Umělá inteligence vzbuzuje nedůvěru. Češi se bojí chybného hodnocení
UMĚLÁ INTELIGENCE
Češi se s umělou inteligencí při náboru do práce setkávají zřídka, osobní zkušenost s ní má 12 procent lidí. Téměř polovina z nich ji zároveň hodnotí negativně. Zavedení AI do procesu přijímání pracovníků však podle průzkumu jednoznačně pozitivně vnímá 29 procent lidí. Nejčastěji oceňují zrychlení procesu a možnost omezit lidskou zaujatost při hodnocení kandidátů. Vyplývá to z průzkumu, kterého se na platformě pro porovnání mezd Platy.cz v červenci a srpnu 2025 zúčastnilo přes 2300 lidí.
Téměř čtvrtina respondentů označila za hlavní problém náboru pomocí AI ztrátu lidského kontaktu. Více než čtvrtina má obavy z nesprávného vyhodnocení svých reakcí nebo odpovědí. Dalších šest procent má obavy z diskriminace a nespravedlnosti a 13 procent nevidí oproti běžnému náboru zásadní rozdíl. Odmítavý postoj vyjádřili i ti, kdo se s AI při náboru zatím nesetkali. Více než polovina lidí by z využití AI při přijímacím řízení vůbec nebyla nadšena a 12 procent by se dokonce přestalo o danou pozici ucházet.
„Umělá inteligence firmám šetří čas a peníze. Jsou ale oblasti, kde by stále měli lidé mluvit s lidmi, a mezi ně jasně patří nábor nových kandidátů. Nasazení AI v náboru je proto riskantní a úspory uvedené v tabulkách nemusí vyvážit možné ztráty na straně důvěry kandidátů,“ uvedl analytik portálu Platy.cz Miroslav Dravecký.
Výsledky průzkumu mimo jiné ukazují určité odlišnosti podle pohlaví, vzdělání nebo příjmů. Ženy vnímají AI v náboru kritičtěji než muži. Zatímco mezi manuálními profesemi a nízkopříjmovými skupinami převažují skepse a obavy, lépe placení a vzdělanější lidé AI vnímají jako hrozbu o něco méně a častěji připouštějí, že může být přínosem. Ze skupiny s nejvyššími příjmy pochází 40 procent těch, kteří AI v náboru hodnotí pozitivně. Naproti tomu z nízkopříjmové skupiny je jen 21 procent respondentů, kteří zavádění AI schvalují. Tito lidé zároveň vykazují nejvyšší míru obav z nespravedlivého nebo chybného vyhodnocení žádosti.