PTÁME SE PŘEDSEDŮ: Jak se stavíte k rozšiřování NATO a EU? Lze ukončit válku porážkou Ruska?

Do sněmovních voleb zbývá měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. V tomto případě lídři odpovídali na otázky, které jsou z geopolitického hlediska zcela zásadní: Jak se stavíte k rozšiřování NATO a EU (se zaměřením na Ukrajinu a Turecko)? Lze ukončit válku porážkou Ruska?

Andrej Babiš, předseda hnutí ANO

Turecko je pro EU je to důležitý partner a i kvůli ochraně našich hranic před nelegální migrací. Ukrajina v EU i v NATO je nereálná představa. Nikdy tam nebudou a je to pouze pokrytectví evropských politiků, kteří sice něco vyhlašují do médií, ale v kuloárech mluví jinak. Války, které nemají vojenské řešení, ukončuje diplomacie. Ta rusko-ukrajinská nebude výjimkou a nejsem zdaleka sám, kdo to tvrdí.

Petr Fiala, předseda ODS a lídr koalice Spolu

Ukrajina dnes brání nejen svou svobodu, ale i bezpečnost Evropy. Válka na Ukrajině by měla skončit porážkou agresora. Mír ale nevznikne sám od sebe – musíme pro něj něco udělat. Ukrajina potřebuje jasnou a věrohodnou euroatlantickou perspektivu, kterou Česká republika dlouhodobě podporuje. Společně s Ukrajinou však musíme dát perspektivu členství v EU také Moldavsku a státům západního Balkánu, které se na něj řadu let připravují. Je to důležité pro stabilitu a bezpečnost celého regionu. Členství Turecka není na stole, aktivně o něj neusiluje ani samotná země.

Tomio Okamura, předseda SPD

Nesouhlasíme s přijetím Ukrajiny a Turecka do EU. Porážka Ruska ve válce na Ukrajině je vzhledem ke geopolitické geografické realitě nereálná.

Vít Rakušan, předseda hnutí STAN

Jakýkoliv stát, který by chtěl do EU vstoupit, musí nejprve splnit rozsáhlé podmínky. Mezi ně patří hlavně fungující demokracie a silný právní stát. Turecko se bohužel od těchto hodnot pod Erdoğanem odvrací a jeho kandidatura do EU je prakticky už skoro dekádu pozastavena. Ukrajina naopak provádí rychlé reformy a snaží se podmínky členství splnit co nejdříve, což je v její situaci úctyhodné. Jakmile podmínky splní, její členství v EU bezesporu podporujeme. Zároveň podporujeme i její členství v NATO, zde ovšem bude záviset i na výsledku mírových jednání. Ani do EU, ani do NATO nemůže Ukrajina vstoupit za aktivního válečného stavu. Plné vytlačení Ruska z území Ukrajiny se bohužel nyní nezdá dosažitelné, v dlouhodobém výhledu ale doufáme, že se podaří teritoriální integritu Ukrajiny plně obnovit.

Zdeněk Hřib, předseda Pirátů

Je rozhodnutím Ukrajiny, jestli bude chtít vstoupit do EU a NATO. My jejich vstup podpoříme. Ukrajinci jasně dokázali, že jsou cennými spojenci a dobrými obchodními partnery. Je určitě lepší mít v budoucnu Turecko v EU než v BRICS nebo v jiné protievropské alianci. K tomu ale povede ještě velmi dlouhá cesta, protože Turecko nyní nesdílí evropské hodnoty a demokratické principy.

Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM a lídryně hnutí Stačilo!

Ukrajina rozhodně do EU a NATO nepatří. Na druhou stranu vstupem Ukrajiny do EU by velmi akceleroval její rozklad. Turecko je součástí NATO a to navzdory nezákonné okupaci části Kypru. Ovšem obě tyto země ukazují, jak různý metr je používán ze strany novinářů i západních politiků.

Petr Macinka, předseda Motoristů sobě

Členství Ukrajiny musí vycházet z reality. V tuto chvíli to není téma, Ukrajina nesplňuje požadavky, jaké musely splnit ostatní členské země při vstupu, včetně České republiky. Zabíjení na Ukrajině je třeba zastavit. Podporujeme jednání o příměří a míru pod vedením administrativy Donalda Trumpa. Mrzí nás, že k tomuto kroku nebylo schopno přistoupit vedení EU. Kdyby se dávno jednalo, nemuselo se dnes na Ukrajině tolik střílet a zabíjet.

Jana Maláčová, předsedkyně SOCDEM

Rozšiřování NATO a EU by mělo vycházet z reálných schopností i vůle obou stran – nejen kandidátských zemí, ale i stávajících členů. Ukrajina i Turecko jsou příkladem situace, kdy Evropa často vytváří naděje, které sama není připravená naplnit. Vstup do EU může vetovat jediný stát – a v případě Ukrajiny je skeptických zemí více, než se oficiálně přiznává.

Co se týče války na Ukrajině: v moderních dějinách neexistuje precedent, že by jaderná mocnost byla vojensky poražena v přímém konfliktu. V případě Severní Koreje mezinárodní společenství dospělo k závěru, že vojenská porážka není realistickým cílem. U Ruska platí totéž. Hledání míru proto nemůže být založeno na iluzích, ale na tvrdé diplomacii, strategické trpělivosti a jasných cílech.