Zákon jsme rozpočtem neporušili, říká Schillerová. Za schodek podle ní nese vinu bývalý kabinet

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se nedomnívá, že by vláda Andreje Babiše (ANO) porušila zákon o rozpočtové odpovědnosti navzdory tomu, že schválila deficit ve výši 310 miliard korun, což je více, než zákon nominálně umožňuje. Podle ní totiž zákon nepamatuje na mimořádné situace, za kterých kabinet rozpočet projednával. Do sněmovny zamíří také návrh úpravy zákona o rozpočtové odpovědnosti a rozpočtových pravidel. Podle Schillerové se musel zrevidovat „zpackaný rozpočet“ navrhovaný vládou Petra Fialy (ODS). Na tiskové konferenci uvedla, že za schodek nese plně vinu bývalý kabinet, návrh vlády Andreje Babiše (ANO) je podle ní transparentní.

Návrh státního rozpočtu na letošní rok, který schválila vláda, počítá s příjmy 1,978 miliardy korun a s výdaji 2,288 miliardy korun bez vlivu projektů Evropské unie. Proti návrhu předchozího kabinetu se očekávané příjmy snížily o 5,2 miliardy korun, výdaje vzrostly o 18,8 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Ke snížení příjmů rozpočtu přispělo zejména snížení očekávaného dopadu zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, které už dříve označoval za nadhodnocené Výbor pro rozpočtové prognózy. Naopak očekávané inkaso daňových titulů se zvýšilo. Výdaje vzrostly v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí či u transferů do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Rostou také výdaje na podporované zdroje energie (POZE), naopak stát letos nebude poskytovat půjčku na stavbu nových jaderných bloků elektrárny Dukovany.

Premiér Babiš uvedl, že rozdíl mezi návrhem Fialovy vlády a Babišovy vlády je „jenom“ 24 miliard díky škrtům, které kabinet našel. „My jsme stáli před rozhodnutím, zda ukončit veškeré investice do dopravní infrastruktury, na které chybělo 47 miliard, ale to by podle nás bylo špatně. Pokud bychom tam ty peníze nedali, tak bychom nemohli pokračovat v rozvoji dopravních staveb,“ řekl Babiš. Deficit podle něj bude 2,11 procenta v poměru k HDP, což překračuje zákon o rozpočtové odpovědnosti.

Schillerová na tiskové konferenci uvedla, že výsledný deficit výsledkem práce vlády Petra Fialy. Podle ní nicméně neporušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, neboť limit pro výdajové rámce se vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení sněmovnou, řekla Schillerová. Do sněmovny pošle změnu jak zákona, tak rozpočtových pravidel.

K překročení pravidel pro rozpočtové výdaje došlo například podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. Připomněl, že odmítnutý návrh kabinetu Petra Fialy (ODS) se schodkem 286 miliard korun využíval výjimku z pravidel na výdaje v rozsahu 49 miliard korun, která se týkala obranných výdajů a půjčky na stavbu jaderných bloků v Dukovanech. „Vláda tedy navrhuje utratit 73 miliard korun nelegálních výdajů v době růstu a nízké nezaměstnanosti, kdy dobrý hospodář deficity snižuje, rozhodně nezvyšuje,“ napsal Kalousek na X.

Ministerstvo financí uvedlo, že vláda rovněž schválila povinnou transpozici unijních pravidel do zákona o rozpočtové odpovědnosti. „Klíčovou změnou je přechod od strukturálního salda k pravidlu růstu čistých výdajů. Tato technická změna sama o sobě nemá vliv na schválenou trajektorii konsolidace ani nerozvolňuje fiskální mantinely do roku 2028,“ uvedlo MF na síti X.

Podle aktuálního znění zákona obecně smí celkové výdaje sektoru veřejných institucí překročit očekávané příjmy nanejvýš o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP). Saldo se přitom očišťuje o vliv hospodářského cyklu. Zároveň se omezení výdajů nevztahuje na jednorázové operace a na výdaje na obranu nad zákonem stanovená dvě procenta HDP.

Vzhledem k vysokým schodkům v době pandemie novela zákona z roku 2023 nastavila postupné přibližování deficitu k jednoprocentnímu cíli. Zákon tak stanovil pro rok 2024 maximální schodek veřejných financí na 2,75 procenta HDP, loni měl činit 2,25 procenta HDP, letos 1,75 procenta HDP a v roce 2027 klesnout na 1,25 procenta HDP. K obecnému jednoprocentnímu cíli by se měly veřejné finance vrátit od roku 2028.

Při schválení původní podoby pravidel rozpočtové odpovědnosti byl maximální deficit veřejných financí stanoven na 0,75 procenta HDP. Ke zmírnění omezení na jedno procento přistoupila EU s ohledem na situaci po pandemii koronaviru. Dluhovou brzdu zákon stanovuje jako opatření k nápravě veřejných financí při dosažení zadlužení 55 procent HDP. V takovém případě musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.