Do amerického uvažování ohledně letecké kampaně proti jemenským Húsíům máme mimořádný vhled díky legendární „Signalgate“. To byl, jak známo, chat nejvyšších amerických národněbezpečnostních činitelů včetně viceprezidenta, který zveřejnil časopis The Atlantic na konci března poté, co jeho šéfredaktora jeden z činitelů omylem přidal do chatu na aplikaci Signal. Jaké pochybnosti v předvečer zákroku činitelé probírali?
Zda mají operaci odložit, ovšem s rizikem, že informace o jejich úvahách unikne a oni „budou vypadat nerozhodně“. Zda je operace obhajitelná před jejich voličskou základnou, protože „nikdo neví, kdo jsou Húsíové“. Zda mají Spojené státy zase tahat kaštany z ohně za Evropany, na jejichž obchod blokáda Rudého moře především dopadá, ale vojensky na řešení nemají – anebo zda má větší váhu hledisko, že svoboda plavby je klíčový národněbezpečnostní zájem. Jak jim (a taky Egyptu) naúčtovat náklady za operaci. Zda Húsíové nezaútočí na Saúdskou Arábii a nezvedne to globální ceny ropy.
Jednu eventualitu tehdy ti činitelé neprobírali – že operace, jejíž náklady se po sedmi týdnech budou pohybovat okolo miliardy a spotřeba munice začne znepokojovat plánovače Pentagonu, Húsíe nezlomí.
Prezident Trump oznámil 8. května, že kampaň končí poté, co Húsíové „kapitulovali“, a dokonce ocenil jejich statečnost. Húsíové to vidí jinak a prohlásili, že příměří, vyjednané se zprostředkováním Ománu, neznamená, že jejich ofenziva proti Izraeli končí. Což doložili vypálením balistické střely. Je jasné tolik, že Húsíové nebudou útočit na americké zájmy. Zda se to týká i lodí dalších zemí, není úplně jasné – ománské komuniké shrnující podmínky příměří mluví prostě o „námořní plavbě“. To neskýtá takovou jistotu, aby se rejdaři osmělili plně obnovit plavbu suezskou trasou. O tom, zda tedy Američané něco naúčtují nebo nenaúčtují Evropanům, je ticho po pěšině.
Připomeňme ještě jeden motiv, na němž se Američané v tom chatu shodovali – „znovunastolení odstrašení“. To je totiž hlavní oběť kampaně.
Mluvčí Pentagonu a Centcomu (regionálně příslušného velení amerických sil) o kampani referovali obvyklou kvantitativní rétorikou. Americké síly uskutečnily okolo tisíce zásahů. Byly zasaženy vojenské instalace, sklady munice, centra velení a spojení, byly zlikvidovány některé jednotlivé vůdčí osobnosti a vůbec Američané zdevastovali schopnost Jemenců útočit („degrading their capabilities“ – jazyk amerických ozbrojených sil, jak ho známe desítky let, se příliš nemění ani v podání MAGA mluvčích).
O kampani pronikaly do médií nelichotivé zprávy, nemilý – a horší než celá Signalgate – byl článek v New York Times z 12. ledna. Že spadnou z paluby letadlové lodě dvě stíhačky, to se prostě stane (i když jeden pád byl zapříčiněn tím, že loď musela prudce manévrovat kvůli útoku húsíjské střely). Že prý Húsíové „málem sestřelili“ nějaké americké stíhačky včetně F-35, to záleží na tom, jak to podáte. Stíhačka prý „musela manévrovat“, aby se protiletadlové palbě vyhnula. Ale letadlo je od toho, aby manévrovalo. Horší jsou ztráty asi pěti bezpilotních letadel typu Reaper, každé za 30 milionů dolarů, jež prý ztížily Američanům monitorovat výsledky náletů. Tato schopnost Húsíů ovšem není novinka.
Horší asi je, že americkým bombardérům začaly docházet cíle, a přitom, navzdory tomu, že Húsíové už neměli mít žádné „command and control centers“, si zachovávali schopnost velet a útočit. Dokonce prý podle zpravodajství přesouvali zbraně a velitele do bunkrů, které zpevňovali přímo při probíhajících útocích. Aby o tom, že nejsou poražení, nebylo pochyb, vypálili v úterý balistickou raketu na Tel Aviv. A všichni analytici se shodují na tom, že Húsíové pauzu využijí k doplnění arzenálů.
Pokud jste nějaké lokální ozbrojené hnutí, jež má zálusk provokovat Američany nebo jejich spojence, jak dnes vidíte svou schopnost přežít americkou odplatu? Jako lepší než před měsícem, nebo horší? Myslím, že odpověď je jasná.
Ti Američané v chatu na Signalu se chvástali, že schopnost rozdrtit Jemence nemá nikdo jiný („aspoň na naší straně“) než oni. Realita nad tím teď vynesla verdikt, který nemůže potěšit nikoho: Nemají ji ani oni.
Někteří už nastolili otázku, jaké poučení si z toho může odnést třeba Tchaj-wan. To je těžko říct, je to těžko srovnatelné, protože Američané chtěli Húsíe přimět ke změně chování, ani by nasadili „boty na zemi“; Číňané naopak chtějí ostrov obsadit, pokud možno aniž by ho, předpokládejme, zničili. Číňané mají jiný časový horizont. Velitel Centcomu generál Kurilla měl plán, který předpokládal asi devítiměsíční leteckou kampaň, po níž by následovaly útoky na přístavy a cílená likvidace vůdčích osob. Když se Trump začal po měsíci dožadovat výsledků, dostalo se mu plánu na další měsíc bombardování, po němž by bylo možné provést demonstrativní test „svobody plavby“ Rudým mořem. Generálu Kurillovi se nedostalo ani to. Jak si teď každý může odvodit, Trumpova pozornost je přelétavá a jeho averze vůči zabřednutí do regionálních konfliktů silnější než fakt, že jeho výhrůžky, že někoho „rozdrtí na prach“, jalové.
Američanům tak dokázal vzdorovat režim, pro který se takové slovo i zdráháme použít. Slovy jedné analytičky: „Navzdory své vojenské převaze a kontrole nad nejméně 60 % obyvatelstva si Húsíové nedokázali zajistit národní legitimitu, mimo jiné proto, že odmítli snahy o přechod k inkluzivnímu politickému systému a nedokázali zajistit účinnou správu země. Skupina uvalila na obyvatelstvo vysoké daně, již několik let nevyplácí pravidelné platy státní správě a nezajišťuje fungující veřejné služby. Miliony Jemenců dnes nemají přístup k základním zásobám, včetně potravin a nezávadné vody.“ Je to země, kde jsou miliony závislé na mezinárodní potravinové pomoci, přičemž režim občas bere pracovníky těchto humanitárních organizací jako rukojmí.
Ale s rekrutováním bojovníků zřejmě tito šíitští fanatici nemají problém. Zároveň ovšem osvědčují schopnost pořizovat si velmi sofistikované zbraně. Hlavně pašováním z Íránu, ale v jisté míře je produkují i sami. A v každém případě ty sofistikované zbraně umějí ovládat. Je to extrémní příklad toho, že země, jež v různých kritériích rozvoje z našeho hlediska selhávají na celé čáře, nicméně představují těžko překonatelnou vojenskou sílu. A že je tento způsob života, vulgárně řečeno, baví.
00:01
