Konec rozdávání dávek na bydlení. Lidé s průměrným pražským příjmem by měli o nárok přijít

SOCIÁLNÍ DÁVKY

Konec rozdávání dávek na bydlení. Lidé s průměrným pražským příjmem by měli o nárok přijít
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Foto: Michal Čížek
1
Domov
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

Dávka, na kterou si začínají zvykat i Češi s dobrými příjmy, stále trhá rekordy. Podle nejnovějších čísel z dubna stát vyplatil příspěvek na bydlení opět téměř 280 tisícům domácností. Jak ukázaly případy popsané deníkem Echo24, nynější štědré nastavení umožňuje získat vysoké tisíce měsíčně i lidem, kteří žádnou nouzí netrpí. Na nájem tak daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení. To se má od příštího roku změnit. Na příspěvek několika tisíc by už neměli dosáhnout ekonomicky aktivní lidé, kteří pobírají i přes čtyřicet čistého měsíčně.

Pro ilustraci současného stavu zřídilo samotné ministerstvo práce orientační kalkulačku, v které se lze odhadem nárok a možnou výši příspěvku ověřit. Podle ní tak kupříkladu jednotlivec, který si vyhlédne byt v centru Prahy na Malé Straně s nájmem necelých 22 tisíc korun a čistým příjmem v posledních měsících kolem 30 tisíc, může získat téměř osm tisíc měsíčně. Na příspěvek by si ale přišel i pokud by vydělával třeba 42 tisíc čistého. Měsíčně by mu stát přispíval přes 4 tisíce korun.

Počet lidí, kteří pobírají příspěvek na bydlení, v minulém roce raketově rostl, jak ukazují data ministerstva práce, už na konci roku 2022 překonal počet uživatelů dávky metu 200 tisíc, na vrchol v roce 2023 se vyšplhala na zářijových 272 tisíc. To už se na dávce vyplatilo o miliardu více, než necelý rok předtím, tedy přes 1,7 miliardy. Trend se přitom nemění a zdá se, že si lidé na využívání příspěvku na bydlení zvykli, podle nejnovějších dat ministerstva práce pobíralo dávku v březnu 285 tisíc lidí, což je nový rekord. V dubnu to pak bylo téměř 280 tisíc.

Vznikla tak poměrně paradoxní situace, kdy se ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) postavil do role bojovníka proti zneužívání dávek těmi, kteří nechtějí pracovat, a mezitím spolu s vládou vybudil lidi se slušnými příjmy k čerpání státní pomoci. Napravit situaci chce novelou, která má nynější čtveřici dávek – včetně příspěvku na bydlení – sjednotit do jedné, komplexnější varianty.

Ta by totiž měla vést k většímu zacílení podpory bydlení, tedy jednoduše řečeno, ekonomicky aktivní lidé s poměrně vysokými příjmy by na ni měli ztratit nárok. Nyní je systém nastaven tak, že mohou příspěvek získat lidé, kteří za bydlení utratí víc než 30 procent svého příjmu. 30 procent příjmu však zároveň nesmí přesahovat stanovený normativ, tedy jakousi hranici, která se stanovuje rozdílně pro Prahu a Brno a následně obce podle počtu obyvatel, zároveň je ovlivněna počtem lidí v domácnosti. Necelá třetina příjmu v Brně tak například u jednoho žadatele nesmí přesáhnout něco přes 16 tisíc korun. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi normativy a těmito 30 procenty příjmu.

Nyní se mají náklady na bydlení stát jen jednou složkou složitého výpočtu společné dávky, která bude posuzovat i další složky jako například majetek domácnosti. V samotné složce bydlení však dojde v tomto ohledu k přitvrzení. Jednak dojde k rozlišení domácností na ty „zranitelné“ a „běžné“. Jako zranitelné si lze představit domácnost důchodců či matky samoživitelky. V praxi to znamená, že se podpora bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Jednak dojde k úpravě zmiňovaných normativů. Snížit se tak mají uznatelné náklady a se stoupajícími příjmy i spoluúčast na jejich placení.

Jak ukazuje i analýza společnosti PAQ Research, kterou si objednalo ministerstvo práce, vzniknou štědřejší normativy pro zranitelné, které zůstávají jen o něco nižší než dnešní, zatímco pro „běžné“ domácnosti se výrazně „utáhnou“. Zatímco nynější normativ pro jednu či dvě osoby v pražské domácnosti činí téměř 17 tisíc, podle návrhu to nově bude pro jednu osobu 10 tisíc a pro dvě zhruba 14 tisíc korun. Zvyšovat se má s příjmem zároveň účast domácnosti na nákladech na bydlení, část přesahující dvojnásobek životního minima se zvyšuje podíl na nákladech ze 30 na 40 %. Dalším políčkem do složitějšího výpočtu má být také pracovní bonus, který dávku zvyšuje v případě pracovní aktivity.

„Definovat zranitelné domácnosti je podle nás správný krok. Dvojice ekonomicky aktivních lidí, která si může navyšovat pracovní příjmy a stěhovat se, by asi neměla mít podporu v bydlení stejnou jako dva senioři či samoživitelka s dítětem. Definici zranitelných domácností bychom ale rozšířili,“ uvedl sociolog Daniel Prokop k analýze, v níž PAQ Research zároveň doporučuje novelu v určitých ohledech upravit.

V důsledku tak může být nový systém dávek podle odhadů ministerstva sice ještě o několik miliard dražší, ovšem jejich využití efektivnější. Návrh nové sjednocené sociální dávky má podle předkladatelů výrazně zjednodušit administrativu i vytvořit motivační systém, který by žadatele nutil aktivně shánět práci. Kromě zjednodušeného procesu žádostí i vyřizování má zavést také nové povinnosti, složitější pravidla i majetkové kontroly. Změna se podle odhadů může týkat téměř milionu lidí a sjednotit má čtyři dosavadní dávky - příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Není nad dobře natočenou vraždu

PODCAST MUŽI ZA PULTEM

Muži za pultem se rozplývají nad filmem MaXXXine, závěrečným dílem hororové trilogie režiséra Ti Westa, oblíbence Martina Scorseseho a dalších veličin. Trpěli ...

00:01

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články