České školy začínají zakazovat mobily. Reakce odborníků je rozpačitá

Do předvolebních debat se vrátil jeden z evergreenů, otázka, zda zakázat dětem používání mobilních telefonů na školách. Zatímco tam, kde už to vyzkoušeli, popisují často efekt jako kouzelné mávnutí proutku, po kterém se děti začnou znovu bavit mezi sebou, běhat po chodbách a lépe se soustředí, část odborníků zůstává k zákazům naopak skeptická. Stejná pak zůstává situace i mezi politiky. A zatímco v některých zahraničních zemích už se k plošným zákazům uchýlili, v Česku se tak děje už roky na úrovni jednotlivých škol.

Zákaz mobilních telefonů na školách se jako téma periodicky vrací, v minulém roce například vyvolalo pozdvižení, když se radní v čele se starostou Jiřím Čunkem ve Vsetíně rozhodli pro plošný zákaz na místních školách. Nyní si ho do volebního programu vepsalo hnutí ANO. „Moderní technologie a jejich využívání patří do výuky, ale závislost na sociálních sítích a mobilech do školy nepatří, přestávky mají děti trávit v reálném světě a aktivně,“ stojí v programu hnutí.

Podle kandidáta za hnutí na post ministra školství a bývalého ministra Roberta Plagy je třeba rozlišovat míru zákazu či regulace na jednotlivých stupních základních škol či na středních školách, ale tam, kde si to zkusili, si zákaz podle něj chválí. „Když se podíváte na studie z Nizozemska či Francie, kde jsou mobily ve školách zakázány, respektive nejsou používány o přestávkách, a podíváte se na koncept aktivní školy, tedy máte o přestávce nějakou možnost vyžití, ze studií vychází, že se zlepšilo klima na škole, žáci se spolu opět začali bavit,“ řekl Robert Plaga na studentské debatě Zavolíme!.

Naopak v koalici Spolu jsou k zákazům skeptičtější. „My přece nemůžeme školu izolovat od zbytku společnosti, která používá telefon od rána do večera a bude. Musíme ve škole vytvořit podmínky pro to, aby se dítě s tou technologií mohlo seznamovat, ale smysluplně, racionálně a kreativně,“ řekla deníku Echo24 kandidátka na ministryni školství za Spolu a poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) s tím, že k tomu mohou sloužit investice do technologií či softwaru na školách.

Podobně pak reagovala například v debatě Zavolíme! i ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). „Nemyslím si, že nějakým dalším zákazem něco změníme, naučme děti s telefony pracovat. Řešíme to všichni jako rodiče, kdy jsou děti na mobilech, kdy nejsou, kdy nás to trápí. Ale tím, že něco zakážeme, vyvoláváme vždy ještě větší touhu a nastavujeme to, že se to obchází. Jsem přesvědčena, že když škola bude mít takovou atmosféru, klima, kolektiv, bude tam otevřený pedagog, v zásadě děti, studenti nemají nutnou potřebu být na mobilech. Je to vidět každé léto, že když děti mají aktivitu, nepotřebují to. Stejně tak jako my se ve finále raději bavíme mezi sebou, děti to mají stejně. Pojďme z telefonů udělat něco, co je součástí našeho života, pojďme je začlenit do výuky a bavme se o tom, jak je používat, aby z toho nevznikaly problémy týkající se komunikace či duševního zdraví,“ uvedla Eva Decroix.

Jednoznačný pohled nemají ani odborníci. David Šmahel z Masarykovy univerzity se na únorové akci Týden pro wellbeing ve škole při argumentaci opíral kromě jiného o svůj výzkum týkající se dopadů technologií na wellbeing, tedy osobní pohodu, u adolescentů. Vyplynulo z něj, že používání mobilů zvyšuje stres zhruba u 20 procent zkoumaných dospívajících, na většinu to nemá žádný dopad. „Sociální sítě měly malý vliv na zhoršení nálady. Dále jsme zjistili, že technologie nemají vliv na sociální kompetence,“ uvedl. Hlavním sdělením je, že všichni adolescenti nejsou stejní a dopady technologií se liší podle individuálních charakteristik. „Zákaz mobilů ve školách by měl být založený na výzkumu a naše ukazují, že to nemá opodstatnění. Evropská skupina vědců také výrazně argumentuje právy dítěte být on-line, být ve spojení s rodinou a kamarády,“ uvedl tehdy.

Na stranu zákazu se zase kloní podle některých průzkumů učitelé. Například podle průzkumu, který ke konci roku mezi učiteli uskutečnil vydavatel učitelských průkazů ITIC, společnost GTS Alive, by si zákaz mobilních telefonů přálo 73 procent českých učitelů. Podle šetření České školní inspekce platí úplný zákaz mobilů ve 14 procentech českých škol. Čtyři pětiny používání mobilních telefonů nějak omezují, pět procent naopak vůbec. Školy však často umožňují využít „zakázané“ telefony v případě, že se tak rozhodne pedagog pro účely výuky.

Mezi nejčastější důvody pro omezení školy uvádějí narušování výuky, nižší koncentraci žáků, obavy z pořizování audio či videonahrávek s úmyslem poškodit spolužáky či pracovníky škol, sdílení nevhodného obsahu mezi žáky či nižší míru sociálních kontaktů.

A některé české školy si skutečně zákaz v průběhu let pochvalují. Ten jde přitom ze zákona na škole zavést skrze změnu školního řádu, který vydává ředitel školy po schválení školskou radou. To svým stanoviskem posvětila v roce 2020 Česká školní inspekce, nově je takový zákaz možné zavést díky tehdejší novele školského zákona.

Například Francie zakázala žákům základních a středních škol používat telefony v prostorách školy už v roce 2018. Norsko nedávno oznámilo zavedení minimální věkové hranice 15 let pro užívání sociálních sítí. Používání mobilních telefonů ve školách i školních družinách se chystá zakázat například i dánská vláda.