Česko nyní dováží více než polovinu plynu z Ruska. Proč i tak Moody’s Česku zlepšuje rating?
ÚHEL POHLEDU
ÚHEL POHLEDU
VÁLKA V SÝRII
Pád režimu Bašára Asada v Sýrii neznamená pro Evropu nic dobrého, míní europoslankyně ODS Veronika Vrecionová. Dá se podle ní jen těžko odhadovat, zda v zemi ...
ÚHEL POHLEDU - V posledních zhruba dvou měsících rozhodně neplatí, že by do Česka tekly pouze jednotky procent ruského plynu. Jsou to desítky procent. Třeba tento pátek činil dovoz ruského plynu 54,4 procenta celkového dovezeného objemu. V sobotu pak 55,1 procenta. Vyplývá to z údajů Gas Connect Austria, rakouské plynárenské společnosti zaměřující se na přepravu a distribuci plynu (viz zde: https://www.gasconnect.at/en/network-information/at-a-glance/daily-cee-flowchart, graf zachycující přeshraniční průtoky plynu ve středoevropském regionu v megawatthodinách denně konkrétně pro sobotu 25. 11. je také níže).
A taková situace – kdy do Česka proudí desítky, a nikoli jednotky procent ruského plynu – panuje prakticky soustavně od počátku letošního října. Pokud se ale dovoz ruského plynu rozpočítá nikoli na poslední zhruba dva měsíce, nýbrž na celý rok, je podíl dováženého ruského plynu docela pochopitelně jen v jednotkách procent. Protože od ledna do konce září byl dovoz ruského plynu vskutku nulový. Takže tato skutečnost citelně snižuje celoroční průměr.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela v sobotu zjevně v reakci na debatu na sociálních sítích potvrdil, že Česko obnovilo dovoz plynu z Ruska. Potvrdil tak informace z účtu ekonoma Lukáše Kovandy, uveřejněné krátce předtím včera na sociální sítí X.
Podle těchto informací od začátku letošního října plyn na hraniční stanici Lanžhot už neteče z Česka na Slovensko jako předtím, ale ze Slovenska do Česka. A to v objemu až 100 gigawatthodin denně. Znamená to tedy, že Česko bez výraznějšího zájmu médií obnovilo svůj dovoz ruského plynu. Výrazných až více než 50 procent do Česka dováženého plynu je nyní právě ruského původu.
Prohlubuje se přitom současně závislost Česka na ruské ropě. V letošních první třech čtvrtletích dovezla ČR největší objem ruské ropy za všechna první tři čtvrtletí v celém období od roku 2010, jak plyne z dat ČSÚ. V porovnání s předválečným a předcovidovým rokem 2019 dovezlo letos od začátku roku do konce září z Ruska o takřka 750 tisíc tun více ropy než ve stejném období před čtyřmi lety. Závislost ČR na ruské ropě je nebývale vysoká. Podle dat Českého statistického úřadu letos v prvních třech čtvrtletích Česko dovezlo 3,48 milionu tun ruské ropy, ropných materiálů a příbuzných produktů. To je právě největší množství od roku 2010.
Přesto je třeba vnímat daný vývoj v širším kontextu. Česká republika má nyní lépe než před invazí Ruska na Ukrajinu zajištěné alternativní cesty – cesty pro dovoz neruských energií –, případně od loňska výrazně pokročila v budování takových cest.
Takže v případě plynu sice Česko jeho dovoz z Ruska letos v říjnu obnovilo, ale je nyní snazší než vlastně kdykoli v minulosti se zcela přeorientovat na dodávky plynu takové, jež by byly zcela ne-ruského plynu. To ostatně příznivě kvituje také ratingová agentura Moody’s, která Česku, resp. jeho veřejnému dluhu v pátek před víkendem z velké části právě díky uskutečněnému nebo potenciálně uskutečnitelnému snížení objemu dovozu energií z Ruska zlepšila ratingový výhled. Česko totiž nyní může snáze než kdykoli v minulosti dovážet plyn z Norska a z dalších částí světa mimo Rusko, a to zejména díky získání kapacity v terminálu na zkapalněný plyn v Nizozemsku, resp. pro příští léta dále pak v Německu.
Rovněž v případě dovozu ropy činí Česko od loňska kroky, které v příštích letech umožní zcela eliminovat její import z Ruska. Zejména se jedná o rozšíření přepravní kapacity transalpinského plynovodu TAL, jenž ropu vede z italského Terstu do Bavorska, kde se napojuje potrubí vedoucí ji do Česka.