Malé strany mimo hru. Letos propadlo půl milionu hlasů, stát i tak rozdá stovky milionů

PORAŽENÍ VOLEB

Malé strany mimo hru. Letos propadlo půl milionu hlasů, stát i tak rozdá stovky milionů
Stačilo bude nakonec i tak profitovat. Foto: Michal Čížek
1
Domov
Jan Hrdlička
Sdílet:

Letošní volby do Poslanecké sněmovny potvrdily, jak neúprosný je český volební systém vůči menším stranám. Z pětadvaceti kandidujících subjektů překročilo pětiprocentní hranici jen šest. Všechny ostatní zůstaly mimo Sněmovnu, a hlasy jejich voličů se tak do přepočtu na mandáty nepromítly.

Přesto se z peněz státního rozpočtu na ně nezapomene. Podle propočtů ČTK stát letos mezi strany a hnutí rozdělí zhruba 545 milionů korun. To je o třicet milionů více než po minulých volbách. Na příspěvek za hlasy mají nárok všechny subjekty, které získaly alespoň 1,5 procenta hlasů, a na stálý příspěvek na činnost ty, které dosáhly alespoň tří procent.

Kdo zůstal pod čarou

Těsně pod hranicí pěti procent skončilo hnutí Stačilo!, v jehož čele stáli bývalí představitelé KSČM a sociální demokracie. I když se mu vstup do Sněmovny nezdařil, získalo kolem čtyř procent hlasů a jako jediné mimoparlamentní uskupení bude mít nárok na státní dotaci nejen za hlasy, ale i na stálý příspěvek na činnost – 8,6 milionu korun ročně.

„Příspěvek na činnost vyplácí stát těm stranám, které získají alespoň tři procenta hlasů. Základ činí šest milionů korun ročně a za každé další procento se navyšuje o dva miliony,“ připomíná politolog Lukáš Jelínek. Podle něj je systém konstruován tak, aby i menší, ale stabilní subjekty měly šanci přežít mezi volbami a účastnit se veřejné debaty.

Zcela bez podpory zůstanou naopak projekty, které nedosáhly ani jednoho procenta. Typicky jde o Přísahu Roberta Šlachty, jež v roce 2021 atakovala pětiprocentní hranici, letos však získala sotva jedno procento. Bez šance jsou i hnutí Česká republika na 1. místě!, Švýcarská demokracie, Levice, VÝZVA 2025, SMS – Stát má sloužit nebo Moravské zemské hnutí. Jejich výsledky se pohybovaly v řádu desetin procenta.

„Propad menších stran je logickým důsledkem tříštění protestní scény. Mnohé z těchto projektů se profilují podobně a konkurují si o stejný typ voliče,“ upozorňuje politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd UK.

Jak funguje státní financování stran

Systém příspěvků je v Česku pevně ukotvený v zákoně o politických stranách a hnutích a má tři základní složky:

Příspěvek za hlasy – stát vyplácí 100 korun za každý získaný hlas. Z tohoto titulu získá nejvíce peněz vítězné hnutí ANO (194 milionů korun), následované koalicí Spolu (131 milionů), hnutím STAN (63 milionů), Piráty (50 milionů), SPD (44 milionů), Motoristy sobě (38 milionů) a Stačilo! (24 milionů).

Příspěvek na činnost – vyplácí se každý rok po celé volební období. Získají ho jen subjekty s více než třemi procenty hlasů. Maximální výše činí 10 milionů korun ročně pro samostatně kandidující subjekty a 85 milionů za čtyřleté období pro koalice.

Příspěvek za mandát – 900 tisíc korun za každého zvoleného poslance. Tento příspěvek se vztahuje pouze na parlamentní strany.

„Ve výsledku se může stát, že i politické strany, které do Sněmovny neproniknou, obdrží od státu desítky milionů korun,“ říká ekonom David Marek. „Systém je záměrně nastaven tak, aby zabránil úplnému zániku menších subjektů po každých volbách. Stabilizuje politickou soutěž, i když z hlediska efektivity se dá diskutovat, jestli neudržuje při životě strany bez reálného vlivu.“

Z příspěvků za hlasy se také hradí volební kampaně. Výpočty ČTK ukazují, že například SPD letos utratila za jeden hlas zhruba 160 korun, zatímco ANO jen 46 korun. Díky státním dotacím tak hnutí Andreje Babiše na volbách dokonce vydělá – z příspěvků dostane o desítky milionů více, než kolik do kampaně investovalo.

Půl milionu hlasů mimo hru

Oproti minulým volbám, kdy propadl rekordní milion hlasů – nejvíce v historii České republiky – je letošní výsledek výrazně příznivější.
Podle propočtů na základě letošních výsledků propadlo přibližně 500 tisíc hlasů, tedy asi deset procent všech platných hlasů. Jinými slovy, přibližně půl milionu voličů letos hlas odevzdalo, ale jejich hlasy se nepřetavily v poslanecké mandáty.

„Nižší počet propadlých hlasů souvisí s tím, že do Sněmovny proniklo více subjektů – celkem sedm, pokud započítáme i třístrannou koalici Spolu,“ vysvětluje Švec. „Zároveň se letos neroztříštila tolik protestní scéna jako v roce 2021, kdy o stejné voliče soupeřily čtyři či pět různých antisystémových uskupení.“

Historická data Českého statistického úřadu ukazují, že počet propadlých hlasů silně kolísá v závislosti na roztříštěnosti scény:

  • 2006: 319 tisíc
  • 2010: 985 tisíc
  • 2013: 625 tisíc
  • 2017: 317 tisíc
  • 2021: 1 069 359
  • 2025: přibližně 500 000

Rok 2021 tak zůstává rekordní, zatímco letošní volby se vrátily blíže k průměru posledních dvou desetiletí.

Politické důsledky: ztráty známých jmen

Na rozdíl od malých stran se do dolní komory dostali Piráti, Motoristé sobě a tradiční parlamentní subjekty. Přesto letošní volby znamenaly konec pro řadu známých poslanců.

Mandát neobhájil předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, který v Praze skončil pátý, zatímco Piráti získali čtyři mandáty.

Bez křesla zůstane i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jenž může do Sněmovny proniknout nanejvýš jako náhradník. Stejně tak se loučí místopředseda SPD Radek Rozvoral.

Naopak ve Sněmovně zůstane rekordman Marek Benda (ODS), který v parlamentu zasedá s krátkou mezerou od roku 1990, stejně jako místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) nebo Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Peníze i bez mandátů

Přestože do dolní komory proniklo jen šest uskupení, na státních příspěvcích si letos sedm stran a hnutí rozdělí přes půl miliardy korun.
Největší část připadne vítěznému hnutí ANO, které získá přibližně 194 milionů korun. Následují Spolu se 131 miliony a STAN s 63 miliony. Na opačném konci stojí právě mimoparlamentní Stačilo!, které si připíše 24,2 milionu korun.

Přestože ve volbách neuspělo, bude mít hnutí finanční zázemí srovnatelné s menší parlamentní stranou. „Stačilo! se tak může stát novým dlouhodobým hráčem na protestní scéně a konkurentem SPD,“ míní politolog Jelínek. Naopak většina malých hnutí bez státní podpory zřejmě brzy zanikne – podobně jako většina krátkodechých projektů z minulosti.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Andrej Babiš to řekl písní

KOMENTÁŘ

Vítězství ANO v letošních volbách ozvučil hit italské kapely Ricchi e Poveri, píseň Sarà perché ti amo z roku 1981. Andrej Babiš ji pouštěl, když vystupoval z ...

00:08

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články