V Íránu zatím dobrý?

KOMENTÁŘ

V Íránu zatím dobrý?
USA zaútočily na íránská jaderná zařízení, íránská odveta za americký útok byla velmi symbolická. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Štindl
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Jak moc byly izraelské a americké útoky na Írán úspěšné, se zatím nedá s určitostí říct. Vůbec se toho ve vztahu k posledním událostem dá s jistotou říct dost málo. Přinejmenším se ale zdá, že se americké administrativě zatím daří udržet konflikt v pro ni zvládnutelných mezích. Hrozba, že by se válka vymkla kontrole a začala se řídit vlastní expanzivní dynamikou, se zatím nenaplňuje (jistě, všechno se může změnit – a třeba i rychle). Íránská odveta za americký útok byla velmi symbolická. Vyhlášené příměří se jaksi kodrcavě, ale přece prosazuje – alespoň to tak v tuto chvíli vypadá.

Je možné dělat si legraci z Trumpova stylu nebo se nad ním rozčilovat, v některých situacích ale otázky stylu a vkusu zdaleka nejsou ty nejdůležitější. Trumpova administrativa tlačí na to, aby konflikt byl omezený co do rozsahu i ambice. Tou zjevně zůstává dlouhodobé ochromení a v lepším případě definitivní zastavení íránského jaderného programu.

 

Občasná zmínka o změně režimu z americké strany zjevně představovala víc než součást nátlaku na Teherán. Ta země a lidé v ní by si jistě lepší režim zasloužili – stoupenci íránské opozice v dobách protestů projevili obdivuhodné odhodlání a odvahu, mnozí z nich za účast tvrdě zaplatili, třeba i nejvyšší cenu. Iniciovat změnu zvnějšku by ale byl nesmírně riskantní podnik, který by vyžadoval velké nasazení vojenské síly, přičemž pravděpodobnost, že výsledkem by byl jen nárůst chaosu a dost možná i celkové zhoršení situace na Blízkém východě. Případný nezdar nebo zatažení Ameriky do nějakého zdlouhavého konfliktu, jehož ukončení by bylo v mlhách, by mělo vážné důsledky nejenom pro region, ale i pro Ameriku, dost možná i pro Evropu.

Donald Trump potřebuje jednoznačný úspěch, nejenom proto, že si až obsesivně zakládá na reputaci vítěze, jeho potřeba být ujišťován o vlastních kvalitách je známá. Nemálo z jeho velmi halasně anoncovaných záměrů ale zatím tak úplně nevyšlo, přinejmenším se z jejich naplňování nestaly triumfy hodné zápisu do dějin (jednoznačně pozitivně jeho elektorát může vnímat to, že se podařilo prakticky zastavit imigraci přes hranici s Mexikem).

Některé projevy lidí z Trumpovy koalice sice mohou vykazovat symptomy kultu osobnosti, to spojenectví je ale velmi vratké. Jeho součástí je i vlivný proud někdy až krajních izolacionistů, jeho součástí jsou také různé on-line osobnosti a vůbec část internetové pravice, v jejíchž řadách se někdy projevuje neskrývaný antisemitismus a další nebezpečné a destruktivní vlivy.

V předvečer amerického vstupu do konfliktu mezi Izraelem a Íránem lidé z toho prostředí chrlili apokalyptická varování, v brojení proti sebemenšímu americkému angažmá našli společnou řeč s krajní levicí. Dosavadní průběh střetu na Blízkém východě jim vzal vítr z plachet – jistě ne nadobro. To by se ale změnilo, kdyby se země stala účastníkem další vleklé války někde daleko.

Pokud se Amerika v důsledku dalšího nevydařeného angažmá stáhla ještě víc do sebe a posílily by v ní různé temné tendence, Evropa by to velmi silně pocítila. Člověk nemusí být fanouškem současné administrativy, aby viděl, že hypotetický kolaps „trumpismu“ nebo jeho současné formy by byla potenciálně nebezpečná událost. Ne nutně proto, že by vedl k nástupu nějaké diktatury. Ale postrčil by zemi k rozkladnému chaosu, třeba i hrozícímu paralýzou, nebo dokonce implozí. V tom ohledu není o co stát.

×

Podobné články