Zabavení zmrazených ruských aktiv by vyvolalo „strašlivý systémový šok“, tvrdí belgický vicepremiér

Zabavení zmrazených ruských aktiv by vyvolalo strašlivý systémový šok a destabilizovalo by euro, tvrdí belgický ministr zahraničí a vicepremiér Maxime Prévot. Právě v Belgii se momentálně nachází většina z ruských státních aktiv v hodnotě 210 miliard eur (přibližně 5,1 bilionu korun), o jejichž osudu se momentálně v Evropě vedou velké debaty, které drolí jednotu EU.

„Takováto konfiskace zmrazených ruských aktiv, motivovaná spíše politickým než právním nebo soudním rozhodnutím, by pravděpodobně způsobila strašlivý systémový šok na všech evropských finančních trzích, zasadila by těžkou ránu důvěryhodnosti eura a měla by tak velmi problematické domino efekty,“ uvedl belgický ministr Prévot v pátek v rozhovoru pro agenturu AFP. Belgie je jedním z nejaktivnějších členů EU, které bojují proti zabavení zmrazených ruských aktiv.

Ve své rétorice tak ministr ještě přitvrdil oproti minulému týdnu, kdy se konalo neformální jednání ministrů EU, jehož hlavním tématem bylo právě využití zmrazených ruských majetků (více o tom jsme psali zde). Tehdy Prévot hovořil pouze o „systémové finanční nestabilitě“ a „narušení důvěry v euro“.

„Pro Belgii není konfiskace ruských státních aktiv rozhodně možností,“ uvedl dále v pátečním rozhovoru Prévot.

V loňském roce Evropská unie – společně se svými partnery z G7 – použila úroky z těchto aktiv k podpoře půjčky ve výši 50 miliard dolarů Ukrajině, která je stále splácena v splátkách. Existuje však tlak ze strany řady více jestřábích států EU, aby se aktiva využila více – mezi diskutovanými možnostmi je právě jejich přímá konfiskace nebo snaha o vyšší zisky jejich investováním do rizikovějších investic. Mezi zastánce těchto kroků patří například Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států. Naopak proti se zatím staví krom Belgie země jako Francie či Německo. Země například zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit.

„Myslíte si, že všechny ostatní země světa, které také investovaly miliardy a miliardy do evropských finančních trhů, by neriskovaly jejich stažení s tím, že by si řekly: ‚Pokud je tak snadné, aby vám zítra tyto aktiva zabavili... pak je uložím někde jinde‘?“ uvedl dále ministr Prévot. Dále také šéf belgické diplomacie v rozhovoru opět zchladil myšlenku umístit zmrazené prostředky do rizikovějších investic. S tím, že by to mohlo vést k tomu, že Belgie by jako jediná v EU nesla odpovědnost za případné ztráty. „Nebudeme riskovat za všechny s přátelským poplácáním po zádech a slovy, že ‚na vás spoléháme, děkujeme, a pokud nastane problém, poskytneme vám poradenství nebo právníky, ale to je vše',“ řekl Prévot.

Evropští diplomaté uvedli, že Evropská komise se v příštích měsících bude dále zabývat možnými variantami nakládání s ruskými aktivy, ale prozatím se zdá, že šance na další kroky jsou malé. Očekává se tak, že EU se místo toho zaměří na způsoby, jak zajistit, aby aktiva nebyla vrácena Rusku, dokud Moskva neuhradí všechny škody, které způsobila na Ukrajině, píše web Yahoo News.