„Dávali jsme více, než bylo spravedlivé.“ Trump ocenil slib spojenců zvýšit vlastní výdaje na obranu

Americký prezident Donald Trump dnes vyzdvihl závazek spojenců v rámci Severoatlantické aliance zvýšit výdaje na obranu a poznamenal, že tyto peníze musejí být použity k nákupu vojenské techniky, nejlépe ze Spojených států, a nikoliv na byrokracii. Šéf Bílého domu na tiskové konferenci v závěru summitu NATO v Haagu také zopakoval, že nedělní americký útok na íránské jaderné provozy zničil íránský jaderný program, a poznamenal, že 12 dní trvající válka mezi Íránem a Izraelem skončila. Zároveň ale připustil, že konflikt může znovu propuknout.

Spojenci z NATO se zavázali vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související; 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. Trump v této souvislosti zopakoval, že USA platí nejvíc. "Je to obrovský úspěch pro Spojené státy, protože jsme dávali mnohem víc, než je náš spravedlivý podíl," poznamenal.

Peníze z navýšených výdajů by podle Trumpa měly být využity k zakoupení vojenské techniky, nikoliv na byrokracii, a měly by sloužit k tomu, aby se zabránilo dalším válkám, jako je ta na Ukrajině. Ruskou válku proti Ukrajině americký prezident označil za "strašnou situaci" a prohlásil, že by nepropukla, kdyby v té době byl prezidentem. Také nevyloučil, že ruský prezident Vladimir Putin má teritoriální ambice i mimo Ukrajinu. Trump prý Putina při nedávném telefonátu požádal, aby by mu pomohl dosáhnout dohody, která by válku ukončila.

Naopak válku mezi Izraelem a Íránem, kterou Izrael zahájil 13. června úderem na íránské vojenské a jaderné objekty, jakož i na jaderné vědce a vojenské špičky, prohlásil Trump za ukončenou. Opakovaně přitom hovořil o úspěšnosti víkendových amerických úderů na tři íránské jaderné provozy, přičemž akci přirovnal k americkému svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v závěru druhé světové války. Americké údery na íránské jaderné provozy Trump opět označil za velmi úspěšné a kritizoval některá média, včetně americké televize CNN za to, že zpochybnila tvrzení administrativy, že útoky zcela zničily íránský jaderný program.

Válku mezi Íránem a Izraelem šéf Bílého domu prohlásil za ukončenou s tím, že jednal s oběma stranami, které jsou "unavené a vyčerpané". Také ale připustil, že konflikt by mohl znovu, "možná brzy", opět propuknout.

Trump vypadal spokojeně, řekl Lipavský

Friedrich Merz řekl, že měl příležitost s Trumpem hovořit a přitom ho vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku, které v únoru 2022 napadlo Ukrajinu. Za znamení alianční jednoty pak kancléř označil dohodu více investovat do obrany. "Trump na tomto summitu velmi jasně vyjádřil svůj závazek k článku pět NATO," řekl Merz. Zmíněný článek považuje útok na některého člena aliance za útok proti všem a zavazuje tak ke kolektivní obraně. Tento článek je proto považován za pilíř obranné aliance. "Rozhodnutí zvýšit obranné výdaje NATO na pět procent je znamením jednoty aliance," řekl Merz.

Merz na tiskové konferenci řekl, že svobodu a bezpečnost nelze považovat za zaručené výdobytky, takže aliance musí vnímat vážně hrozbu, jakou pro ni představuje Rusko. Právě ruská agrese vůči Ukrajině přinutila alianční státy zvýšit výdaje na obranu. Nynější cíl zajistit výdaje na armádu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) se zvýší na 3,5 procenta a dalších 1,5 procenta HDP budou země investovat do oblastí, které s obranou souvisejí. Příkladem jsou infrastruktura či kybernetická bezpečnost.

EDITORIAL: Půjde vláda Petra Fialy do brněnského pekla?

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského působil americký prezident Donald Trump na nynějším summitu Severoatlantické aliance spokojeně. Podařilo se mu dosáhnout navýšení obranných výdajů na pět procent HDP. Jednání označil Lipavský za velmi úspěšné. Summit byl přelomový i z hlediska armády a obrany jednotlivých členských zemí, řekla ministryně obrany Jana Černochová.

"Myslím, že se podařilo přesvědčit Donalda Trumpa. A tím, kdo ho také přesvědčoval celý večer, včera asi dvě hodiny při večeři, byl i český prezident Petr Pavel. Seděli ob belgického krále vedle sebe," uvedl Lipavský s odkazem na úterní slavnostní večeři, kterou pořádal nizozemský královský pár. "Myslím, že je to velký úspěch pro celou naši zemi, můžeme na to být náležitě hrdí," dodal s tím, že jde rovněž o potvrzení toho, že Česko dělá dobrou zahraniční politiku. Trump podle Lipavského chtěl slyšet, že navyšování výdajů na obranu je reálné, což se na summitu stalo.

KOMENTÁŘ: V Íránu zatím dobrý?

Alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí, se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. Detaily těchto plánů nejsou veřejné a pro každou spojeneckou zemi čítají desítky až stovky stránek. Závazky přesně popisují, do jakých schopností musí spojenci v nadcházejících letech investovat. V závazcích pro Česko se podle Černochové řeší například vybudování těžké brigády, rovněž pak ženijního pluku, či posílení ochrany vzdušného prostoru.

Až dosud vytyčený cíl, kterým byly dvě procenta HDP, Česko splnilo loni a nyní vydává na obranu 2,1 procenta HDP. Vláda Petra Fialy se zavázala výdaje zvýšit na tři procenta HDP do roku 2030. Největší výdaje má nyní podle aliančních statistik Polsko (4,12 procenta HDP), ani Spojené státy zatím pěti procent nedosahují, na obranu vydávají 3,38 procenta HDP.

Spojenci z NATO se dnes na summitu v Haagu zavázali vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Přezkoumání obranných výdajů se uskuteční v roce 2029. Z pěti procent by 3,5 procenta mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost, budování zdravotních zařízení či "odolnost", což zahrnuje například vše, co je považováno za nezbytné k přípravě společnosti na válku.

Dosavadní cíl, dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) domluvený už v roce 2014, splňuje či překračuje nyní podle oficiálních odhadů NATO 23 z celkem 32 členů bloku. Nejvíce vydalo loni podle oficiálních odhadů NATO na obranu Polsko (4,12 procenta HDP), Estonsko (3,43 procenta) a USA (3,38 procenta). Estonský premiér Kristen Michal řekl, že Estonsko dosáhne již příští rok zvýšení obranných výdajů na 5,4 procenta HDP. Nad tři procenta vydaly loni také Lotyšsko (3,15 procenta) a Řecko (3,08 procenta).