně se vyjadřuje i místopředseda Pirátů Zdeněk Hřib: „Chceme přijmout euro co nejdříve, pomůže to nejen naší ekonomice, ale i posílí Evropu, bez které nemá naše ekonomika ve světě velmocí šanci. Euro přinese stabilní měnu, stabilnější ekonomiku a výhody pro podniky i občany. Euro zlevní hypotéky i obsluhu státního dluhu až o 30 miliard.“

Premiér Petr Fiala z ODS k věci přistupuje zdrženlivěji. Připomíná, že sice došlo ke splnění jednoho z hlavních Maastrichtských kritérií – snížení deficitu veřejných financí pod 3 % HDP – ale chybí podpora veřejnosti: „Pro rozhodnutí o spuštění procesu přijetí eura je klíčová většinová podpora veřejnosti. Tato podmínka zatím naplněna není.“

Skepticky se vyjadřuje i bývalá ministryně práce Jana Maláčová, která zdůrazňuje rozdíly v mzdách mezi ČR a západem: „V současnosti není přijetí eura ani výhodné, ani populární. Dokud nedojde k dalším potřebným reformám EU a zejména k výraznému přiblížení českých výplat směrem k těm západním, nebudeme přijetí společné měny prosazovat.“

Česko se při vstupu do Evropské unie v roce 2004 zavázalo euro přijmout, avšak bez stanovení konkrétního termínu. Z deseti států, které do EU vstoupily ve stejném roce, euro nepřijalo už jen Česko, Polsko a Maďarsko. Společnou měnu dnes využívá 20 z 27 členských států EU, nejnověji od roku 2023 Chorvatsko. Brzy se přidá také Bulharsko.