František Palacký: První český politik s vizí

V anketě „Největší Čech“, pořádané Českou televizí v roce 2005, se František Palacký umístil na 15. místě. Přitom ještě za svého života dosáhl obrovského společenského uznání a byl uctíván jako „Otec národa“. Vděčný lid mu v Praze na nábřeží postavil pomník, který svojí monumentálností překonává i slavnou jezdeckou sochu Jana Žižky na Vítkově.

Jako politik byl ale velice neúspěšný, alespoň v krátkodobé perspektivě svého života. On se ovšem na politiku díval z dlouhodobého hlediska. Věděl, že pokud se národní otázka nevyřeší uspokojivě, bude otravovat vzduch soustavně a ohrožovat stát. V tomhle politickém vizionářství mu v moderních českých dějinách dokázal konkurovat asi jen Tomáš Garrigue Masaryk, a možná Václav Havel. A podobně jako u Masaryka najdeme u Palackého určitý morální étos politiky.

Palacký je ale nezastupitelný jednou věcí: byl první, kdo Čechům formuloval nějaký program a vymyslel naše dějiny. A vymyslel je tak, že spojil národní identitu s vyšším duchovním posláním. Vyprávěl české dějiny jako smysluplný příběh, ne jako racionální řetězec příčin a následků a boj zájmových skupin.

Ačkoli jako politik byl někdy velice opatrný a konzervativní, jeho schopnost vyslovit v nepříznivých společenských podmínkách utlačeného a nesamostatného národa jeho požadavky - a zejména je odůvodnit filozoficky - byla jedinečná. O síle jeho vize svědčí to, že si jeho příběh českých dějin vyprávíme dodnes.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.